Čtvrtý jezdec Apokalypsy
Hana Parkánová-Whitton
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263454/bmid_ctvrty-jezdec-apokalypsy-MSm-263454.jpg
4
70
70
První úmrtí vypadá ještě jako nešťastná náhoda. Ale jen do té doby, než Kateřina Králová dostane tajemný vzkaz, ve kterém se mluví o prvním jezdci Apokalypsy. A co požár v místní knihovně, při kterém zahynuli další dva lidé? Může to být zase jen náhoda, nebo Kateřina opravdu přivolala na hrad Zelená Hůrka a jeho okolí dávnou kletbu, když v jedné z hradních kaplí zůstala i po půlnoci? Pátrání po vrahovi ji zavede až do 13. století, do období vlády Přemyslovců, a na povrch začnou vyplouvat křivdy sahající do dávné rodinné historie. A k tomu zemře další člověk. Pro koho si přijede čtvrtý jezdec Apokalypsy?... celý text
Přidat komentář
Taková oddychovka, která se nedá brát moc vážně. Uživatelka Galadwen má pravdu, zejména co se týká matrik. V dnešní době spousta lidí ví, že nejstarší matriky jsou ze 16. století, většinou až ze 17. století. Taky je všeobecně známé, že matriky (většinou) starší sto let jsou uloženy v (oblastních) archivech a veřejnosti jsou tyto matriky přístupné v digitální podobě na webových stránkách příslušných archivů. Na druhé straně jsem četl řadu obdobných knížek a některé byly rozhodně horší než Čtvrtý jezdec apokalypsy, např. román Korálky z Klokočí od Nadi Horákové, který je na rozdíl od "jezdce" značně nepřehledný a překombinovaný. "Čtvrtému jezdci apokalypsy" uděluji slabší čtyři hvězdičky.
Dokonale nevěrohodné - nanejvýš tak na letní přečíst/zapomenout. Autorka mimo jiné historických románů píšící zde něco jako společensko detektivní pohádku(???), by si měla dávat větší pozor, aby ji nekrmila fůrou absolutních absurdit historických i logických, jako třeba
- (asi nejvíc do očí bijící a mne jako amatérského genealoga neskutečně dráždící) matrika vedená od 13. století, a to v "klasickém" potereziánském kolonkovém zápise (jejíž značně starý opis se vynachází v sakristii kostela, ale zjevně není naskenovaná na internetu - což jsou dneska všechny -, a přesto ji lze víceméně obratem získat mailem)
- realistický, dokonale dochovaný portrét dámy z období posledních Přemyslovců, jakož i čitelný náhrobník z téže doby
- v červnu má FF UK místo zkouškového zjevně prázdniny
- po soumraku (stále ještě konec června, takže zhruba po desáté večer) detektivové v plném nasazení v kancelářích (na pozadí telefonického hovoru je slyšet klapání klávesnice, ruch v místnosti) - a vůbec je v této knize vzdor létu v podstatě neustále tma a noc
- sezónní průvodkyně setrvává, zjevně placená, na hradě, i když se z technických důvodů zavřel, atd.
Že je předem už při objevení postavy celkem jasné, že bude co nevidět zavražděna, a řešení konfrontace s padouchem je superlaciné, jak už tu někdo poznamenal, ani snad není třeba podotýkat.
Věřím, že někoho takového jednoduché a málo realistické vyprávění o sedm set let staré rodové nenávisti někoho může romanticky bavit, ale mně nic nepřineslo. Nejlepší z celé knihy je název.
Ale jo, není to špatný.
Je to sice trochu pohádka (zvlášť ten závěr), té historie (navíc stále se opakující) je tam taky víc než dost, ale nějaké to napětí kniha má a čte se dobře. A co si přát víc?
Příjemná oddychová detektivka na letní večer s trochou hradní romantiky. Děj hezky odsýpá, mrtvoly se kupí jako o závod, nechybí romantika i trocha zajímavé historie, a i když se dá konec celkem snadno předvídat, vůbec to nevadí. Jako byste si vyprávěli tajemný příběh během nočního trampování ve stínu mohutných hradeb středověkého sídla.
(SPOILER) Kravina s pěknou obálkou. Něco tak naivního a nepravděpodobného jsem už dlouho nečetl. Pokud uvažujete, že si román přečtete, tak v tomto komentáři už nepokračujte. Vrcholem bylo, když hlavní hrdinka o něco omylem zavadila a padouch skončil v propadle. Legrační, nebo spíš smutné je, že by tahle krimi mohla mít pokračování.
Velmi příjemná česká, místy až pohádková detektivka. Příběh Kateřiny, která se rozhodla, že si potřebuje odpočinout od svého partnera a učení na VŠ a jako brigádu vzala průvodcovství na hradě Zelená hůrka, protože v jejím podhradí strávila část dětství u babičky Rózinky. Po příjezdu na hrad ji ale doprovází série úmrtí a vzkazů pode dveřmi, které mají souviset s hradní kaplí a freskou čtyř jezdců apokalypsy. Kateřina pátrá na vlastní pěst a díky zdravému rozumu pochopí, že tohle někdo činí naschvál a kvůli ní.. proč ale? A to je hlavní zápletka knihy :) Knížka je čtivá, nenáročná a co oceňuji je to, že autorka sem zapasovala historické informace ve velmi přirozené a nenáročné formě, takže se člověk ještě něco dozví. Moje MHD kniha, kterou jsem celou přečetla díky popojíždění MHD asi za týden.
Spíš než detektivka mi to přislo jako pohádka. Možná díky tomu hradu a princezně a rodové nenávisti. Ale četlo se to dobře, jdu to nabídnout své dvanáctileté dceři jako nový typ literatury.
A tak jo. Česká detektivka ve stylu "Vykasej si rukávy a vyřeš si to sám." Živí umírají, ale psáno pro jemné duše, elegantně nikoliv krvavě.
Oddechová detektivka s historickou zápletkou. Která mě příjemně překvapila. Užívala jsem si popis okolní krajiny i hradu Zelená Hůrka. Mohu jen doporučit.
Pěkné historické nenáročné čtení. Jak se říká taková ,, jednohubka''. Kniha se hezky čte, na zimní večery ideální.
Příběh lásky, zrady a nenávisti přímo apokalyptických rozměrů. Mrtvých jak u Shakespeara ☺. Tři čtvrtiny knihy jsem prskala, že je tam těch vodítek na mě až moc. V závěru jsem se už chystala, že se omluvím, jenže ve finále se autorka už vážně odvázala. Byla to docela divočina. Má ovšem u mě extra hvězdičku za to, že ubalancovala nabízející se happyend. Navíc mi postupně zabíjela všechny podezřelé, takže si udržela můj zájem. Na pachatele jsem přišla až když už skoro nikdo jiný nezbýval, protože to, co k němu ukazovalo hned od začátku, jsem přehlédla. Na rozdíl od románové Kateřiny, mě by asi profesorka latiny nepochválila.
Takže co s tím? Bila bych hlavou o zem přede všemi píšícími historiky, protože miluju historické příběhy a když je navíc píše někdo, kdo o tom hodně ví, má můj zájem, obdiv a podporu. Takže knihu doporučím asi spíš dámám, které mají rády romantiku ( včetně těch vražd) a inklinují k červené knihovně. Já bych tuto nazvala spíš růžovou. A vůbec mi to nevadilo.
Knížka se mi opravdu líbila, čtivá, děj má spád, námět se mi také líbil, tedy až na rozuzlení, čekala bych silnější motiv s lepším vysvětlením, tak nějak jsem pořádně nepochopila "proč vlastně" :-) ale možná jde o můj subjektivní pocit ...
V celku pohodová detektivka, ale scházelo mi tam napětí. Mám ráda trochu propracovanější knihy.
Klasická česká detektivka. Obálka na mne působila chladně, tak jsem si knihu šetřila na zimu. A ejhle, děj se odehrává o prázdninách, samozřejmě letních! :-) Sice bylo dost zarážející, že hlavní hrdinka hned na všechno přišla a lidé, kteří se na hradě pohybovali léta, nic netušili, ale autorce to odpouštím.
Odpočinkové čtení, kniha se mi moc líbila, takovou pěknou českou detektivku jsem už dlouho nečetla.
Tentokrát jsem se začetla do detektivky od paní Hany a i ta se mě nezklamala. Příběh Kateřiny Králové ,která se vrací do Zelené Hůrky ,kde prožívala prázdniny u prababičky . Kniha je opředena dávným tajemstvím hradu, nechybí v ní napětí i vraždy . Dobře se četla.
vysloveně oddychové čtení, dobré na cesty; bavila jsem se, i když to není žádný literární skvost;
Strašně strašlivá kniha. Příšerně zkostnatělé dialogy, absolutně ploché postavy, vyumělkované motivy. Klišé na klišé. Prvních 40 stran jsem se nemohla rozhodnout, jestli to autorka psala jako parodii na mysteriózní detektivky nebo se rozhodla napodobit gotický román. Pak jsem s hrůzou zjistila, že to asi bere vážně.
Částečně slabá detektivka, částečně červená knihovna. Více říci nemohu, snad jen, že některé popisné části, např. krajina se mi zdají napsané jako slohové cvičení žáka základní školy. Tím nechci nikoho odradit od přečtení, ale takový dojem na mě kniha dělala.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Anna Česká: Dcera Karla IV. na anglickém trůnu |
| 2009 |  Eliška Přemyslovna |
| 2006 | Zimní královna |
| 2011 | Anna Falcká |
| 2021 | Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka |
No, nevím, co napsat. Kniha mě rozčílila už během prvních dvou stran, překombinované, jednoduchý očekávatelný příběh, skoro mě udivuje, že chyběla tajná chodba z jednoho hradu na druhý. Otevřené a nedokončené linky, papírové postavy a dialogy, neuvěřitelné shody okolností a pochopitelně prastarý rodinný svár. Nic nového pod sluncem. Chybí tomu nápad, psychologické a historické nesrovnalosti otravují... Prostě slabota.