Cudzoložstvo
Paulo Coelho
Linda má tridsaťjeden rokov a v očiach druhých vedie dokonalý život: žije vo Švajčiarsku, jednej z najbezpečnejších krajín sveta, má stabilné manželstvo, milujúceho muža, milé, dobre vychované deti a prácu novinárky, na ktorú sa nemôže sťažovať. Zrazu si uvedomí, že jej život je jednotvárny a predvídateľný. Už nedokáže predstierať, že je šťastná, v skutočnosti prepadla príšernej apatii. Všetko sa zmení, keď stretne bývalého priateľa zo školských čias. Z Jacoba sa stal úspešný politik a počas rozhovoru v nej prebudí vášeň, ktorú už dlho nepocítila. Linda urobí všetko, aby si získala jeho lásku, a bude musieť zostúpiť až na dno ľudských citov, aby napokon našla vykúpenie.... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Adultério, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Nedočetla jsem, bohužel. Zvládla jsem to tak do půlky, kniha mi pak jen ležela na stolku, ale neodvážila jsem se ji znovu zvednout. Původně jsem chtěla dát hvězdičku, dvě.. ale došlo mi, že bych je dávala jen za to, že je to známý autor.
Absolutně mi nesedlo vyprávění příběhu ženy z první osoby, když to psal chlap, který si jen myslí, že ví, jak ženy přemýšlí. Typické klišé, jak se manželka cítí svým dokonalým životem znuděná, možná v depresích a na třicáté straně potká po letech bývalého spolužáka, který jí hned začne líbat a ona jemu “laskat penis? Pardon, ale to už je na mě asi moc. Žádný vývoj postav, jen pár myšlenkových pochodů hlavní hrdinky, možná dva dialogy a už jsme u tohoto? Poté naprosto nečekaná změna, kdy se z poklidné hlavní hrdinky stane bestie, co chce zničit manželku svého milence? Protože ženy proti sobě! Takhle si nás Paulo představuje?
Po čtení knih od Liane Moriarty je tohle hodně slabý odvar. Liane nám dává krásně nahlédnout do ženské psychologie, vysvětluje chování postav takovým způsobem, že jsem kolikrát i fandila nevěře.
Asi v tom vidím, o co se autor snažil, ale provedení je velmi slabé. Měl by zůstat u jiných témat. Četla jsem od něj zatím jen Alchymistu, ale možná mu dám ještě šanci.
Nepřišla jsem příběhu na chuť. Linda je pinda. Má všechno v fňuká. A tak hledá rozptýlení.
Její vnitřní život je někdy dobře popsán a místy jsem její pohnutky kapku i chápala, (když třeba hledala vysvětlení svého stavu).
V příběhu vlastně není žádná silná postava. Linda je hrozně negativní a sobecká, její milenec... nijaký. Manžel vypadá, že se někde zapomněl, děti skoro nejsou vidět... ostatní postavy se mihnou.
Proč autora tohle téma trápilo, že o něm musel napsat, netuším. Je ale vidět, že dokáže obsáhnout škálu námětů, což je vždy fajn.
Nemám ve zvyku odkládat knihy nedočtené, ale tohle jsem fakt nedala a vzdala to na str. 72. (Z toho 64 stran jsem dala ještě v loňském roce a mohla si tak zvednout statistiku za rok 2023 :-), kdybych pořád nedoufala, že to dám.) Knihu mi věnovala kamarádka a už po pár stranách jsem se jí musela ptát, jestli se mi názvem či příběhem snaží něco naznačit. V hodnocení hlavní hrdinky byla podstatně drsnější, titulovala ji jako skot domácí, ale jinak použila i větu, která v hlavě po celou dobu blikala i mně, a totiž že hrdinku pálí dobré bydlo.
I těch 72 stran, co jsem se sebezapřením přečetla, mi ovšem přišlo neskutečně rozvleklých a roztažených tak moc, až byl příběh řídký a poloprůhledný a zcela neuspokojivý. Hrdinka se má dobře, nic jí nechybí, ale jednoho dne zjistí, že jí to vlastně nevyhovuje a zatouží po troše toho vzrušení. Co se lásky k bývalému spolužákovi (a nyní politikovi) týče, přišlo mi, že o ní přesvědčila sama sebe, láska tam žádná nebyla. Anotace slibovala vášeň a později zvrat, který hrdinku postaví před rozhodnutí - upřímně doufám, že to nebude nějaká nemoc dětí nebo manžela, které by ji přiměly chytit se za nos, protože to by bylo hodně laciné.
Bohužel nemám dostatek vůle, abych se přinutila číst to dál a zjistit tak, jestli se mýlím nebo mě autor něčím překvapí. Pokud takto vypadají všechny Coelhovy knihy, spolehlivě mě to odradilo od jeho četby, byť jsem na některé svého času vychvalované tituly byla docela zvědavá.
Zase jsem po delší době sáhla po Pauelho Coelho.. no trošku drsnější šálek, ale mělo to i vtipnou stránku a i něco na zamyšlení
Trochu jsem se musela do knížky nutit. První část byla celkem v pohodě, ale v druhé půlce mi ta Linda lezla hodně na nervy.
Pro mě byla kniha byla velmi zajímavá díky svým úvahám. Je sice pravdou, že občas jsem se ztrácela a musela jsem text začít čít znova, ale určitě tě jsem tam našla spousty životních pravd. Samotný příběh je jednoduchý - žena, která má všechno se pouští do milostného dobrodružství s jiným mužem než kterého si vybrala na celý život. Myslím, že v tomto případě dopadl příběh ještě dobře. Manžel shovívavě čekal až se jeho žena vyblbne a ona díky tomuto poznání uznala, že svého muže opravdu miluje. Musela, ale projít touto zkouškou, aby k tomu došla.. Manželství není jednoduché, ale pokud se pořád držíme za správný konec dokáže to naše manželství jen posílit. Doporučuji knihu asi těm,co se v manželství pohybují na tenkém ledě.
Knihu jsem dočetla jen proto, abych věděla jak skončí. Příběh byl zdlouhavý, nudný a v závěru jsem si říkala, jestli to je myšleno vážně nebo ne.
Knihy Paula C. Mám v oblibě nicméně tohle bylo celkem zklamání. Moudrost a citáty ano. Ale celkově příběh nějaký hlubší pohled na nevěru nebo propletenost děje za mě chyběl. Slabší než jiné
Druhá kniha od autora a zatím poslední bohužel tato mě příliš neoslovila. Příběh mi přišel spíš nudný než zajímavý.
Nejvíce se mi líbí příběh z doby ledové, který je vyprávěn dětem před spaním: Aby dikobraz přežil, musí žít s ostatními v těsné blízkosti, ale Ti nejbližší ho nejvíce zraňovali, proto se rozhodl žít sám. To mu ale neprospělo, neboť v osamocení umíral mrazem. Aby přežil, rozhodl se tedy raději žít v těsné blízkosti a být zraňován ostny těmi nejbližšími.
Kniha je zamyšlením nad životem a láskou. Kdo miluje, bude žít věčně. Je to otázka schopnosti milovat druhého bez výčitek a je jedno, jde-li o člověka nebo o psa. Jedná se o hluboký cit a ne každý ho je schopen.
První kniha tohoto autora a dle komentářů , tak rozdílná.
Nevěra - banální slovo? To opravdu ne. Nevěra fyzická, emotivní, na sociálních sítích, pro někoho je nevěra polibek někomu jinému. Někteří odpustí, druzí to dotáhnou k rozvodu. Říká se, že , dokud budou ženy a muži, bude nevěra.
Štěstí - i na to mají lidé rozdílné názory. Pro někoho je to mamon a hromadění bohatství, pro druhého zdraví a šťastná rodina.
V jistém věku si každý člověk nasadí masku, která má poskytnout ochranu a bezpečí, ale tahle maska některým časem tak přilne k obličeji, že nelze sundat.
K poznání dojde i Linda, která nám svůj životní příběh a nevěru i svá trápení popisuje.
- V životě není důležité, co máš, ale koho vedle sebe máš.
Moje třetí kniha od Coelha, kterou jsem četla a musím říct, že nejslabší. Hlavní hrdinka mě snad celou dobu iritovala. Knihu jsem dočetla jen proto, že jsem čekala nějaké Coelho typické moudro. Nedočkala jsem se.
Paulo je jeden z mých nejoblíbenějších moderních spisovatelů. Nevěra se ale hodně nepovedla. Všechny jeho ostatní knihy jsou čtivé, tohle se číst nedá.
Coelho je takovej hit or miss spisovatel. Rádoby duchovní řeči sice vede, ale v některých knížkách se mi to líbí a on to umí napsat docela hezky. Tahle kniha mě upřímně moc nebavila, přišla mi jako slabší odvar Coelhových kognitivních procesů jakože tuhle knihu napsal, ‘aby něco napsal’. Za mě tohle byl docela miss.
Prvé knihy ,ktoré som čítala od Coelha, Alchymista a Piata hora mi učarovali, potom som začala čítať všetky jeho knihy a v určitom bode sa to zlomilo. Teraz po rokoch som vyskúšala niečo, čo som nečítala, ale sklamalo ma to. Zdá sa ze autor zmenil svoje poslanie zo spisovateľa, na ...ani to neviem zadefinovať. Na jednej strane komercia a na druhej akože hlboké myšlienky o Bohu a viere, je to také ezoterické? mystické?, doba a kupujúci si to žiadajú? Nie je to moja šálka kávy. Hrdinku som nepochopila, téma bola uchopena povrchne, skratkovito, priveľa poucnych fráz. Myslím, že Coelha odložím, a budem spomínať len na prvé knihy.
Nic jiného nebylo po ruce, tak jsem sáhla po Coelhovi. Nu… přiznávám, nemám autora ráda pro jeho prvoplánové poselství v každé druhé větě a hraní si na duchovní hloubku. Tohle bylo trošku jiné kvůli tématu, ale pojato zase tak povrchně, až jsem hlavou kroutila. To opravdu stačilo těch pár duchaplných vět? A opravdu byly nutné ty explicitně sexuální scény (ne že by pohoršovaly, jen úplně nefungovaly jako posun děje, i když se o to autor úporně snažil)? A řešení? Vážně? Takhle jednoduše to všechno odbydeme a unoverzálně vyřešíme? Takhle předvídatelně? No ano, v jednoduchosti je síla, ale… No nic, no, nepřesvědčil mě. Šanci jsem mu dala, zůstává pro mě autorem pozérem, který píše na efekt a nepomohla ani změna tématu a vlastně jeho neobvyklá volba. Škoda.
Narozdíl od pisatelů předchozích komentářu mě Coelho tímto románem nezklamal. I když musím přiznat, že zpočátku jsem pochyboval, zda to je opravdu Coelho. Byl jsem zvyklý v jeho tvorbě číst zeména mezi řádky a tady to vypadalo, že to bude jen "obyčený" román. Postupně se ale vybarvoval a o poselství (v řádcích i mezi řádky) mě neochudil.
Z knihy jsem spíš rozpačitá. Hlavní hrdinka je rozmazlený, do sebe zahleděný fracek. Občas se chová jako psychopat. Děj nějak nemá spád....
Knihu jsme si vzájemně předčítali s mužem, se kterým mě spojila právě nevěra... v mnohém jsem poznávala sama sebe, v mnohém jeho i "tu třetí"... zapůsobila na mě mocně. "Jen láska nestačí." / "Láska je vším."
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Tato kniha mě vůbec nezaujala