Cudzoložstvo
Paulo Coelho
Linda má tridsaťjeden rokov a v očiach druhých vedie dokonalý život: žije vo Švajčiarsku, jednej z najbezpečnejších krajín sveta, má stabilné manželstvo, milujúceho muža, milé, dobre vychované deti a prácu novinárky, na ktorú sa nemôže sťažovať. Zrazu si uvedomí, že jej život je jednotvárny a predvídateľný. Už nedokáže predstierať, že je šťastná, v skutočnosti prepadla príšernej apatii. Všetko sa zmení, keď stretne bývalého priateľa zo školských čias. Z Jacoba sa stal úspešný politik a počas rozhovoru v nej prebudí vášeň, ktorú už dlho nepocítila. Linda urobí všetko, aby si získala jeho lásku, a bude musieť zostúpiť až na dno ľudských citov, aby napokon našla vykúpenie.... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2022 , Ikar (SK)Originální název:
Adultério, 2014
více info...
Přidat komentář
Děj knihy je vpodstatě jednoduchý a lze se jej dozvědět už v anotaci. To, co na knize některé irituje a jiné naopak baví, je ta pouště duše, kterou nám tady Coelho servíruje. Kdo to nezažil, nechápe. Ale kdo zažil, ocení, jak ji Coelho popsal bravurně.
Coelho knihy působí poměrně rozporuplně. Myslím tím především Alchymistu, u kterého jsem jistá životní moudra, která působila poměrně naivně, dokázal překousnout, protože coby celek na mě kniha měla pozitivní dopad. U Nevěry už je to horší. Kniha mě nebavila, a jak píšou čtenáři pode mnou - nudil jsem se spolu s nimi.
Naprosto rozumím čtenářům, kteří knihu nedočetli nebo jim přišla nudná. Ono totiž patlat se v osobní krizi jako hlavní hrdinka, vlastně je málokdy něco zábavného. Linda je zajištěná, úspěšná, trochu arogantní a tak nějak jí pálí dobré bydlo. Snaží se přijít na to, proč není šťastná, i když má život jak ze žurnálu. Jde od stěny ke stěně, ale ne dopředu. Od extrému k extrému. V tomto ohledu Coelho vykreslil situaci hlavní hrdinky dobře. Dal čtenářovi ochutnat jaké to asi je. Sice tím obětoval čtenářský zážitek, ale za tu odvahu mu ode mě patří dík. V jiném díle jsem toto ještě neokusil.
Děj je vskutku plytký, a tak kniha dává prostor k vyjádření myšlenek ztracené a osamělé Lindy, a to není vždy lehké skousnout. Občas se myšlenky opakují a točí se kruhu jako samotná postava.
Moc se mi líbila část s večírkem a následnou večeří hlavních postav. V této části kniha gradovala a bylo drsné sledovat, jak Linda ztrácí hlavu ve zdánlivě běžné situaci.
Nudíte se? Pořiďte si milence :-).
Kniha popisuje klasickou krizi: máme práci, manžela, zdravé děti, auto a střechu nad hlavou. A pak vám jednoho dne dojde: a to je všechno? To je to, čeho jsem chtěla dosáhnout? A co dál? (btw toto je opravdu problém, se kterým se potýká spousta lidí - zeptejte se psychologů :-))
Taky se mi takové myšlenky občas honí hlavou. Pak mě napadají věci jako "co kdybych v práci dala výpověď, rozloučila se doma a šla se tak na půl roku zašít do Indie do nějakého ášramu?" Hlavní hrdinka si pro změnu začala románek s ženatým chlapem. Nic proti, jenže to život jen zkomplikuje. Navíc její vlastní manžel byl anděl na zemi. Milující, chápající, oddaný... takového mi tedy ukažte :-).
Takže ano, pohnutky vedoucí k sepsání této knihy chápu velice dobře. Jenže závěr... nevím, připadal mi plytký. I když hlavní hrdinka dosáhla míru v duši, pro mě to bylo nedostatečné. Chápu, že prošla nádherným zážitkem a to člověka posune nějakým směrem. Posune! Pokud to ale má být okamžik probuzení, tak v tom případě hluboce závidím a okamžitě se jdu objednat na paragliding.
Nedočteno. Možná je konec nečekaně překvapivý, ale to se zatím nedozvím. Pro mě úplně obyčejný příběh nevěrné manželky bohatého muže.
Mně se velmi líbila,vlastně snad více než Alchymista,možná opravdu musíte být v tom správném věku:)
Mně se líbila. Pokud je vám mezi 25 - 40 a knížku otevřete ve správný čas, bude se vám líbit. Víc k tomu napsat nemůžu, protože by to byl spoiler :)
Coelhův rukopis poznáváme až v samém závěru, jinak je kniha slohově vyspělejší sestrou Padesáti odstínů šedi. Že se čtenář shledání určitých podobností neubrání, je u spisovatele Coelhova renomé více než tristní.
Mírné překvapení od autora proslulého díly s hlubokomyslnými úvahami. Ale oceňuju způsob zpracování hned několika zajímavých témat.
Po přečtení Alchymisty jsem nevěřila, že to psal stejný autor. Oproti ostatním dost povrchní kniha bez hlubší myšlenky. Nezaujala mě tak, jako autorovy ostatní.
Kniha mi přišla strašně povrchní... Nevím, asi pana Coelho neumím číst, vůbec mě nebavil jeho jazyk a asi mi i unikla myšlenka o co vlastně hlavní hrdince šlo. Kdysi jsem četla "Veronika se rozhodla zemřít" a myslím, že jsem měla dost podobné pocity. Takže dávám pouze 2 hvězdičky a to za hezky popsaný závěrečný skok padákem a asi si už od tohoto pána nic nepřečtu.
Nuda v Ženevě. Nudný kus o nudné a znuděné paničce. Nedostala jsem se ani do půlky a knihu odložila.
Nechci knihu hodnotit jako ztrátu času. Čekala jsem nějakou hlubokou myšlenku,ta ovšem stále nepřicházela...Kniha je dobrá na odpoledni relax na dovolené.
Asi to není úplně špatné. Jen prostě mnohem slabší, než ostatní knihy, které jsem od mého oblíbence Paula Coelha četla. To je asi vše...tak nějak mě nenapadá, co víc bych řekla.
Půl knihy jsem zoufale čekala, kdy přijdou cenná a žádaná životní "moudra". Pak jedno možná dvě přišla a tím se pro mě kniha bohužel vyčerpala.
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
S hodnocením většiny čtenářů se celkem shoduji (m.j. popis sexu mě taky překvapil), jen mi přijde, že snad nikdo nepochopil závěr stejně jako já. Podle mne změna v myšlení "hrdinky" nebyla díky paraglidingu, ale tím, že se zjistila, že ani její muž není dokonalý a že i jemu chybí dobrodružství. To on navrhl paragliding a ona do toho šla, i když se bála. Myslím, že jí došlo, že ani v manželství nemusí být nuda a není proto nutné zrovna absolvovat paragliding. Myslím, že společně "postoupili na vyšší level" vztahu.