Črty uhlem
Henryk Sienkiewicz
Tři povídky z prvního období Sienkiewiczovy tvorby (Honzík muzikant, Vítěz Bárta, Črty uhlem) podávající obraz poměrů na polské vesnici v druhé polovině 19. stol. H.S. si v nich všímá utlačeného tvůrčího talentu prostého lidu, prušácké militaristické germanizace a drobného rolnictva, vykořisťovaného vlastními bohatými sedláky a prodejnou inteligencí. Honzík muzikant: Vesnický chlapec si toužebně přeje zahrát si na housle jednoho ze zámeckých sluhů. V zámku se domnívají, že chce housle ukrást, předají ho strážníkovi, který ho zbije tak, že Honzík umírá. Vítěz Bárta: Naivní chalupník koná v prusko-francouzské válce divy statečnosti a vrátí se do vsi s vyznamenáním a plný obdivu k pruským velitelům. Za všechnu jeho statečnost však německý učitel nazve Bártova synka "polskou sviní" a Bárta učitele napadne pěstí. Je uvězněn, aby se vykoupil, zadluží se, přijde o chalupu a odchází ze vsi jako žebrák. Črty uhlem: Štěstí vesnických manželů zničí všemocný a úplatný písař, který chce manžela dát odvést na vojnu, aby si zjednal přístup k jeho ženě. Ta, aby muže zachránila, se písaři sama nabídne; její muž ji za to zabije a zapálí stavení... celý text
Přidat komentář
Docela se to četlo dobře. To jak dítě chtělo houslařit a dostalo celkem rekordně na pamětnou tolik ne, ale bylo to aspoň krátký. Ty dvě další byly o dost lepší.
Celá knížka je taková praktická literatura pro šmejdy. Všechno je podobný. Když jste hajzl, klapne vám všechno a můžete se za bukem chechtat, jak jste někoho zlikvidovali přesně podle plánu. Nebo stačí přispěchat na pokřik hilfe, tvářit se jako pomocník co vás vytáhne z bahna, nebo třeba jako židovská matka Tereza a pak se postiženýmu chechtat do ksichtu a současně mu sundavat starý dřeváky, který jsou už poslední krám v chalupě.
Když jste v klidu, nebo hlupáček dobráček, vždycky dojde k úplnýmu ostrouhání.
U tý třetí povídky jsem takovej závěrečnej bruntál nečekal. Tam to zase patří do učebnice na terapii, jak řešit vleklou rodinnou krizi pomocí špiritusu a toho co vám padne doma nejlíp do ruky.
Hezky seřazený výběr. První, nejkratší, příběh je hodně smutný, takový temně poetický. Druhý je realisticky dramatický, taková sociálně-politická kritika o lidském údělu v (ne)lidském systému. Třetí příběh je zábavně komický, až by se chtělo napsat haškovsky. Společenská kritická satira, která vás ale svým stylem pobaví. Na rozdíl od předcházejícího příběhu se budete spíše usmívat než zlobit.
Autorovy další knížky
1990 | Quo vadis |
1988 | Pouští a pralesem |
1986 | Ohněm a mečem |
1988 | Potopa |
1995 | Pan Wolodyjowski |
...Sienkiewicze Polákům opravdu závidím..