Čtyři múzy
Sophie Haydock
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501507/bmid_ctyri-muzy-eC0-501507.jpg
5
33
33
Vídeň začátku 20. století je plná umění, hudby i radikálních myšlenek. Egon Schiele maluje své modelky odvážným novátorským způsobem. Kdo jsou ale ženy, které shlížejí z jeho obrazů? Adele už nějakou dobu pociťuje nutkání, které nedokáže popsat. Neodbytné chvění v břiše, všeprostupující neklid… Copak to necítí všichni? Tu naléhavou potřebu jednat, dosáhnout změny? Nemodlí se za to, aby se něco stalo? Něco, co od základu změní jejich život? „Gertrude, slibuji ti… slibuji, že jednoho dne, až budeme starší, se přestěhujeme do Vídně a budeme žít v krásném bytě. Jen my, sami dva.“ Čím víc nad těmi slovy Gertrude přemýšlí, tím větší váhu jim přikládá. Po ničem jiném netouží. Je to příslib, který si nenechá utéct. Pózováním pro Egona se Wally dostává do hypnotického transu. Cítí oči, přízračné oči, které si prohlížejí její tělo. A intenzita těch pohledů a z nich vyzařující přesvědčení, že jim patří, že ji mohou vlastnit, ji nutí o to pronikavěji hledět do očí Egonovi. Oplácí jí to pohledem plným porozumění a rovnosti, zatímco jeho štětec zachycuje nejen všechno před ním, ale i mezi nimi. Srdce Edith svírá neviditelná ruka. Vidí sebe samu v rozkvětu, zahazující staré představy o tom, kdo je, a měnící se v nové já. Postavit se svému otci a své touze by ale znamenalo, že ten přerod utne v zárodku. Jakkoliv se rozhodne, vždycky přitom přijde o kus sebe. Rozhodnout se však musí. Čtyři ženy Schieleho života, které jsou navždy součástí jeho slavného díla, vyprávějí svůj příběh velké lásky, vášně a zrady, kterým jsou všichni neúprosně a neoddělitelně navzájem spojeni. Plamen v jejich nitru totiž dokáže nejenom uchvátit, ale i spálit…... celý text
Přidat komentář
Schválně jsem si dopředu nezjišťovala, do jaké míry jsou příběhy těchto múz podloženy realitou.
Vyplatilo se. Moc jsem si tuto knihu užila.
Román o čtyřech ženách, které významně ovlivnily život malíře Egona Schieleho.
V jednotlivých kapitolách vystupuje Adele, malířova švagrová a modelka, dále Gertrude, malířova mladší sestra, s níž měl velmi blízký vztah a která mu rovněž stála modelem, Wally, jeho milenka a taktéž modelka, a nakonec manželka Edith, s níž Egon prožil tři roky a která na konci října roku 1918 umírá v šestém měsíci těhotenství na španělskou chřipku. Schiele ji přežívá o pouhé dva dny.
Musím přiznat, že se začátkem knihy jsem trochu bojovala: jako první je vyprávěn příběh Adele, v němž se stále dokola řešilo to samé a který mi připadal takový trochu nanicovatý (nakonec je z mého pohledu nejslabší kapitolou). Pak už ale bylo vyprávění daleko zajímavější, byť mě trochu mrzelo, že malířův život a jeho tvorba jsou líčeny pouze prostřednictvím jeho blízkých žen, a ne jím samotným.
Autorka v doslovu připomíná, že o ženách blízkých Schielemu se jeho životopisci příliš nevěnují a že se o nich příliš neví, proto velká část příběhu je opravdu fikce, například vztah trojice Adele – Edith – Egon.
Celkově je kniha ovšem přes drobné výtky, které mám, opět skvělým příspěvkem v celé ediční řadě Beletrizované životopisy, z nichž už jsem přečetla několik knih a zatím žádná mě nezklamala. Těším se tedy na další... :-)
Hodnocení: 4,5* z 5*
Zavřela jsem knihu a zůstala nehybně zírat do prázdna...po nějaké době jsem si utřela první slzu.
Pokud si někdo myslí, že jsem citlivka, bude mít nejspíš pravdu. Pravda je ovšem taková, že román Čtyři múzy je strhující příběh a stojí za ním konkrétní a živoucí lidské osudy. Všechny a všechno se pohybuje v přítomnosti umělce takového formátu, jakým byl sám Egon Schiele.
P.S.
Děkuji Sofii Haydock, že se chopila neuchopitelného
Působivý, historický román Čtyři múzy britské spisovatelky Haydockové vypráví životní příběh rakouského, expresionistického malíře Egona Schieleho, proslulého svými kontroverzním akty a autoportréty. Autorka se v románu zaměřila na čtyři ženy, které jeho život ovlivnily nejvíce a více než zdařile tak rekonstruovala a navázala na jejich vzájemná osudová setkaní. Kniha dokonce vzbudila můj zájem o Schieleho tvorbu a jeho portfolio jsem si dodatečně nastudovala. Je velmi zajímavé sledovat, co vše umí změnit jedno století, a to především v oblasti erotiky.
Pokud mám shrnout výsledný knižní zážitek - obavy v podobě unylého uměleckého prostředí se už po přečtení prologu jednomyslně rozptýlily. Román je neuvěřitelně poutavý. Ač se jedná o historickou fikci, kvituji, že stojí na základech skutečné historické osobnosti. Ať to bylo jak jakkoli, vymyšleno to bylo napaditě a jména Egonových žen mi budou v hlavě rezonovat ještě hodně, hodně dlouho.
Další přečtená kniha z edice beletrizovaných životopisů, tentokráte o Egonu Schielem. Všeobecně vám tuto edici mohu doporučit, každá kniha je zážitek, jsou napsány velmi čtivě a poutavě, zároveň se ale dozvíte informace o životech významných osobností světové historie. Spojíte tak příjemné s užitečným :)
Kniha Čtyři múzy pojednává o čtyřech ženách, jež se staly inspirací pro známého rakouského malíře. Dozvíte se o původu nejznámějších Schieleho obrazů i o osudech nejvýznamnějších žen jeho života.
Knihu jsem přečetla na dva zátahy, přestože je to celkem bichlička.
A jedna zajímavost na závěr - některá díla Egona Schieleho máme vystavená v Praze v Národní galerii :)
Jsem naprosto pohlcena. Čtyři múzy bylo moje první setkání s beletrizovanými životopisy a cítila jsem se úplně vtažena do Egonova života. Autorka píše čtivě, hltala jsem každou větu, odstavec, stránku, kapitolu. Bylo velmi zajímavé, že v knize popisují čtyři osudové ženy (i Egon sám) někdy i stejné okamžiky, ale z jiného úhlu, ze svého pohledu. Tak se mozaikovitě skládá a doplňuje celý Egonův život a život jeho múz, bez kterých by nebyl, kým byl. S každou postavou jsem soucítila, do každé jsem se vžila, tak poutavé to bylo. Současně jsem si uvědomila, jak královsky se v dnešní době máme. Útrapy 1. světové války tu jsou přitom bez pochyby vylíčeny ještě velmi střídmě a i tak z nich mrazí.
Egon Schiele – malíř, který se nebojí ukázat modelky novým způsobem. Stojí si za svým stylem a pomalu se jeho kritici přiklánějí k myšlence, že jsou jeho obrazy vlastně geniální. Malíř by se však nedočkal uznání bez svých modelek, svých múz. Adele, Edith, Wally a Gertrude. Díky nim poznáváme, jaký vlastně byl Egon člověk.
Edici zbeletrizovaných životopisů mám velmi ráda, nemohla jsem vynechat ani Čtyři múzy. Upřímně, o Egonu Schielem jsem nevěděla vůbec nic, ale během čtení mě jeho život a dílo natolik pohltili, že jsem potřebovala vědět víc. Dohledávala jsem si další informace z jeho života, hledala si jeho obrazy, zkoumala, na kterém je která z jeho žen. Tuhle knížku jsem si užila jak jako beletrii, tak i jako „naučnou“ literaturu.
Kromě obrazů najdete v knize spoustu věcí ze života – lásku, mezilidské a rodinné vztahy, život ve Vídni na začátku dvacátého století, první světová válka. První kapitola mě tolik nebavila, ale poté se to rozjelo a já nemohla knihu odložit.
Každá ze čtyř žen nám vypráví svůj příběh. Čteme v podstatě čtyřikrát to samé, ale nebojte se toho. Autorka to vystavěla skvěle. Každá nás zavede do jiné části života Egona Schieleho, poznáme ho tak od dětství až do smrti. Všechny příběhy jsou skvěle provázané. Jednotlivé příběhy se prolínají tak, že se nám před očima vytvoří obraz toho, jaký Egon ve skutečnosti byl.
V doslovu nám pak autorka přiblíží, kde a jak čerpala informace, co je pravda a co si musela trošku přimyslet.
Skvělá kniha, kterou jsem nemohla odložit a zároveň se dozvěděla spoustu nového. Přidávám si ji do knihovničky, do už poměrně slušné sbírky beletrizovaných životopisů.
(SPOILER)
Kdysi, v 90. letech, byla v Praze velká výstava děl Egona Schieleho. Fascinovala mne Schieleho posedlost lidským tělem, smyslovostí a otevřenou a upřímnou sexualitou. Člověk skoro nemůže uvěřit, že jeho díla vznikla před více jak sto lety.
Vídeň v té době musela být zajímavé místo: Sigmund Freud s psychoanalýzou a sexualitou jako zdrojem psychických potíží. Arthur Schnizler pár let poté vydá svoji Snovou novelu o sexuálních fantaziích a pokrytectví.
Kniha Sophie Haydock se snaží odhalit motivaci proč tak odvážně pózovaly jednotlivé modelky z Schieleho obrazů. Od zvláštního, velmi důvěrného vztahu se sestrou Gelli, přes profesionální modelku a ženu, která vždy věděla, jak se správně zachovat, Wally Neuzilovou až k něžné a hýčkané Edith Harmsové. Do toho vložila Sophie Haydock postavu "temné dámy", Edithinu sestru Adele.
Osud Egona Schieleho, jeho ženy Edithy, nenarozeného děťátka a modelky Wally mne vždy dojímal. Něco tak smutného snad nemůže být ze života...
Kniha Čtyři múzy je záležitost, která mě zastihla naprosto nepřipravenou. Při čtení mě totiž vůbec nenapadlo, že se na konci takhle dojmu!
Příběh, který máme v knize možnost sledovat, nám otevírá pohled do zákulisí obrazů. Ukazuje nám, že ženy, které stály modelem, měly také své životy, své strasti a sny, své pocity. Myslím, že tohle byla hlavní myšlenka, kterou se podařilo bravurně vyzdvihnout.
Přesto, můžeme zde také sledovat život hned několika postav.
Kniha nás postupně seznamuje se čtyřmi ženami. Adele, kterou si při čtení není snadné oblíbit a vyvolává smíšené pocity, Gertrude, sestru umělce, Wally, ženu velmi důležitou, modelku, jejíž osud dokáže překvapit i rozesmutnit a Edith, pro příběh snad nejdůležitější ze všech. Nerada bych prozradila víc, ale ke každé postavě jsem si vybudovala vztah, s každou jsem v nějaký moment soucítila, každá ve mně vyvolala nějaké emoce.
V závěru je i pohled samotného umělce, který dělá atmosféru příběhu ještě tíživější.
Knize se nedá upřít čtivost, protože musíme zjistit, jak to s postavami dopadne.
V knize je hned několik momentů, kdy jsem byla překvapená, smutná, dojatá, naštvaná... Emocemi se zde rozhodně nešetřilo!
Je samozřejmě nutné odhlédnout od kdysi skutečně žijících postav a soustředit se na poselství, které se nám kniha snaží předat.
Naprosto skvělé!
Čtyři múzy
Osvěžila jsem si vzpomínky na četbu této knihy v rámci tvoření svých seznamů. Tento životopis byl pro mne hodně a hodně přínosný, nevím co je fikce a co pravda, popis doby, kdy Egon S. žil je velmi věrohodný.