Cudzinec
Albert Camus
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313522/bmid_cudzinec-1ey-313522.jpg
4
2358
2358
Prvý a zároveň najznámejší román Alberta Camusa Cudzinec je súčasťou tetralógie, ktorú Camus pomenoval „cyklus absurdity”. Cudzinca možno definovať ako filozofický román. Hlavný hrdina Meursault je prvým stelesnením absurdného človeka či skôr človeka stojaceho v celej svojej nahote zoči-voči absurdite sveta. Meursault je citlivý len na vnemy, ktoré zachytáva svojimi piatimi zmyslami, ľudí a okolitý svet iba pasívne pozoruje, nezúčastňuje sa na ňom. Meursault nikdy nepredstiera pocity, ktoré od človeka požadujú spoločnosť, morálka či náboženstvo, odmieta hrať hru, ktorú ľuďom vnucuje spoločnosť. Ani smrť jeho matky, ani smrť, ktorú sám úplne nezmyselne spôsobí, ho nezmenia a neuvedú do súladu s požiadavkami spoločnosti, uprostred ktorej je a ostáva cudzincom. Až keď je odsúdený na smrť a vo väzení žije v stave úplnej beznádeje, vžíva sa sám do seba a zvádza so sebou boj plný úzkosti a strachu zo smrti, ktorý ho napokon dovedie k ataraxii, k ľahostajnosti k svetu i k vlastnej smrti, v istom zmysle k úplnej slobode. Cudzinec je hlbokou reflexiou o živote v konfrontácii so smrťou – prirodzenou, násilnou aj s popravou – a s jej skutočnými i podvedomými dôsledkami. Napriek svojej zdanlivej jednoduchosti je Cudzinec natoľko ambivalentný, že jeho protagonista Meursault, odsúdený na smrť za iný zločin, než ktorý spáchal, je v podstate nevinným vrahom. Camusov román je majstrovskou kreáciou prestúpenou toľkým tajomstvom a toľkou záhadou ako sám človek, ako sám život a ako sama smrť. Nesmierna sila Camusovho textu spočíva okrem iného i v nepretržitej zámene Meursaultovho Ja za autora a za postavu, hoci formálne je celý príbeh len súvislým vnútorným monológom, akýmsi denníkom odsúdeného na smrť.... celý text
Přidat komentář
Po celou dobu mě netečnost a neuvěřitelná absence citů Mersaultových přímo dráždila a vyvolávala ve mě pocit znechucení. Proplouvá odevzdaně životem, proplouvá nedotknutelný a nedotčený. I já sama jsem se stávala mělkou a cynickou. Četla jsem s pocitem, že žádného tak opravdově prázdného člověka jsem v žádném literárním díle nepotkala. Žádné známky gradování, žádné varování před závěrečným výbuchem. A právě proto na mne tak zapůsobil závěr, právě proto jsem dlouho po dočtení jen upřeně hypnotizovala naprosto prázdnou zeď přede mnou. Výborné.
Hlavní a jedinou jistotou v životě každého člověka je smrt.
Kniha působila celkem čtivě, příběh byl z jedné strany napínavý a z druhé strany typický a předvídatelný.
Mersaultovo lhostejnost a dotčenost mi celým příběhem lezla na nervy, ale právě to pro něj bylo typické.
I přes Mersaultovo lhostejnost se ve mně probouzí ta myšlenka prožívat svůj život a radovat se z maličkostí.
Docela dobré, ale vícekrát už ne.
Existencionalismus je prostě moje gusto. Camus příběh o Mersaultovi vystihl báječně, je to krásně čtivé, zajímavé a příběh v čtenáři zanechá opravdu spoustu myšlenek (nebo alespoň u mě).
Nejaký existencionalizmus, ak si dobre pamätám, čítala som preto, že mi to odporúčala dobrá známa... a mňa to nebavilo, ale keďže som to čítala do konca, zlé to nebolo. Ten štýl mi nevyhovoval, kto však rád číta v každej druhej vete "som", toho to baviť bude... strašne mi to slovo bzučalo okolo očí... hmmm
Nic na mě během čtení nepůsobilo. Ani jeden pocit, nic. Možná to byl záměr, ale ne, tohle není můj šálek čaje...
Robert Smith měl inspiraci právem. Od začátku mě napadalo tolik chvály, že mi teď snad už nezbývá. Konec mi vzal úplně všechna slova, je to výborný kousek mysli.
je toho tam tak akorát, autor dokázal pocit hlavního hrdiny vyjádřit už jen svým chováním a přístupu k životu
První část knihy mě nenadchla, čekala jsem víc myšlenek, větší spád a dočkala se jen chudého popisování událostí, které dávaly smysl až v části druhé. V té jsem ale opět poznala toho Camuse, který mě nadchnul už románem Mor a teď opět nezklamal. Skvělým, hlubokým, myšlenkově bohatým a poutavě napsaným závěrem smazal všechny počáteční nedostatky.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura morálka trest smrti Alžírsko spravedlnost existencialismus rozhlasové zpracování
Skrýt reklamy
Kniha byla především zajímavá svou složitostí, kterou autor vytvořil. Je zde ukázán člověk, který je v mezní situaci - zároveň autor velmi dobře vykreslil existencionalismus, kdy člověk nevěří ani v Boha ani na rozum. Velmi zajímavá kniha, zároveň velmi zvláštní kniha, zvláštní hlavní hrdina, zvláštní pojetí.