Čtyři vznešené pravdy
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p)
Čtyři vznešené pravdy - pravda o strasti, pravda o původu strasti, pravda o zániku strasti a pravda o cestě vedoucí k zániku - byly prvním kázáním, které Buddha vyslovil po jeho osvícení. Jeho Svatost Dalajlama nejen že objasňuje hlavní teze tohoto učení, zabývá se rovněž vztahem mezi relativním a absolutním soucitem.
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2002 , PragmaOriginální název:
The Four Noble Truths, 1935
více info...
Přidat komentář
Jak se už zmiňují komentáře níže, jedná se o přepis poměrně odborné přednášky ohledně Čtyř vznešených pravd. Pokud se o buddhismus zajímáte jen povrchně, nebo se s ním teprve seznamujete, tak tuhle knížku určitě ne. Je určena spíše pro pokročilejší adepty, kteří jsou schopni sledovat tok myšlenek různých buddhistických škol a jejich odborných termínů, dost často v sanskrtu.
Jeho Svatost mi trochu svým stylem a argumentací připomínal Tomáše Akvinského. Věřím, že ti dva by si výborně rozuměli. :)
Každému vyhovuje jiný typ textu. Tato kniha není vyprávění o čtyřech vznešených, ale přímá ukázka filosofie tibetského buddhismu. Někdo očekává vyprávění, ale pozor je to možná až příliš odborné.
Musím se přiznat, že jsem od knihy čekal něco jiného. Co že jsem to čekal? Komentář či možná převyprávění kázání o čtyřech vznešených pravdách. Moje očekávání ovšem naplněno nebylo. Nechápejme to kriticky, pouze jako konstatování - kniha je úplně jiný typ textu, než jaký jsem čekal. V podstatě jde o filosfický rozbor čtyřech vznešených pravd. Jeho Svátost v nich komentuje a polemizuje o různých implikacích učení. Vyjadřuje se k připomínkám či odlišnostem mezi školami výkladu. Tím pádem by šlo o skvělý text pro někoho obeznámeného s učením o čtyřech vznešených pravdách a hledajícího výklad nebo vysvětlení otázek, které mohly vyvstat. Ale rozhodně ji nelze doporučit jako úvodní pro čtenáře s problematikou neseznámeného.
Co bylo překvapivé je nakolik různé filosofické koncepce buddhistických škol připomínaly spory o universálie středověkých křesťanských škol či pozdější spory mezi empiriky a racionalisty.
Malá knižka do ktorej toho autor vložil pomerne dosť, mne ale veľmi prekážalo porovnávanie budhizmu rôznych budhistických škôl, ktoré sú tam úplne zbytočne. Pre život sú mi takéto informácie nanič. V takejto malej knihe by som chcela mať zdôraznené najdôležitejšie body štyroch vznešených právd a nie opis toho, čo ako ktorá škola vníma, pomenúva či učí. Inak, čítanie ako ktorékoľvek od Dalajlamu.
Malá, útlá knížečka - ale plná moudrých myšlenek. Čtyři vznešené pravdy patří k základům budhistického učení a nepochybně jejich porozumění je velmi důležité pro porozumění celého učení. Přiznám se, že nebylo pro mě jednoduché porozumět všem myšlenkám dalajlamy. Tato knížka vyžaduje podrobnější studium a věřím, že ji ještě mnohokrát přečtu a pokaždé objevím něco nového, co obohatí můj duševní svět.
Velmi mě také oslovila kapitola o soucitu. Dalajlamův výklad o soucitu bych doporučil všem lidem bez rozdílu vyznání - a možná by na světě bylo méně hněvu a nenávisti a více porozumění a tolerance.
Pokus na sto padesáti stránkách vysvětlit podstatu buddhismu. Nečekejte ale učebnicové výklady. Spíš je to úvod do myšlení tohoto náboženství. Zde poznámky k textu:
Nic neexistuje absolutně, bez příčiny a tedy zcela reálně. Buddhisté tomu říkají prázdnota a uvědomění si prázdnoty jim pomáhá osvobodit se od negativních myšlenek a pocitů. Příčiny negativních emocí a myšlenek jsou totiž prázdné, bez vlastní reality a toto vědomí samotné negativní emoce a myšlenky oslabuje. Dále, negativní myšlenky a emoce jsou rozdílné od vnitřní podstaty našeho vědomí: „podstatou naší mysli je čirá zářnost, tedy potenciál vědění.“ Cílem je odstranit nečistoty z vědomí a dosáhnout osvobození. To je mír, duševní klid, spokojenost a definitivní opuštění neosvícené existence.
Je to opravdu maličká knížka, ale přitom je tak plná. Myslím, že rozhodně nestačí jedno přečtení, aby člověk pochopil vše, co v ní je. Musí se o tom hodně přemýšlet, vracet se, ale stojí za to. Až je mi líto, že jí mám jen půjčenou, nejspíš si seženu vlastní, rozhodně bych se k ní chtěla vracet.
Štítky knihy
buddhismus náboženská literatura východní filozofie tibetský buddhismus tibetská literaturaAutorovy další knížky
1999 | Cesta ke štěstí |
2017 | Kniha radosti |
2010 | Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme |
1997 | Cesta ke svobodě |
2002 | Čtyři vznešené pravdy |
Kniha mi přišla zbytečně složitá. Myslím, že není určena lidem, kteří už o buddhismu něco nevědí. Dalajlama zachází podle mého názoru zbytečně do detailů o učeních jednotlivých škol, o kterých laik stejně nic neví, a používá tituly knih a hovoří o osobnostech, které laik stejně nezná. Takže jestli někomu chybí základy, tak v téhle knize bude asi dost plavat.