Conan na Ostrově ledu
Mike Philip
Conan (knižní série) série
>
Zkrachovalý vojevůdce a neúspěšný intrikán Sven Drak z Asgardu je nucen z vůle svých přemožitelů dožít na ostrově plném ledovců daleko na severu. Ani zde však nemíní odložit své plány na ovládnutí mocných království na pevnině. Spoléhá především na kouzlo, které vymámil z velekněze tajemného podzemního chrámu: ten ovládl s nechtěným přispěním tajemných Grimů. S pomocí magického černého kamene začne budovat přízračnou armádu nelidských bojovníků. Pokud však chce své plány uskutečnit, musí co nejrychleji usmrtit Conana z Cimmerie – jedině smrt věhlasného bojovníka mu umožní využít veškerou moc černého kamene i získat nesmrtelnost. Conan se proti své vůli ocitá na ostrově, ale nehodlá svůj život prodat lacino. V boji proti neblahému Swenu Drakovi mu pomáhá čarodějka Arzala a několik domorodců. Má-li ho však zbavit mocného kouzla a ostrov i království na pevnině zachránit před záhubou, musí se nejprve vítězně utkat se spoustou děsivých přízraků a projít i kamenným podzemním labyrintem... celý text
Přidat komentář
U tohoto románu dokážu dobře pochopit, proč se autor podepsal pod pseudonymem Mike Philip. Já bych pod to svoje jméno také nedal. Slovy klasika... tady vidím velký špatný. Dělalo mi celkem problém knihu dočíst, zatím jsem se u Conana ještě nikdy do čtení nenutil. Tohle bylo poprvé. Vlastně mi bylo jedno, jak celá výprava na severu dopadne, hlavně aby dopadla rychle.
Tenhle příběh měl s Conanovským světem společného jen pár jmen. Jako kdyby autor nečetl žádnou Howardovu povídku a prostě jen pojmenoval svého hlavního hrdinu Conan, kvůli značce. Příběh samotný je bohužel dost podprůměrné fantasy.
Možná bych měl několik následujících řádků věnovat raději pěkné úvaze o golfových holích. Bylo by to určitě smysluplnější než hodnocení knihy Conan na Ostrově ledu. Ostatně ona si tahle ubohá kopie špatně okopírovaného příběhu nezaslouží víc, než golfovou holí do rozkroku.
Důvod? Hloupoučká zápletka o mágovi hodlajícím ovládnout svět okořeněná lascivním osaháváním lepých svlečen a nezbytným zabíjením ukrutných monster. Originalita jak od Vietnamců na tržišti. A mluvit o nějakém literárním řemesle, byť třeba jen v dialozích či popisech, by bylo hanebným eufemismem. Já chápu, že cílovou skupinou nejsou jaderní fyzici, světový politici či študovaní manažeři, ale přistupovat ke čtenářům jako k retardovaným morčatům mi přijde trochu přes čáru. Když už se někdo povýší na post napodobovatele, mohl by se alespoň pokusit navázat na původní kánon a ne vycházet z toho nejhoršího, co jiní pokračovatelé v průběhu let vytvořili. Dokázali to mnozí jiní a nemuseli se přitom schovávat za pseudonymy.
Knížka se mi doma povalovala již nějakou dobu, a jelikož obsahuje nějaké ilustrace, zařadil jsem si ji do letošní výzvy právě kvůli tomu. A brzy jsem začal litovat. Sice jsem četl zdejší komentáře, ale stejně jsem se vrhl do čtení a doufal, že přehánějí. Nepřeháněli. Ten relativně jednoduchý příběh bych ještě bral, ale ty vyjadřovací schopnosti... Autor absolutně nedokáže vládnout jazykem, nedokáže vybudovat atmosféru a celé to působí jako slohová práce žáka základní školy. Takže dalším případným odvážlivcům - věřte komentářům a vyhněte se tomuto "dílu"