Čtyři synové doktora Marche
Brigitte Aubert
Jeanie, hospodyně doktora Marche, najde deník – někdo v něm dokonale popisuje brutální vraždy… které se skutečně staly… Autor deníku je vrah! Jeanie ale nemůže kontaktovat policii, protože ji samotnou tíží loupež šperků a falešná totožnost. Pátrá tedy sama, snaží se varovat příští možné oběti a odhalit vraha… který si ale nebezpečně pohrává i s ní. Stihne Jeanie vraha přelstít? Kdo z rodiny doktora Marche je schopen zabít kohokoli a kdykoli?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2001 , MottoOriginální název:
Les Quatre fils du Docteur March, 1992
více info...
Přidat komentář
Rychle přečteno, forma deníků mě bavila, zajímal mě konec, ale vlastně jsem ho asi nepochopila, nabídli tam 2 verze nebo jsem to pomotala já? Taková průměrně pěkná detektivka.
O dost lepší než Vražedný seznam. Několikrát jsem nechápavě kroutila hlavou nad Jeanie. Ví, že jí někdo je po krku, ale stejně chlastá jak duha. Konec byl docela fajn.
60%
...."Ach jo! Podívejte se na něj...Je krásný, že? Usměvavý, klidný, zdvořilý...Pokojná tvář čirého šílenství. Sladký úsměv temných stínů."
Bavilo mě to. Ale Jeanie mně neuvěřitelným způsobem lezla na nervy, jak byla pořád ožralá. Dost mě překvapilo, že na konci vymyslela něco tak inteligentního. Závěr byl pro mě překvapivý.
Myslím, že k přečtení doporučím.
Kniha mě moc nebavila, rozčilovalo mě, že někdo, kdo se bojí o svůj život i o životy jiných, nejde na policii, hned po prvních zápiscích, potom pořád dokola to samé, její strach a jeho vychloubání, konec je super.
Taková malá jednohubka. Přiměřeně napínavá, pro mě i čtivá. Celkově se mi kniha líbila. Pěkné rozuzlení na konci.
Zaujímavé čítanie cez denníky hlavných hrdinov. Niekedy sa mi to zdalo trochu pritiahnuté za vlasy a Jeanie mi pripadala príliš hlúpa a rozčuľovala ma. No napriek tomu som bola zvedavá, ako to skončí a dočítala som to do konca.
Tretia kniha od tejto autorky a dosť. Začiatok je vždy zaujímavý, ale postupne sa to uberá neviem kam a záver ma vždy sklame. Nechápem autorkinu obsesiu v nejakú rozdvojenú osobnosť hlavného hrdinu v každej knihe.
Ze začátku mě moc nesedlo vyprávění formou deníku, ale nakonec zajímavá forma vyprávění. Konec hodně zajímavý a nečekaný. Určitě se mrknu na další díla autorky
Nadchla mě kniha Ten se mi líbí a i s tímto titulem jsem velmi spokojen.
Myslím, že Brigitte Aubert je taková trochu drsnější a morbidnější Agatha Christie, přičemž srovnání s touto geniální autorkou je zcela na místě.
Autorovy další knížky
2000 | Ten se mi líbí |
2001 | Čtyři synové doktora Marche |
2001 | Snežná smrtka |
2002 | Karibské rekviem |
2003 | Vražedný seznam |
Kniha se dobře četla, ale uvažování Jeanie bylo neskutečné. Strašně by chtěla zabránit vraždám, zjistit kdo je vrah, pomstít oběti, ale jediné co vlastně dělá je, že si dopisuje s vrahem, pije jako duha, a to dokonce i v době, kdy už ví, že ji chce vrah zabít, že s ním bydlí pod jednou střechou a stejně se opije do němoty. Na policii nejde, protože má škraloup z minulosti. Tak raději nechá vraha, ať si vesele vraždí.