Cvrček a mravenci
Jiří Zdeněk Novák
Byl jednou jeden cvrček, muzikant každým coulem, který vyhrával létu a oslavoval slunce. Lehkomyslně, vesele, nemyslil na budoucnost. Když ale přišla zima, měl cvrček na mále. Pomůžou mu mravenci, kteří celé léto pilně pracovali?
Přidat komentář
Jako dítě jsem ji neznala, objevila jsem ji až se svým mládětem. Je nádherná, dojemná, perfektní.
Neodolala jsem a v dětském oddělení knihovny hrábla i po tomto leporelu, které ve mě evokuje vzpomínku na dětství. Dostalo se ke mě v době, kdy už jsem číst uměla, a bylo určené pro mladšího sourozence. Spíše než samotný text se mi ovšem vybavily emoce, které četbu doprovázely: tenkrát jsem se neubránila slzám.
Autor zde šikovně obměňuje námět jedné Ezopovy bajky. Zápletka příběhu není nijak složitá: je léto a cvrček hraje mravencům, kteří nepolevují ve své pracovitosti a pilně střádají zásoby: ve své lehkomyslnosti se jim směje, a nijak se nezabývá tím, co bude, "až se zima zeptá". S nástupem chladu se svým koncertem nepřestává... když však přijde mráz, hodní mravenci ho zachrání a nechají ho přes zimu u sebe, aby zase mohl hrát...
Text se skládá z pravidelných čtyřverší ve sdruženém rýmu. Z prostředků nechybí personifikace /Už podzim kráčí po zemi/ nebo onomatopoie /Bubnuje déšť a vítr sviští/. Báseň je přizpůsobena vnímání malého dítěte, přináší však s sebou značně didaktický podtext, velmi patrný s ohledem na vznik díla v roce 1969. Jeho poselství je jednoznačné: oslava kolektivní práce, do níž obraz mravenců se svým pověstným úsilím skvěle zapadá, význam kolegiality a přátelství a velký důraz na budoucnost, na níž je třeba myslet neustále.
I přes tyto drobné "vady na kráse" se jedná o krásné dílo: leporelo doprovázejí nádherné ilustrace Vojtěcha Kubašty, v nichž celkový dojem umocňují i důmyslně prostříhaná okénka v na určitých místech.
"To cvrček hrál. Jak ráno vstal
už pod bradu si housle dal
a hrál pak na ně bez únavy.
A považte: hrál všechno z hlavy!"
"Odzvonil srpen červenci
a svědomití mravenci
dál plní spíže mraveniště.
Pak první list slét na strniště."
Klasika, ktorá nemôže chýbať v detskej knižnici. U nás až tak veľmi neočarila, ale bodovali vyrezané okienka.
VAROVÁNÍ
Je to skvělá knížka pro děti, ovšem varuji před vydáním od B4U Publishing / Albatros Media (2017), kde jsou provedeny svévolné a necitlivé změny textu (tedy i rytmu), grafiky a sazby. Pokud můžete, sáhněte po starším vydání od Mladé letá.
Srdcovka mého dětství, kterou jsem milovala. Dostal ji od mé kamarádky starší syn v novém vydání, též si ji zamiloval a teď už i mladší synek. Průřezy jsou geniální, to musí zaujmout každé dítě. Pamatuji si, jak jsem zkoumala, jak mohou být z jedné strany průřezu třeba dveře a z drhé něco jiného. Přestože je to leporelo, tak se k ní sentimentálně ráda vracím, jen si ji tak prolistovat a pročíst krátký příběh, protože je opravdu nádherná. :-)
Už jako děvčátku se mi moc líbila, maminka nám ji večer čítávala a my poslouchaly a soucítily s cvrčkem. Teď ji čtu svým dětem a ony poslouchají stejně tak. Líbí se nám od prvních veršů po poslední. Nehlučte děti, ani muk, povím vám příběh z lesních luk. Bude to příběh pohádkový...a hrál a hrál a hrál a hrál. Krása.
Průřezy ve stránkách jsou bonusem, který děti spolehlivě zaujme.
* Syn dostal tuto knížku od své prababičky asi v jednom roce. Docela dlouho ležela ladem, nebavila ho, ale po druhých narozeninách si ji začal sám prohlížet, rád už poslouchá celý příběh a nejvíc jej dojímá cvrček venku v zimě před mraveništěm a potom se raduje, že je v pořádku v teple. Docela si ji oblíbil.
Pro mně je knížka návrat do dětství a hodně nostalgie. Jako malá holka jsem ji měla myslím u babičky a dědy a moc se mi líbily ty průřezy. Syn na to také nadšeně kouká. Pravda ale je, že jsem jako dítě nikdy neměla v oblibě hmyz, takže knížka nikdy nebyla mým favoritem. Každopádně patří k mému dětství, takže rozhodně hodnotím plným počtem hvězd.
Naprosto klasický příběh lehkomyslného cvrčka a pilných mravenců. Krásně ilustrované s průřezovými okýnky.
Cvrček muzikant celý deň vyhráva, zatiaľ čo usilovné mravce pilne pracujú a pripravujú zásoby na zimu. Nakoniec sa však nad chudákom zmrznutým cvrčkom zľutujú a pohostinne mu pomôžu prečkať tuhé mrazy vo svojom mravenisku, kde spoločne celú zimu hodujú.
Aj keď kniha vyzdvihuje pracovitosť a potrebu myslieť v živote aj na zadné vrátka, ako dieťa s umeleckými sklonmi som si vo veľmi nízkom veku trápila hlavu nasledujúcimi otázkami: ak sa cvrček narodil so schopnosťou hrať, tak ako sa mravce narodili so schopnosťou stavať a budovať, prečo je to vnímané ako niečo negatívne? Prečo sa jeho vrodená muzikálnosť chápe len ako zábava a nie ako práca? Prečo nie je jeho práca ocenená rovnako, ako práca mravcov, keď jeho muzicírovanie pôsobilo v lete radosť všetkým, ktorí ho počúvali? A keď sa cvrček hostí s mravcami v mravenisku a ešte im pritom zahrá na husliach, prečo je chápaný ako ten, čo iba berie a nedáva mravcom žiadnu protislužbu? Prečo má byť niekto horší len preto, že sa narodil s iným darom?
Pre tieto, ale aj iné otázky som si ku knihe nikdy hlbší vzťah nevytvorila. Pretože morálne ponaučenie bolo pre mňa vytvorené na nevhodnom príklade. A neovplyvnil to ani fakt, že knižné vydanie ktoré sme doma mali, malo krásne, fascinujúco vyrezávané ilustrácie.
Knihu jsem musela dceři číst dokola, dokola a dokola. Snad stokrát. Ale ani přesto neomrzela. Verše krásně plynou a ilustrace jsou půvabné.
Milá knížečka pro děti všech generací.Mám vydání z roku 1955 po mamce,ale musela jsem ji teda celou slepit izolepou aby se nerozpadla.
Překrásná. Máme ji již mnoho let, po mne, když jsem byla malá. A nyní ji čteme s našimi dětmi.
Miluju tu knížku. Umím ji zpaměti od svých tří let (takže fakt dlouho :D) . Klidně ji odříkám o půlnoci, když mě někdo vzbudí a řekne si :)
Bohužel se mi někde ztratila a nemohu ji sehnat. Tak kdyby někdo náhodou měl... ????
Autorovy další knížky
1985 | Cvrček a mravenci |
1951 | Znáš už stromy? |
1953 | Medvídek Brumla |
1951 | Zvířátka a jejich mláďátka |
1970 | Zajíc labužník |
Všichni vnoučci od malička vyžadovali Cvrčka i Polámal se mraveneček před spaním, znali pasáže nazpaměť, teď aktuálně nejmladší vnučka. Z ostatních jsou už puberťáci... A mám i po mamince prastaré a vetché krátké pohádky pro děti, které byly tenkrát přibalené k mýdlu nebo k mouce.