Conan: Darebáci v domě
Kurt Busiek , Timothy Truman
Conan (komiks) série
< 5. díl >
Jedna z nejznámějších Howardových povídek o Cimeřanu Conanovi s názvem „Darebáci v domě“ vyšla poprvé v časopise Weird Tales v lednu roku 1934. Scenárista Timothy Truman a výtvarníci Cary Nord a Tomás Giorello nyní spojili své síly, aby vám převyprávěli příběh o setkání neohroženého barbara a Rudého kněze tak, jak jste ho ještě nikdy nečetli. Conan se ocitá zcela bez prostředků v městské věznici, kde čeká na šibenici. Mladý šlechtic Murilo mu ale nabídne obchod – život výměnou za zabití jeho záludného politického protivníka, Rudého kněze Nabonida. Avšak celý plán se vzápětí zvrtne, když se Conan s Murilem ocitnou polapeni v podzemím labyrintu knězova domu, kde musejí společně překonat nejednu smrtící past, zatímco je jim v patách záhadný krvelačný netvor. Hned v první povídce „Krysí doupě“ se setkáme s dalším z Howardových hrdinů – námořníkem Stevem Costiganem a jeho věrným psem. Povídky o něm, stejně jako další Howardovy příběhy ze sportovního prostředí, v češtině bohužel nikdy nevyšly.... celý text
Dobrodružné Komiksy
Vydáno: 2020 , Comics CentrumOriginální název:
Conan, Vol. 5: Rogues in the House and Other Stories, 2008
více info...
Přidat komentář
Další kniha pokračuje tam, kde skončila předešlá. Setkáváme se opět z trojicí hrdinů, které se nakonec jaksi rozdělí. Na této knize se vystřídali dva kreslíři a hlavně nový kolorista, který se na to vrhl tentokrát digitálně. Výsledek se mi dost líbil a docela vítaná změna.
První část příběhu docela pohodová a klasická, chlastačky a mlatičky v hospodách. V druhé části se dostáváme k jádru a to když se Conan vydává do domu Rudého kněze a tam začne teprve ta pravá zábava.
Nejvíc se mi líbil "kamerový" systém v domě, velice promakaná technická záležitost. A taky skvělý hod stoličkou byl na olympijskou medaily.
Po lehkém zklamání z minulé knihy jsem tu mile překvapen.
Celkové hodnocení 90%
Proč si mu musel
tu hlavu rozbít
zrovna Mitrovou
sochou, Conane?
To nosí smůlu!
V předmluvě, k této knize, se Timoty Truman vyjádřil k předcházejícím sešitům (Svazku: Síně mrtvých) tím, že přiznal, že byly trochu uspěchané a to z časových důvodů. Na tomto svazku už je to znát, je znát to zlepšení. Kresba je klasická a na mistra Cary Norda jsme si zvykli. Ke konci je to trochu změna, protože otěže kresby převzal Tomás Giorello. Scénář má v této knize na svědomí Timothy Trummna a vrátila se logika příběhu. Další důkaz toho, jak na to v poslední době Mike Mignola kašle. Jeho zmatečné a nelogické pasáže v předešlém svazku jsou toho důkazem
Malá ochutnávka:
...raději bych méně Gunderlandské moudrosti a víc místního piva. Koneckonců jsme vydělali peníze přinejmenším na pět džbánků.
Musí být nějaký jiný způsob, jak se dostat v téhle díře k penězům.
„...námořník Costigan opět vyhrává. Cožpak tu nezbyl nikdo, kdo by chtěl prověřit umění našeho šampiona? Kdo bude další, kdo se pokusí vyhrát peníze?
….pus%ť se do něj ty, Conane.....
Conana z Cimérie zde můžeme sledovat v dalším na sebe navazujícím příběhu. Při útěku po incidentu s Žabím monstrem se dostává do dalšího města, kde je třeba loupit, plenit a rvát se. Prostě klasický darebák v neméně klasickém příběhu. Ženy, pivo a rvačky jsou na denním pořádku. A strašně se mi líbil závěrečný souboj. Conan versus Thak. To se povedlo. Vybral jsem i docela dost citátů. Dvanáct. Vložil jsem je Timothy Trumanovi do jeho krvavého hnízda. Při čtení jsem poslouchal King Diamonda a jeho The Eye z roku 1990.
Citát: Bylo to zvláštní uspokojení, zabít jednoho nepřítele dvakrát.
Timothy Truman v této knize dokončuje příběh, který na konci té předchozí nakousl, a je to dobře - až teď jsem si uvědomil, kolik toho minule zůstalo nedořešeno, a jsem rád, že se to dořešilo. Příběh je sice velmi přímočarý, řekl bych že i na Conanovy poměry, ale nevadilo mi to a užíval jsem si vše... Zejména... No zejména zúčtování s Anuovým knězem. To je totiž tak nekompromisně brutální scéna, že o ní můžu rovnou psát jako o nezapomenutelné a mám dojem, že Darebáci v domě pro mě budou už navždycky "tou knihou, ve které je to s tou hlavou".
Po změně scenáristy je znát pokles v plynulosti vyprávění, ale síla předlohy a Nordova kresba dělají z Darebáků další skvělou záležitost. Nechybí detaily jako je hod Jiary do bláta nebo kill hovězí kostí. A má detailech záleží nejvíc. Conan je stále ve formě.
Conan je stále ve formě. Příběh plynule navazuje na předchozí knihy a uhání dále jako splašený kůň. Milovníci Conana by neměli o tuto sérii přijít a přečíst si ji.