Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
Mladá herečka Lucie se po mateřské dovolené snaží vrátit ke své herecké kariéře, ale setkává se s běžnými strastmi svobodných matek a zamotává se do bláznivých situací při hledání lásky. Svérázně a s vtipem řeší a komentuje různé životní situace, které by někteří označili za tabu a při nichž by leckdo raději přivíral obě oči. Hrdinku na její nelehké životní cestě nedoprovázejí pouze její extrovertní a tak trochu potrhlé kamarádky, ale i Šedivka, její vnitřní hlas, se kterým má komplikovaný vztah. Skrze příběh čtenář nahlédne do světa mateřství, filmu a sexuality. Román nejen pobaví, ale zároveň nutí se zamyslet a klást si stejné nebo podobné klíčové životní otázky jako Lucie. Kolik mužů a žen musíme v životě přežít, než potkáme toho pravého?... celý text
Přidat komentář
Teda já jsem tak ráda, že jsem si tuto knihu koupila! Neuvěřitelně moc se mi líbila a to jsem k ní přistupovala s obavou. Humor Jany Bernáškově mě bavil. To, že tak otevřeně píše román inspirovaný jejím životem, oceňuji. Samozřejmě jsem se i já v knize v něčem našla a o to víc se zasmála.
Ještě před tím, než jsem se do knihy začetla, si jí přečetl i můj manžel. Zřejmě se mu líbila a prohlásil, že ztratil iluze o ženských románech a že netušil, že ženy takto mezi sebou mluví :-D Peprné je to tedy dost, ale v tomto případě mi to ani moc nevadilo.
Kniha naprosto super, příběh dnešní doby Knížka se četla sama. Musím teda říct, že nejdřív mi absence uvozovek u přímé řeči chyběla, ale pak jsem si zvykla a líbilo se mi, že většina knihy byla psána hovorovou češtinou. Říkejte si co chcete, ale takhle se prostě v dnešní době mluví. Těším se na další knihu přečteno za jeden den, jedním dechem
Moderní román o tom, jak nám vztahy dokáží komplikovat a také obohatit život. Za mě svižné čtení plné emocí, vášní, radosti i nenávisti. Bohužel toho naturalistického sexu a vulgarismů je v knize opravdu moc.
Za mě super oddychovka. Navzdory absenci přímé řeči se mi kniha skvěle četla a fakt mě to moc bavilo. Ať už paní Bernášková napíše další díl nebo jiný titul, určitě po něm skočím.
Knížka se četla velice svižně. Oddechové čtení pro ženy, myslím, že každá z nás si tam najde něco ;)
Kniha plná humoru, ale i neštěstí. Prostě ze života... Nesedl mi moc styl psaní - hlavně absence uvozovek. Ale rozhodně knihu doporučuju všem ženám, které potřebují trochu zvednout náladu nebo jako čtivou oddechovku na dovču. Více v mojí recenzi.
Leč romány pro ženy nejsou úplně můj styl, sáhla jsem po této knize jednak na doporučení a kladné recenze a jednak jako po oddechovce.
Výsledek: nemám vlastně moc co vytknout, je to čtivě napsané, byť se občas objevují knižní klišé (a to i několikrát po sobě) a nijak barvitým jazykem kniha také neoplývá. Žádné zbytečné popisy navíc. (Což právě někdy oceňuji u toho, kdo to umí).
Rozpravy se Šedivkou mě moc nebavily. Přesto 4 hvězdy.
Docela vtipně napsaná oddechovka, která se rychle četla. Doporučuji jako nenáročné čtení na dovolenou nebo do čekárny u lékaře.
Celkem svižně napsaná oddechovka, jen musím přiznat, že mi občas vadily popisy erotických scén. Každopádně za nápad s Šedivkou tleskám.
Přečteno na jeden zátah - a první slovo, které mě napadlo po dočtení, bylo "sexy"; sexy je nejen autorka, ale i knížka, překvapivě zábavná, půvabná, na nic si nehrající a ve svém žánru nadprůměrná. Osobně bych se obešla bez iniciačních rozhovorů s Šedivkou, vesměs nabádavých a vyslovujících, co vyplývá z děje, stačila by mi jako zprostředkovatelka vzpomínek - ale chápu, že někdo to tak má - a že autorka považuje za důležité některé věci pojmenovat přímo. Autentické vyprávění, určené výhradně pro ženy, o ztrátách a nálezech. A víte co? Nutně potřebuji kamarádku, co by mi řekla: "Lulino, neser a věř si."
České autory skoro nečtu ale této knize jsem chtěla dát šanci a musím říct že se to opravdu vyplatilo. Kniha je ctiva a opravdu ze života. Jedine co me asi vadilo bylo to ze byla kniha hodně vulgární to moc nemusím. Libilo se mi ze kniha byla z hereckého prostředí a ze zivot a vztahy jsou někdy opravdu na hlavu. Těším se na další dil.
Musela jsem si trochu zvyknout na rozhovory bez uvozovek, ale trvalo to jen chvilku a pak už se mi nechtělo knihu odkládat. S velkou něhou je popsáno jedno těžké životní období, Lucka se s ním pere obstojně, ale občas si tu pusu narazí. Své trápení sdílí s kamarádkami, které zase mají svá trápení a tak si snaží pomáhat co to jde, i když hlavně kope každá za sebe. Kniha mi přišla velmi opravdová, na nic si ten příběh nehrál, prostě jen tak plul. Takové mám pocity z knihy. A těším se na další díl, i když zároveň nevím, jestli ho chci úplně tak číst, protože bych nerada, aby se Lucce a Kiky zase něco zašmodrchalo
Příběh jsem poslouchala jako audioknihu, načtenou samotnou autorkou. Skvělé, vtipné i dojemné, navíc s určitým duševním přesahem. Peprnější slovíčka mi ani v nejmenším nevadila, zkrátka i ony patří k běžnému životu, kdo z nás některé z nich občas/často nepronese...? Navíc v podání Jany Bernáškové to celé působí jemně a nevtíravě. Milé knižní překvapení!
Strašně mi vadilo, jak to bylo napsané - žádná přímá řeč, občas to hodně mate.
Ale jinak fajn oddechovka.
Miluju knihy, i když v době mobilů a jiných pokušení, se už hůře do nějaké opravdu začtu. Nejprve jsem si přečetla ukázku z knihy, která mě nezaujala. Ale nedalo mi to a já si ji objednala v knihovně, kde ji asi po dvou měsících měli volnou (byla jsem asi pátá nebo sedmá v pořadí čekajících). Po slabším začátku (ukázka je právě z něho) jsem se do knihy zcela ponořila. Zmíněné vulgarismy nebo sexuální scény mi problém nedělaly-už jsem dospělá a ani neoznačená přímá řeč a šedivka nerušily. Čím více jsem toho přečetla, tím více mě to bavilo, a konec jsem v podstatě zhtla. Kniha je napsána dobře, vtipně, drží pohromadě a má šťastný konec. Navíc má autobiografické prvky a to je pro mě velké plus. Dokonce mě napadlo, jestli autorce při psaní nepomáhal pan manžel-scénárista! Přeji oběma hodně společného štěstí a lásky i dalších pracovních úspěchů! 80%
Jsem mile překvapená. Líbí se mi, jak Jana Bernášková píše a smekám klobouk, že šla s kůží takhle na trh. Četlo se mi to dobře, na text bez uvozovek jsem zvyklá, takže v pohodě. A ta mluva. No, ženské jsou někdy horší než pověstní dlaždiči, co si budem. :)