Čtyřlístek
Jaroslav Němeček , Vladimír Urban , Alois Junek
Čtyřlístek série
1. díl >
2. vydání. Vynález prof. Myšpulína - Vladimír Urban, Jaroslav Němeček Kryštofek a Pidivízek - Jaroslav Němeček Kouzelník Huryjáš - Vladimír Urban, Jaroslav Němeček Svetřík a Flik - Jaroslav Němeček
Přidat komentář
Moje dětství, moje láska. Absolutní pocity štěstí a nostalgie, kdykoliv toto vydání vyndám z desek v knihovničce, které mi před lety obřadně předala má maminka.
Pamatuji si, jak jsme tenkrát v roce devětašedesát jeli s babičkou a dědou autobusem na zájezd ROH přes půl republiky. Na poznávací zájezd po západočeských lázních, jak bychom dnes řekli. A pro mě, jako čerstvou absolventku první třídy, prostě nuda. V Chebu mě babička vzala do trafiky, ať si teda něco na cestu do autobusu vyberu. Na pultu ležel krásný veliký žlutý
kreslený časopis s Myšpulínem a Vrtichvostem na obálce. Nic takového jsem do té doby neviděla. "Tohle bych moc chtěla," říkám babičce... no, a mám ho dodnes. A ty další taky. Prostě láska na celý život. A na kolik hvězd? Tady já bych dala tolik, jako je jich ve vesmíru!
Kdo z generace Husákových dětí by neznal praotce komisků v Československu ? Já jsem ho samozřejmě miloval, nejen osudy Čtyřlístku z Třeskoprsk ale i ostatní příběhy Poldu a Oldu, Káťu a Škubánka a jiné. Měl jsem štěstí, že máma sbírala pro mě a četla se mnou, takže se jich nahromadilo docela dost a každý rok jsem si ten pakl vzal a listoval znovu a znovu tou nezaměnitelnou atmosférou. Vždycky jsem byl zvědavý, jaký byl vlastně první díl a dozvídám se to až teď, kdy jsem si náhodou vzpomněl a pohledal v downloadech. Vynález profesora Myšpulína mi vykouzlil úsměv na rtech stejně jako ostatní hodně dětské Kryštofek a Pidivízek, Svetřík a Flik, možná nejpovedenější z toho čísla Kouzelník Huryjáš - 60 %
Jako mala jsem milovala komiksy a Ctyrlistek byla moje srdcovka! ♡
Bohuzel uz nevim, ktere konkretni sesitky jsem cetla, takze pisu komentar k prvnimu dilu serie. Ale vim, ze vsechny dily, ke kterym jsem se dostala, se mi moc libily.
Na základce jsme občas snili o tom, jak asi vypadalo úplně to první číslo, ale nikdo ho nikdy neviděl. Nu, teď jsem se k němu dostal a zjistil, že jsem o nic nepřišel. Vlastně nejde ani o příběh - celé je to ve stupidním stylu Bum! Prásk! Bác!, jakoby byl za vzor Tom a Jerry. Nevadí mi, že plešatá Fifinka vypadá jako vnučka dědy Myšpulína, ani že Bobík s Pinďou žijí jako dva gayové ve srubu u Třeskoprsk, tenkrát se Čtyřlístek ještě hledal - vadí mi jen to, že toto číslo je prostě špatné, a byť se jedná o prapočátek mého oblíbeného komixu dětství, nemohu v hodnocení přidat, protože ani další komixy se k průměru nepřiblíží, úroveň má snad jen povídka určená spíše pro starší čtenáře, ale tam se zas popisuje lov na moje nejoblíbenější zvíře. Takže to je na jednu hvězdu, a to ještě jen o fous. (11%)
Tak tohle je moje dětství. Přesně tohle vydání jsem měla po tátovi, takže už bylo takový hezky ošmataný... Pořád ho mám schovaný pro svoje děti.
Štěstí, jež tímhle začalo, pro nás čtenáře, kteří jsme na každém dalším dílu Čtyřlístku rostli. Zvláště když jsme ho sehnali :o))) Tímto 1.dílem mne kdysi obdaroval vzácný člověk v rodině a pak mi ho jiný mizerný v rodině sebral, ale naštěstí (už podruhé:o)) začaly vycházet souborné knihy s 20ti díly a to byla alespoň malá náhrada (přece k ní dalších 19 dílů:o) Milé příběhy, krásné kresby, humor.... Nostalgie. Vždy vykouzlí šťastný úsměv a vzpomínky....
Co teprve v době karantény kvůli covid19 :o(((
První Čtyřlístky jsem našla na půdě ( to byl ráj pokladů) a bylo to mé první setkání s komiksem.
Dodnes slyším opakované volání maminky
" Pojď už dolů".
Bohužel se tyhle výtisky nezachovaly, kluci je " učetli".
Čtyřlístek mi spolu s tvrdými Spartami o pár let později schovávala paní trafikantka a byla jsem to já, kdo si přečetl časopis jako první a doma prohlížela a četla znovu s kluky.
Komiksové knihy ( kocour Vavřinec, později Rychlé šípy, komiksové přílohy a samostatná čísla ABC a jiné ) byly pro malé (ne) čtenáře prvním samostatným vstupem do světa literatury.
Do Jungmannovy ulice ( zahraniční literatura) jsem chodila pro časopis Pif ( pořadník na vložené dárečky) zabílila jsem obláčky s framcouzským textem a velkými písmeny psala překlad ( na to jsem stačila), později jsem dostala štos těchto časopisů od kamaráda. To bylo terno.
Nebyl problém kluky dostat do postele, protože si " četli"/ pamatovali. Bylo to fajn období.