Čtyři tisíce týdnů
Oliver Burkeman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494823/bmid_ctyri-tisice-tydnu-Zyb-494823.jpg
4
204
204
Na světě pobudeme sotva čtyři tisíce týdnů. Musíme toho v nich stihnout spoustu a všechno zaráz: Vyřešit další pohromu v práci. Najít si lepší práci. Užít si krátký čas s dětmi, a přitom toho kolem nich tolik obstarat. Pravidelně sportovat. Hodně číst. Chodit brzo spát... Říkáte si, že to prostě nejde zkombinovat? Máte pravdu! Oliver Burkeman vás odnaučí vyhlížet vysněný dostatek času a ukáže vám, jak zažívat radost i ve dnech, kdy se na vás všechno sype. Jeho kniha je plná originálních postřehů z klasické literatury i psychologických výzkumů. A především ji napsal s pochopením pro smrtelníky, kteří se snaží smířit s tím, že nemůžou stihnout všechno. V knize se mimo jiné dozvíte: - Proč je zhoubné přemýšlet o čase jako o zdroji, který musíme využít naplno. - Že snaha o co nejvyšší efektivitu je zdrojem úzkostí, ne jejich řešením. - Jak a kdy pohnout s životními sny a plány, které kvůli povinnostem dokola odkládáte. - Které koníčky vám přinesou skutečný odpočinek a které jen další stresující seznamy úkolů. - Že není ostuda přiznat si porážku a některé věci prostě vzdát. - Jak někdy nedělat nic – a netrápit se kvůli tomu.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Ekonomie a obchod
Vydáno: 2022 , Jan MelvilOriginální název:
Four Thousand Weeks: Time Management for Mortals, 2021
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka je fakt dobrá. Jo, byla to docela vlna, když ji vydali, ale myslím, že to bylo po té záplavě produktivity, efektivity a konců prokrastinace strašně potřeba. Na mnoha místech s autorem opravdu souhlasím, někdy mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - třeba že cestování (třeba jet studovat do zahraničí) je docela osamělá, vykořeňující záležitost nebo že čím víc toho zvládneme, tím víc máme pocit, že něco musíme zvládnout + to, co jsme zvládli, nás vlastně ani neuspokojuje. Jo a Oliver Burkeman nahrál velice roztomilý vzkaz českým čtenářům!
Trochu nekonzistentní, občas jsem se ztrácel. Myšlenkový best of posbíraný z jiných knih. Nicméně a porovnáním s tím co mě ta kniha dala to jsou maličkosti. Dojem je silný. Výborná, chytrá kniha.
Autor tepe do motivačních knih, které zvyšují produktivitu a zamýšlí se nad tím, že zvýšení produktivity vede jen k tomu, že bude sice víc úkolů, které zvládnete, ale stejně nestihnete všechny. Přitom nijak neuráží autory těch knih, které tak trochu dehonestuje.
Víc teda nabádá k něčemu podobnému jako je v Síle přítomného okamžiku, zklidnit se, užívat si přítomnosti.
Koncepce celé knihy se mi velmi líbila, i když se mi občas zdálo, že se už autor dostává trochu do moralizování. Ale myslím, že po poslechu této si už budu další motivační knihy mnohem pečlivěji vybírat. Není-li nakonec tahle knížka ta poslední z ranku motivační literatury, kterou si potřebujete přečíst.
Tohle je kniha pro američana který nezná volný čas a za své koníčky se stydí. Kniha není pro líné lidi, kteří se nedokáží dokopat k práci, ale pro workoholiky, kteří si práce přidělávají tolik že nestíhají. Jediné co kniha nabízí je uvědomění že život je krátký, že bychom si měli vážit přítomného okamžiku a že pokud si budem práce přidělávat nebudeme stíhat. A taky to, že nikdy nebudeme mít hotovo to, co jsme chtěli. Nečekejte rady jako v atomových návicích. Tohle je spíš taková esej o tom, proč se neupracovat k smrti. Zatímco v americe je to bestseller, jelikož vše co dělají musí být produktivní což vede k úzkosti, tady v česku kde máme leháro kniha nemá význam.
Čítal som v angličtine, nehodnotím preklad.
Za mňa (v dobrom) provokatívna a zaujímavá kniha. Iste, "všetci to vieme". Ale kto podľa toho naozaj žije? Kniha núti premýšľať o spôsobe narábania s časom, challenguje mnohé všeobecne uznávané "pravdy" time manažmentu. Celkom sa dopĺňa a čiastočne prekrýva s Esencializmom (knihou) a stoicizmom (filozofiou). Na tému pokračujem s knihou "Time management jako duchovní úkol" od Anselma Grüna, som zvedavý na presahy.
Inak, obrázok na českej obálke je fakt divný. To už radšej mohli dať na obálku Vanitas. Malo by to aspoň umeleckú hodnotu.
Edit: veď ja som už Grüna čítal. Tak, ide sa urobiť refresh :).
K některým myšlenkám (hlavně ze závěrečných kapitol) se možná ještě někdy vrátím, ale celkově pro mě byla kniha víc filozofická než praktická. Kromě toho čísla 4000 jsem žádné velké AHA při četbě neprožil.
Kterak by si dobře situovaný bílý límeček čas rozvrhnouti měl.
A pak ještě pětkrát dokola.
Abych nebyla vysloveně negativní, určitě se tam najde jedna, dvě zajímavé myšlenky, zbytek není nic, co byste nevěděli - pokud chcete něčeho dosáhnout, soustřeďte se na jednu, maximálně dvě věci; všechno nikdy nestihnete, když budete mít kliku, stihnete aspoň něco; drtivá většina z nás je jen kapička v bezvýznamném plivanci na podlaze vesmíru - čím dřív se s tím smíříte a naučíte se s tím žít, tím líp pro vás; čím víc toho budete zvládat, tím víc toho na vás bude okolí valit; všichni umřeme!
Obzvláště pasáž věnovaná pohodičce během pandemie covidu-19 mě dojala skoro k slzám - Olivera bych vzala na dva týdny během téhle rodinné pohodičky k nám domů a nechala ho, ať se jakožto průměrná žena pokusí stíhat všechno: vzdělávání dětí, domácnost, práci a samozřejmě ty koníčky a příjemné trávení života ku vlastní satisfakci. Do tří dnů by přišel i o zbytek vlasového porostu a vsadím se, že jeho kniha by vypadala poněkud jinak.
Čili: hezké a milé čtení pro ty, kteří se nemusí honit, aby poplatili složenky, aby vydělali dost na to, aby měli co dát na stůl a mohli třeba děti poslat na lyžák - pokud bez problémů udržíte ve vzduchu všechny balonky, které v něm prostě musíte mít, v knížce se nejspíš najdete. Já mám s nima plný ruce pazourů a věčně mi některý padá na zem. A že bych některý zahodila, aniž bych kvůli tomu neskončila buď za mřížema nebo pod mostem nebo v kombinaci obého, tak docela nepřichází v úvahu. Takže milé, ale rozhodně ne pro každého.
Kniha mne nejdříve vyrobila slušnou depresi, ale bylo to nutné k následným uvědoměním. Myslím, že by měla být povinnou četbou - všem by se nám žilo lépe. Po dlouhé době kniha od Melvila, která mě opravdu zaujala. Když vidím předchozí hodnocení, tak se trochu obávám, že kniha více oslovuje střední věk a výš. My už totiž začínáme tušit... :-)
Kniha se na začátku dlouho táhla než se začala ponořovat do tématu. Následně už ale vysvětlovala přesně to, co jsem od knihy očekával. Kniha používala dobře mířena přirovnání - například z dopravním pásem, stromem, sisyfovskou prací a geekovskou produktivitou. Vysvětluje válku o naši pozornost a tři základní principy - čas, energie a pozornost.
Na konci každé kapitoly bych dodat ještě shrnutí, které tam chybí. Kapitoly jsou napsány krátce.
Kniha mě za začátku vůbec nezaujala, měla jsem ji dlouho rozectenou, než mě k tomu přinutili okolností ji docist (byla to poslední ekniha, kterou jsem neměla v aplikaci doctenou). Pak se to naštěstí zvedlo a mě se kapitoly četli lépe. Ale hodnocení 74% odpovídá. Občas je to moc zdlouhavé, není možné to číst na jeden zátah, musí se u toho trochu přemýšlet :) spousta věcí je tam které už každý zná, ale je fajn je mít všechny pohromadě. Každopádně jako knihu takovou bych v knihovně mít nemusela a znova ji číst také nehodlám :))
Začátek takový "normální", ale pak se to rozjelo. Nejvíce se mi líbila problematika týkající se trpělivosti. Z knihy jsem si něco odnesl, čili doporučuji :) Neubráním se ale dojmu, že se tam některé pasáže několikrát opakovaly.
Čtivě napsaná kniha o time managementu. Jedná se vlastně o `výcuc` poznatků z jiných knih s komentáři od autora.
Je to kniha osobního rozvoje, ale hodně odlišná, než jak si ji asi představujete. Nejdříve vám řekne, že máte v průměru lidského života asi čtyři tisíce týdnů něco stihnout. No, spíše už jen tak dva tisíce, pokud je vám kolem 40 let. Standardně by u klasického osobního rozvoje pokračoval souhrn metod, jak toho stihnout co nejvíce, ale zde přichází jedna studená sprcha za druhou: nestihnete skoro nic, nikdy nebudete mít hotovo, vždy budou před vámi úkoly, emaily, práce a těžká rozhodnutí, se skoro jistotou se nestanete tak slavní, aby si vás po smrti pamatoval někdo po další generace a vlastně z pohledu života na zemi a vesmíru jste nic, mrknutí oka a umřete. Totální depka, kterou vám celou dobu kniha mlátí stále dokola o hlavu: brzy umřete a vlastně nic nestihnete.
Tahle šoková terapie má ale svůj cíl, ne jen vás rozhodit, ale klást pro mnohé nepříjemné otázky. Co je pro nás opravdu důležité? Neklademe si na sebe zbytečně velké cíle, z kterých u drtivé většiny z nás dojde akorát k frustraci? Není naše posedlost řídit čas, plánovat a žít budoucností na úkor přítomnosti nakonec kontraproduktivní?
V jednu chvíli mne autorův pohled na život už dost prudil, protože kdybychom stylem "brzy umřeme, na ničem nezáleží" měli žít všichni, tak tu bude slušná anarchie. Postupně se ale krotí a nakonec dojde i na 10 rad jak z klasické osobnostněrozvojové literatury.
Autor ode mne každopádně dostává jedničku s hvězdičkou za ty nepříjemné otázky a témata spojená se smrtí a naší bezvýznamností v kontextu světa a planety. Odpovědět si na ně musí každý čtenář sám, ale autor knihy mu podává pomocnou ruku najít se v tom, co ho dělá šťastným a neutopit se v milionech aktivit, které stejně nemůže všechny stihnout. Pokud si kladete podobné otázky, jaký má všechno to pachtění smysl, tak tahle kniha je výborný začátek v hledání odpovědi. Asi ji spíše nenajdete, ale i tak to může být kupodivu uklidňující.
Moc mi nevyhovoval styl, jakým byla kniha napsaná.
Velmi často se mi s "melvilovkama" stává, že se neskutečně těším, až nějakou knihu vydají, hned si ji musím koupit, přečtu a mám pocit, že to, co je v knize, by se dalo sepsat na A4. Vždy je to pár úžasných myšlenek, ale zbytečně dlouze "obkecaných". Stejně tak to bylo i s touto knihou. Nejvíce očekávaná kniha (mnou) za rok 2022 a bohužel se žádná velká radost ze čtení nekonala.
Nenechte se ošálit - tato kniha vás nenaučí, jak si zorganizovat život, abyste všechno stihli. Namísto praktických rad filozofuje o našem nevhodném přístupu k času. Autor má pravdu v tom, že život je konečný a všechno zaručeně nestihneme, ale stačí to na celou knihu? Opakování ústřední teze se stává poněkud iritující. Dvě stě stran však není tolik a pokud jste posedlí "time managementem", možná oceníte trochu jiný náhled na život.
Čtyři tisíce týdnů
Upřímně, jsem ráda, že jsem nakonec sáhla po knížce se čtyřma banánama, místo čekání na knihu z antikvariátu o pravidle 80/20 od Roberta Kocha.
Autor knihy Oliver Burkeman je totiž geek přes produktivitu a o perfektně zvládnutý time management se sám roky (marně) snažil, dokonce o všemožných vychytávkách psal v deníku The Guardian vlastní sloupek.
Zkusil všechno na světě, a pak dospěl k velice zajímavýmu závěru - ovládat čas jako komoditu nelze a je potřeba se s tím smířit.
No a protože je Oliver profesí novinář, přináší do knihy nejen vlastní zkušenost, která chápu někomu nemusí stačit jako jasný důkaz, že mít vše hotovo prostě nejde, ale také skutečnosti, které jsou podloženy vědeckými studiemi, fakty a v neposlední řadě důležitým antropologickým vývojem člověka jako takovýho, jo nechybí ani moudrá slova dávných filosofů.
Člověk pak díky tomu všemu nemá pocit, že je úplnej lůzr, co nezvládá využít svůj čas naplno, ulítává mu pozornost do všech stran a nedokáže ji ani s pomocí nejlepších metod proti prokrastinaci zkrotit.
Autor přináší naprosto jiný pohled na time management, v podstatě čtenáři ukazuje, že není ostuda přiznat si porážku JÁ vs. ČAS, že je to vlastně nutnost a nechybí ani připomínka toho, že jsme lidé, máme svoje limity a ač nás naše konečnost dostává do stavu úzkosti a deprese dnes a denně, je v pořádku některé příležitosti a úkoly nechat jít, něco neudělat, něco nedodělat, do nečeho se vůbec nikdy nepustit. Ve výsledku to přináší obrovský pocit úlevy a radosti do života.
Pokud hledáte knihu na téma time management a považujete se za smrtelníka, investujte do knihy se čtyřmi banány na obálce. Pohladí duši, zasmějete se a pochopíte, že zvládnout vše, co byste chtěli nebo někdo jiný po vás chce prostě není možný a je to tak v pořádku.
Zároveň získáte návod na to, jak si strategicky vybrat pár věcí, kterými bez výčitek svůj život naplníte a zbytek prostě vědomě nezvládnete...