Léto na druhou
Britta Keil
Marie-zrazená, ponížená, smutná. Léto se před ní prostírá jako velká olejová skvrna, vábného na ní není nic a odráží jen stále stejné bolestné myšlenky a pocity. Oliver a Isabela. Isabela a Oliver. Podvod a zrada. Isabela- nejistá, provinilá, smutná. Miluje Olivera. Marie také miluje Olivera. Marie je její nejlepší kamarádka. Léto jako by bylo černou dírou plnou otazníků a odpověď zůstává stále stejná. Isabela je mrcha. Miluju tě. Tuhle esemesku poslal Oliver. Oliver je můj kluk. Až potud je všechno v pořádku...Jenže ta zpráva není pro mě.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2010 , Albatros (ČR)Originální název:
Zwei Sommer, 2007
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem četla před lety, ale asi příliš brzy. Absolutně jsem tehdy nepochopila pointu celé knihy a hlavní linku. Tehdy jsem knihu označila za záznam slepičího kdákání. I přesto jsem u ní čas trávila docela ráda. Znovu ji číst ale opravdu nehodlám.
Už od začátku jsem měla mnohem radši Marii, i když byla občas dost protivná. Část s ní mi ubíhala mnohem rychleji a v celku mě bavila. Druhá část s Isabelou mě nebavila a musela jsem se nutit, abych ji dočetla. Konec mě vcelku zklamal.
Mé pocity po dočtení této knihy jsou různé. Šla jsem do toho s myšlenkou, že si to přečtu jen proto že to byl dárek. Po prvních deseti stránkách jsem si říkala že snad ani pokračovat nebudu. Ale stejně jsem četla dál, a nějak mě to chytlo. A kupodivu, jsem strašně ráda že jsem si tu knihu přečetla. Není to žádná senzace, ale došlo mi, že to bylo přesně to co jsem teď potřebovala. Oddechovku, která mě nechá uniknout od mých vlastních starostí.
Více se mi líbila část "Marie", část "Isabela" už mi přišla poněkud zbytečná, ale bylo dobré vidět víc jak jeden úhel pohledu.
Velice mě bavila část Marie byla rozhodně lepší než Isabel, tu část jsem si vážně užívala, ale nejsem spokojená s tou Isabeliinou částí...moc mě nepotěšila ale celkově knížka se mi líbila takže dávám 3 hvězdičky :) Knihu bych doporučila spíše dívkám.
Může obsahovat spoiler
Část s Marií jsem si vážně užívala. Moc mě to bavilo, příběh rychle ubíhal a bylo mi líto, že už její část končí. Jenže Isabelina část byla vážně otravná. Hrozně nepřehledná, úplně jsem ani nechápala, proč se s Oliverem rozešli nebo jestli se vůbec rozešli. A navíc mi pěkně zprotivila Marii, protože ji vlastně jenom urážela. A taky jsem nepochopila, proč o sobě Marie říká, že má hnědé vlasy a z Isabelina pohledu je měla černé. Bylo to prostě hrozně chaotické.
Asi jsem čekala trošku jinší konec. Proč se kniha jmenuje Léto na druhou jsem pochopila, když jsem se od Marie přesunula k Ise. Musím se však přiznat, že sympatičtější mi byla Marie. Isa byla taková, malá ufňukaná holka, taky mi přišlo, že přátelství s Marií bere trochu jinak než Marie.
Nebylo to nic světoborného, překvapivého, ale dobře se četlo. Příjemná oddechovka.
Knížka byla velmi emotivní, ale rozhodně to nebyl žádný nudný románek bez smyslu. Sice ten začátek mě moc nepřilákal, ale když zkousnete začátek, příběh se vám bude líbit. Je to pohodová oddechovka o zradě, lásce apod. Více sympatická mi byla, ale přece jen Marie. Ale nezdálo se mi, že by zas Marie a Isa měli nějaké ohromné přátelství podle jejich útržků z minulosti, ale i tak Oliver mi byl pěkně nesympatický sukničkář.
Tahle kniha není žádná hloupá přeslazená slátanina, na jakou to vypadá kvůli obálce. Ano, je to román, ale má myšlenku.. Líbil se mi, přestože běžně čtu fantasy. Nenechte se odradit obálkou :)
Léto na druhou
(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno DUBEN 2013):
Marie zjistí, že její kluk Oliver miluje její nejlepší kamarádku Isabelu. Není to pro ní jednoduché. Jak by také
mohlo být? Vždyť Isa ji zradila. Odjede na prázdniny k tetě Doro. Pár týdnů u moře a ve společnosti skvělé tety... To by jí snad mělo trochu vylepšit náladu. Při posedávání na vyhlídkové věži, kterou pokřtili ,Titanik', zaslechne nějakého kluka jak hraje na kytaru. Ukáže se, že se jmenuje Marek a v jeho společnosti se cítí přece jen o něco lépe.
Romány příliš nečtu. Moc mě to k nim netáhne, ale tenhle se mi svým způsobem zalíbil už na začátku. Četlo se to lehce a je to taková fajn oddechovka. Dvě holky, nejlepší kamarádky, které rozdělí láska ke stejnému klukovi. Takové dobré počteníčko. Přiznám se, že tuhle knihu jsem už jednou četla. Asi před rokem. Pamatuji si, že tenkrát se mi taky moc líbila, i když netvrdím, že je to nějaký zázrak.
Jestli se mi na ní něco opravdu zamlouvalo, je to to, že je příběh rozdělen na dvě části.
Jedna je nazvaná Marie, kde se píše o pocitech holky, které přebrala kluka její nejlepší kamarádka, a pak druhá část Isabela, kde jsou popsány myšlenky a emoce holky, která se zamilovala do kluka své kamarádky.
Kdybych měla posuzovat, která z dívek mi byla nejsympatičtější, asi bych se nedokázala rozhodnout. Obě měli něco do sebe a argumenty obou stran byly věrohodné a docela i reálně napsané. Co se týče chlapeckých postav, rozhodně jsem si víc oblíbila Marka. Je tajemný, muzikant, sympatický a já jsem si ho z celé knihy oblíbila asi nejvíc. Škoda, že ho tam nebylo víc. Oliver, kolem kterého se vlastně všechno točí, mi nepřišel ničím až tak zajímavý. Abych řekla pravdu, nevím, co na něm ty dva viděli. Velkou část zabíral hlavně v části Isabela, kde byla možnost ho poznat trošku víc, ale ani tak si mě ničím nezískal tak jako Marek.
Pokusím se to všechno shrnout dohromady. Tenhle román nepatří mezi ty se šťastným koncem. Na druhou stranu je konec napsán takovým způsobem, aby nepůsobil příliš šťastně ani příliš tragicky. Spíš něco mezi tím. Jak už jsme říkala, je to taková dobrá oddechovka. Žádný složitý děj, nad kterým je třeva se pořádně zamyslet a pekelně se soustředit, aby jste pochopily všechna fakta. myslím, že není třeba to dál rozvádět.