Čtyřcestí
Tommi Kinnunen
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281746/bmid_ctyrcesti-zoA-281746.jpg
4
124
124
V románu Čtyřcestí se, jak název napovídá, protínají osudy čtyř členů jedné rodiny z nejmenovaného městečka na severu Finska. Každá z hlavních postav vnímá historické i běžné rodinné události svým způsobem, každá něco skrývá. Tajemství však člověku vždy berou sílu a izolují jej od ostatních, komunikace začíná váznout, rodinné vztahy se narušují. Příběh začíná v roce 1895, kdy mladá Maria začíná úspěšnou a dlouholetou kariéru porodní báby, a uzavírá se o sto let později, kdy Mariina nemanželská dcera, fotografka Lahja umírá na nemocničním lůžku obklopena svými blízkými. Dalšími vypravěči jsou manžel Lahji, válečný hrdina Onni, a její snacha Kaarina, která se snaží narušit zavedené rodinné pořádky. Čtyřcestí je empatický román o lidech, kteří se nebojí hnát své sny až do zakázaných výšek, i když tuší, že za to mohou draze zaplatit.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Neljäntienristeys, 2014
více info...
Přidat komentář
...smutné čtení o osudech lidí, kteří se navzájem znají, jejich životy jsou tak blízko a přitom tak daleko...
Takové knihy mám moc ráda. Pohnuté osudy viděné z mnoha různých stran a úhlů, mozaiky pocitů a událostí, které vám dají smysl až po přečtení. Přidejte trochu té finské melancholie a Kinnunen může slavit skvělý debut, který se čte lehce a rychle, i když události v něm popsané rozhodně nejsou pro hlavní postavy jednoduché. V knize je pár opravdu silných momentů a já se musela zhluboka nadechnout, abych je nějakým způsobem zpracovala - viz. koupání Lahji; Onni se po stěně výtahu sveze do podřepu.
"Chtěl bys být jiný? Nebo bys chtěl být stejný, jen někde jinde?"
krásný příběh o pochopení, zaujala mě forma příběhu, kdy jsem byla nucena přerušit hltavé čtení a zalistovat knihou zpět:o))
Na prvotinu je to dobré, ale... stejně mám pocit, že kniha měla zůstat na úrovni povídek nebo rozsáhlejšího (klidně vícesvazkového) románu. Takto tu zkrátka něco chybí. Člověk má dojem, že se všemi postavami strávil spoustu času, ale vlastně je vůbec nezná (sem tam se sice nachomýtnul k důležitým milníkům jejich životů, ale to je asi tak vše).
Chybělo mi nějaké gradování, vnitřní vývoj postav - nejen takové to ploché vykreslení "byla taková a taková...", ale PROČ? Z jakého důvodu? Co ji k tomu hnalo? Okamžiky takto vytrhané z jednotlivých životů byly až násilné, čtenář by rád věděl víc, chtěl s postavami nějak blíže soucítit, něco s nimi prožívat, což se však na tak omezeném prostoru nedalo. Prostě mi to jako celek nějak nefungovalo, škoda.
Jako se poblíž rodinného sídla rozbíhá čtyřcestí, tak je nám ústy čtyř členů rodiny vyprávěn její příběh. Příběh plný tajemství, mlčení, bolesti i moudrosti, svobody a smíření. Moc se mi líbilo úsporné vyjádření plné náznaků, vše pečlivě nadávkované. Každému vypravěči jsem dokázala porozumět, cítit jeho radost i smutek.
Kromě úvodní scény, která byla tak nechutná, že to se mnou málem seklo, se to čte moc příjemně, takové nekomplikované vyprávění na způsob rodinné ságy. Autor úžasně pracuje s metaforami. Sledovat vývoj vztahů v rodině, jejíž členové spolu neumějí komunikovat, mě bavilo, akorát poslední kapitola, kterou vypráví Onni, už nic moc nového nepřinesla. Rozhodně velmi solidní debut, jsem zvědavá, co dalšího Kinnunen napíše.
Velmi zajímavý způsob vyprávění a ještě zajímavější postavy..Je to dle mého velmi kvalitní román s postupně rozvíjejícím se příběhem..Doporučuji číst v krátké době, ať se člověk neztratí :)
Kniha mě velmi zaujala. Četla jsem jí jedním dechem. Pocity těžko popsat slovy, to musíte posoudit sami :)
Ocekavala jsem bohuzel podle hodnoceni neco vic..cele mi to obcas prislo zamotane a bez stavy :(
Autor je nevypsaný. Z celého příběhu trčel konstrukt, který byl sice zručně opentlen jednotlivými kapitolami s tragickými názvy ulic, ale pro mě to bylo málo. Můj dojem se pak potvrdil, když jsem se dočetla, že autor v kurzech tvůrčího psaní nejprve napsal povídky, které se pak staly námětem knihy. Někdo v tom jistě uvidí mistrovsky zvládnutý román, pro mě je to průměrná kniha, která ve mně nezanechala žádný dojem. Možná má kniha snahu fungovat jako sága, ale v tomto směru jí mnohé chybí a časová rozmáchlost nejde ruku v ruce s jednotlivými postavami. Ty jsou ploché a notně „tajuplné“, aby to celé přineslo ono originální sdělení, že v každé rodině jsme si blízkými i cizinci.
Velmi zajímavá knížka, neobvyklá forma vyprávění děje- střípky ze života čtyř lidí z jedné rodiny v různých časových obdobích. Setkáváme se s nejstarší v rodině-porodní bábou Marií, potom s její dcerou Lahjou, snachou Lahji a manželem Lahji Onnim.
Epizody z jednotlivých životů spolu zdánlivě nesouvisí, ale když si vše dáme do souvislostí, vidíme, že vztahy v rodině nebyly zdaleka tak bezproblémové, jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Na knížku jsem četla výborná hodnocení, také mně zaujalo grafické provedení obálky, knížka se "sama nabízela", byla jsem zvědavá, a určitě jsem nebyla zklamaná. Doporučuji.
Skvělá! Příběh o osamělosti a mlčení. Příběh tří žen tří generací a jednoho muže je působivý i jednoduchým až stručným stylem vyprávění. Žádná romantika, nevyřčené city a emoce probublávající uvnitř lidí neschopných o nich mluvit. Jedna z knížek, na které nezapomenu.
Ač se s podobnými knihami v poslední době roztrhl pytel, mám na mysli prolínání osudů a minulosti se současností, tato má v sobě něco navíc. Její kouzlo mě prostě pohltilo a já knihu přečetla na "jeden nádech". Doporučuji, ten pocit který ve vás zůstane stojí za to!
Přečteno jedním dechem během dvou dní. Hezky napsané, jeden příběh očima čtyř lidí.
Struktura knížky se mi docela líbila, příběhy vyprávějí čtyři osoby, v různých dobách, všechny nějak rodinně spřízněni. Některé věci tak vyplývají na povrch postupně, zprvu jsou v náznacích, přesně se vyjeví až časem. Pravda ale je, že se mi nejvíc líbilo sledovat knihu skrz Marii, porodní bábu, a posléze její dceru Lahju - tedy první dvě části. Pak už mě to přestávalo bavit a nejmíň poslední část - Onniho. Měla být asi nejzásadnější, odkrývající. Ovšem odkrývala to, co už bylo dost dlouho jasné z předchozích náznaků, vlastně mi ten závěr přišel až nad plán, navíc mi tak nějak nesděl do "konceptu", kdy předchozí příběhy jsou příběhem žen, navíc pokračují v čase, kdežto tady se vyjevuje muž a v čase se vracíme. Možná to je hnidopišství, ale mě to trošku rozptylovalo. Knížka nebyla špatná, to vůbec, ale něco mi chybělo, něco přebývalo. 3 a půl.
Čtyřcestí
Velmi dobře se čtoucí kniha.