Čtyřverší
Omar Chajjám
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63576/bmid_ctyrversi-RRq-63576.jpeg
4
20
20
Knihu, jejíž 1. vydání vyšlo v angličtině pod názvem Rubaiyat of Omar Khayyam v roce 1859 ve volném přebásnění Edwarda Fitzgeralda přebásnil pro toto vydání Vilém Závada. 288 čtyřverší postihuje život člověka v jeho malosti i pomíjivosti a snad proto je jeho oslavou.
Přidat komentář
Předsevzala jsem si, že nebudu dočítat knihy, které... mě netěší. A proto tuhle knihu odkládám nedočtenou. Proč? Až překvapivě hodně se shoduji s komentářem nightlybird, až na to, že já knihu takhle vysoce hodnotit nemohu (a ani hodnotit nebudu, protože jsem přečetla jen 20 stran). Perská poezie je skutečně velmi těžko přeložitelná, nejsem expert, ale překlad který jsem četla (1974 Závada) byl bezesporu velmi evropanizovaný a neelegantní, užíval Cimrmanovský absolutní rým a vůbec... básně jako by uvízly na půl cesty mezi arabským (tedy naším) rýmem a svojí původní podobou. Myšlenky jsou v nich jistě krásné, ale stojí mě zvýšené úsilí je vůbec postřehnout, protože pořád přemýšlím nad pokroucenou formou básně výše. Z perské literatury jsem ještě nic nečetla, a tak jsem se na tuto knihu moc těšila, nicméně... nadšená zkrátka nejsem. Pokud se dostanu k nějaké jiné knize autora, nebo jiného perského básníka, rozhodně ji vyzkouším...
Jedna, která se mi zalíbila:
Včerejšek je pryč, tak mu navždy sbohem dej,
zítřek nepřišel a tak pro něj neplakej.
O to, co není, nebo je pryč, se nestarej,
nyní se raduj, na větru nic nestavěj.
Jak fantastická karavana život míjí,
Ber jako kořist šťastný okamžik, jenž míjí,
Proč se tak staráš o život jiných, číšníku?
Nalej nám vína, neb noc už tak rychle míjí.
Tohle je vzorek. V těch 288 čtyřverších je celá řada jiných. Jsem ale na rozpacích. Tady
http://cs.wikisource.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99ver%C5%A1%C3%AD_Omara_Chajj%C3%A1ma/%C3%9Avod_k_prv%C3%A9mu_vyd%C3%A1n%C3%AD - jich můžete najít mnohem víc . Jsou to zřejmě ale doslovné překlady a neodbytně se mi vnucuje úvaha, do jaké míry jsme dnes schopni chápat smysl toho, co bylo řečeno před tisíciletím. V souvislosti s touhle knihou jsem přečetl plno různých traktátů o Chajjámovi, o perské poezii obecně a napadá mne mimoděk, co by asi autoři řekli, kdyby měli možnost vidět svá díla převedená do současné podoby. Sám Dr. Josef Štýbr, jeden z prvních Chajjámových překladatelů u nás, tuším řekl, že perská metrika je v podstatě do češtiny nepřeveditelná. Každopádně je obliba Chajjámových čtyřverší zejména v Anglii taková, že je údajně citován takřka stejně často jako Shakespeare. A mimo to, co jsem tady nablekotal, mi vrtá hlavou rozpor mezi jeho súfismem a velmi častým oslavováním vína. Ale v tom se s ním vcelku shoduji a tak si v něm budu i nadále sem tam listovat (tedy v jeho čtyřverších).
Autorovy další knížky
| 1974 |  Čtyřverší |
| 2001 | Robáijját |
| 2006 | Túžba je vták, čo nie je v tvojej sieti |
| 1976 | Láska, hlina, spev a čaša vína |
| 1931 |  Múdrosť vína |
Není nad cestu životem s plným džbánem vína v ruce a s úctou k druhým. Ten džbán je přece z hlíny, v níž se prach předků proměnil. Myšlenky, které filosof oděl do jednoduché básnické formy, nejsou zaprášené ani po staletích.
„Pijákům v pekle od žízně prý hrdlo puká.
Je to nesmysl, nač bys pro něj trpěl muka?
Kdyby milenci přišli s pijáky do pekla,
byl by ráj prázdný jak ta holá ruka.“