Cukrová panenka
Laura Lane McNeal
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337017/bmid_cukrova-panenka-veP-337017.jpg
4
121
121
Působivý debut s atmosférou oblíbeného románu Černobílý svět. Malou Liberty zavane osud z Washingtonu do jižanského New Orleans, kde ji u babičky na čas zanechává matka Vidrine po smrti Libertina otce Grahama Bella. Krátké prázdniny se však nepředpokládaně prodlouží a prostředí amerického Jihu šedesátých let dává dívence poznat černošskou mentalitu a kulturu a otevírá jí úplně jiný svět. Po vzoru svého jména, znamenající svobodu, a pod vedením svérázné babičky Fannie zde Ibby, jak jí všichni říkají, dospívá. V domě babičky pracuje také černošská hospodyně Queenie, dcera Dollbaby a její dcerka Birdelia, se kterou se Ibby hned skamarádí. V domě se dodržují jistá pravidla, a to především zásadně se neptat na minulost – ta totiž skrývá nepříjemné rodinné tajemství…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Dollbaby, 2014
více info...
Přidat komentář
Příjemná oddechovka z amerického jihu odehrávající se v 60. minulého století. Postavy mi byly sympatické, děj měl spád. Pěkné čtení.
Nepochopila jsem teda proč název Cukrová panenka.....
Krásné, i když místy smutné oddechové čtení, ale dočkáme se i odhalování rodinných tajemství. Napsané stylem, který vás nostalgicky přenese do ,,starých časů´´. Ještě když si k tomu pustíte příslušnou hudbu. Prostředí 60. - 70. let 20. století v Americe je také velmi zajímavé.
Milá knížka, plná lásky, něhy a porozumění.
Když člověk pomalu zjišťuje, co vše na cestě životem paní Fannie potkalo, je s podivem, že v tom blázinci neskončila natrvalo. Díky dvěma dobrým duším, které se o ni celý život staraly. Ibby sice opustila vlastní matka, ale získala mnohem víc.
Psáno velmi plasticky, jakoby se člověk díval na starý americký film, úplně na mě dýchala atmosféra a dusno z města i rasových problémů.
New Orleans je dejištěm osudu matkou opuštěné Ibby, jejíž další výchovu převezme svérázná babička. Život v domě se automaticky dělí na svět bílých a svět černých. Ale obě služebné Queenie i Doll mi byly velice sympatické. A tak Ibby našla novou šťastnou rodinu. Celkem mi připadala kniha průměrná ale četla se dobře.
Průměrná knížka, četlo se to dobře, děj lehce utahaný. Víc mě zajímal příběh Fannie z minulosti, kterého tam bylo velmi málo. Rovněž jsem čekala, že se tam promítne romantická linka mezi Ibby a T-bonem.
Taková příjemná milá oddechovka,přečteno téměř na jeden zátah.Můžu doporučit do batůžku na dovolenou.
V knize se postupně odkrývaly zajímavé osudy paní Fannie, která byla velmi silnou ženou. Jen jsem čekala, že se více rozvine vztah mezi T-bonem a Ibby.
Knížka má krásnou obálku a lákavou anotaci. Skvělé téma. Amerika, New Orleans, 60 léta a život černých a bílých.
Ale vůbec mě nebavil styl vyprávění, prostě mi to nějak nesedlo i když konec byl zajímavý.
A ještě vůbec nechápu název, proč cukrová panenka, se asi spletli při překladu
Krásná knížka s hezky psaným příběhem. Ale nečekejte podle toho žádnou romantiku se šťastným koncem. I když... Děj se s každou kapitolou postupně odkrývá přesně v tu chvíli, kdy bych to čekala a končí tak jak by měl, v pravou chvíli. U jedné kapitoly jsem měla mokré oči, u další se smála. Moc ráda si jí opět přečtu a tímto se přidala k těm několika málo mým nejoblíbenějším.
Za mě doporučení... Četla se lehce a přesto s očekáváním... Nemám ráda pokračování u dobrých knih, ale tady bych klidně uvítala, jak Ibby žila dál svůj dospělý život.
Čtivý román z nám vzdáleného místa i doby (Amerika byla zřejmě někde úplně jinde v tom čase): první půle knihy vypadala, že autorka má jasný cíl - ukázat, jak rasistický byl Jih ještě v 60. letech 20. století, ale v druhé půli se zaměřila na samotnou rodinu a všechna její (dílem očekávaná dílem překvapivá) tajemství. A že jich bylo, stejně jako přibývalo akcí, nehod, náhod a tragédií.
Bylo to čtení spíš pro ženy (naštěstí prakticky bez červené knihovny), ale rozhodně čtivé i napínavé a vlastně i celkem uvěřitelné (jen mi zůstalo utajené, jak vlastně Fannie přišla k tolika penězům..., že by sázení opravdu tolik neslo?). Škoda že o New Orleans nebylo v knize skoro nic, jen pár místních pokrmů a pohřebních zvyků (co se New Orleans týče, báječná kniha Sekerníkův jazz ukazuje autenticky město kolem roku 1919).
75% (ovšem nic by se asi nestalo, pokud bych knihu nepřečetla, takže ani nevím, zda stojí za doporučení)
Mne nepřestává udivovat ten zvláštní vztah "pánů a domácích služebných duchů", tak úzký (tady ještě provázanější), bez hospodyně (a celé její rodiny) by se paní vůbec v ničem ve svém životě neobešla (přesto nikdy neprosila a neděkovala) a hospodyně to tak brala, je prostě za paní zodpovědná, až do samotného konce, přes vlastní problémy a neduhy.
Hezký román z amerického Jihu odehrávající se v šedesátých letech minulého století. Kniha se četla dobře, ale autorčin Černobílý svět se mi líbil podstatně víc.
Mé hodnocení knihy je trochu rozpačité - nemůžu říct, že by se mi kniha vyloženě nelíbila, ale byla taková zvláštní. Teprve až ke konci jsem trochu začala chápat zvláštní chování jednotlivých postav, ale ani to mi k pozitivnějšímu hodnocení knihy nepomohlo.
Spousta rodinných tajemství. Kniha se mi docela líbila, takové příjemné odpočinkové čtení. Jen mi vadilo spousta jmen-jinak se klasicky jmenovali a pak se jim říkalo jinak a občas mi trvalo, než jsem si uvědomila, o kom vlastně čtu.
A docela mi vadil slang, kterého tam bylo docela hodně.
Ale jo, vcelku se mi to líbilo. Až na občas natvrdlé dialogy a nesnáším oslovení celým jménem včetně příjmení a taky oslovení "mladá dámo". Spousta tajemství z minulosti, které se postupně odkrývají, to bylo fajn. A proč se knížka jmenuje Cukrová panenka? - podle mně dost nešťastný překlad do češtiny, aniž by ji snad někdo četl. V originále se kniha jmenuje Dollbaby - služka v domě je také Dollbaby - a taky je to knížka právě o ní, která je tak nějak hlavní součástí tajemství z minulosti.
Cukrová panenka
Knížku jsem si vypůjčila na pultu jednoho oddělení brněnské LDN. Jednou jsem si ji prohlédla, za měsíc tam ještě ležela... U mě doma "padla" za čtyři dny. Nečekala jsem takový zážitek, tolik postupných dějových zvratů včetně výrazných a odhalení na úplném konci! Postavy mě velmi bavily, chvílemi jsem měla pocit, jako bych v tom New Orleansu byla s nimi...