Až na dno
Birgit Schlieper
Pro Moniku je městečko, kam se s rodiči přestěhovala, naprostý zapadákov, který je snesitelný jen díky Katce a Hance. Ty dvě totiž vědí, jak na to: v sobotu se shoppuje a k tomu patří sklenka sektu. Proti strachu z písemek zabírá cuba libre a opravdová zábava se rozjíždí s cool kluky z natáčecího štábu, kteří jim nalévají zakázané drinky a kteří to umí roztočit. Bez kamarádek jsou dny dlouhé a zakrátko už Monice jedna sklenička nestačí k tomu, aby se cítila perfektně... a když ty dvě odjedou na prázdniny, aniž by se jí třeba jen zeptaly, jestli nechce jet s nimi, je její nálada na bodu mrazu. A klesá až na dno.... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2010 , CooBooOriginální název:
Immer Tiefer, 2007
více info...
Přidat komentář
Myslím, že přesně u téhle knížky jsem se rozhodla, že se k alkoholu nepřiblížím. Knížka byla sice dost divně napsaná a místy nudná, ale i tak mě dokázala donutit dojít až do konce. Konec byl nejspíš ze všeho nejhorší...Úplně se mi sevřel žaludek.
Hrůza. Strašný styl psaní, nesympatická hlavní hrdinka, konec divně useknutý. Jediné, co mi zabránilo dát ještě menší hodnocení byl fakta, že jsem knížku dočetla. Z nějakého důvodu jsem chtěla vědět, co se stane dál. Ale znovu si ji rozhodně nepřečtu.
Líbila se mi její reálnost a ten zvláštní styl. Byla to taková změna po obvyklých knížkách.
Jediný důvod, proč si tato kniha zaslouží hvězdičku, je ten, že je to PRAVDA. Krutá pravda, kdy čtrnáctiletí chlastají alkohol, kouří cigarety a hrají si na dospělé. Navíc jim to jejich rodiče tolerují. Tuhle knihu byste si přečíst mohli, ale opravdu jen kvůli pravdě.
Knížka byla se začátku trochu nudná, začátek každé knížky pro dospívající děvčata, ale náhle se to obrátilo a knihu jsem četla jedním dechem. Monča mi byla sympatická, zato její kamarádky Hanka a Katka vůbec. Felixe i Tima jsem si tak moc oblíbila. S Monikou to šlo od shora dolů. Na konci mi jí bylo líto, ale mohla si za to sama. Knížka je zábavná a přitom i poučná. Ale ten konec ... Nemám slov.
Až na dno
(SPOILER) Podle mého to měla autorka buď prodloužit a děj více rozebrat -spolu s charaktery v knize, nebo naopak z toho udělat krátký příběh.
Takto je to takové nijaké. Příběh polovičatě rozepsaný, spousta nepodstatných vedlejších situací, chemie mezi postavami také pouze řídce rozepsaná. Za celou dobu jsem se nedokázala přimět zajímat o jedinou postavu, protože neměli vůbec charakter -až na Katku s Hannou které mi lezli po celou dobu na nervy. Jenže všechny postavy byly psané absolutně přímočaře. Felix měl za úkol stát se přítelem Moniky, ačkoliv jejich chemie se zakládala pouze na základě společného střetnutí při donášce novin, Katka s Hannou byly arogantní sobecké alkoholičky pro konzistenci a postupnou eskalaci příběhu.
Snad jen u Tima proběhl největší vývoj -od ukňouraného bratříčka po mladšího bráchu, co se snažil udělat radost své sestře, kterou začal mít rád.
Spousty z vedlejších částí hlavního příběhu - letní festival, přípravy na divadlo, natáčení, zmínky o Karlovi a Saschovi - byly podle mého absolutně zbytečně rozváděné. Opět jejich jediným úkolem byla snaha vložit více "života" do hlavní linie, jinak jejich existence byla zcela zbytečná.
Do knihy jsem se musela celou první polovinu silně nutit. Ale snad jen proto, že já sama v podobném věku měla probémy s tím zavděčit se všem a s alkoholem, táhlo mě to k tomu pokračovat.
Eskalace na konci byla paradoxně nejlepší z celé knihy. Realistická!