Conan: Muž s mečem
Egon Čierny , * antologie
Conan (knižní série) série
>
Speciální číslo magazínu Poutník, věnované povídkám L.S. de Campa, B. Nyberga a L. Cartera, přímo navazujícím na původní příběhy Howardovy. Dozvíte se mimo jiné, co se stalo s prstenem zvaným Khoralská hvězda či jaký byl osud bratra princezny Yasmely v ophirském zajetí. Magazín Poutník č. 8, sestavil Egon Čierny. První vydání. -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Přidat komentář
Kvalitné conanovské poviedky. Slabšia bola iba prvá, ostatné boli vynikajúce a verne napodobňovali štýl majstra Howarda. Odporúčam, príjemné oddychové čítanie.
Knížka je sice útlá, ale stejně jsem ji protrpěl a zdála se tlustá jako Malazská kniha padlých. Od autora povídek de Campa jsem už nějaké Conanovky četl a líbily se mi. Zjišťuji ale, že mu spíš sedí román než povídka, protože na pár stránkách přichází o svoje vypravěčství. Určitě si od něj rád znovu něco přečtu, ale povídkám bych se raději vyhnul.
Torza povídek , které Howard nestihl dopsat. Dopsáno de Campem, Nybergem a Carterem, Jedna z mála knížek o Conanovy které vyšli po jeho smrti a stojí za přečtení.
Super kniha, mezikapitoly fungují jako Conanův životopis, včetně odkazů na konkrétní knihy/povídky.
Část díla
Bohyně ze slonoviny
1978
Drahokam ve věži
1978
Khoralská hvězda
1978
Krvavý měsíc
1978
Legie mrtvých
1978
***Conan na ni s obdivem pohlédl: „U Cromových kostí! Možná že nějaké to prodlení na cestě bude stát za týden vězení!“***
Další sbírka povídek nejlepších pokračovatelů Howardova díla, která minimálně pro mne přináší obrovský bonus v podobě výňatků z nemedijských kronik, jež každou ze sedmi povídek uvádí, ale zejména rekapitulují Conanova dobrodružství a putování mezi povídkami s odkazy na známé povídky. Častokrát jsem si říkal, že nic víc by nebylo potřeba, tyhle pasáže měli říz, jako sprite s kapalným dusíkem. Kolekce tak výborným způsobem pracuje s Conanovou minulostí a budoucností.
***Vždycky žil podle toho, co přinesla přítomnost, a nechal budoucnost, aby se postarala sama o sebe.***
Povídky nás zavedou do všech možných krajů a jejich rozmanitost je skvěle vyvážená (hororová Legie a lidé z vrcholku, „stealth“ Stíny v temnotách, krádeže pokladů, námořní výprava pro drahokam ve věži nebo „pokračování“ s Pikty po masakru za Černou řekou). Snad jediná povídka mi zanechala pachuť zkaženého vína v krku a to bohyně ze slonoviny, která se do té krasojízdy hodila stejně tak, jako stará bába „ubytovávající“ bohyni v sobě. Spláchne se to lepším vínem a čte se dál.
*** „U všech ďáblů, kdo vám dal právo rušit mě v pití?“***
Příjemně stravitelná jednohubka, která utekla rychleji než Rann na černém hřebci legií mrtvých.