Cyklo P
Zdeněk Bělonožník
Pavel a Mirek jsou čerství vysokoškoláci, kterým na první pohled nic neschází. Žijí v okresním městě na severu Čech a většinu volného času tráví v sedlech bicyklů, na nichž brázdí silničky příhraničních hor. To, že jeden z nich začne při trénincích vozit do Německa pervitin, je výsledek několika náhod. Pavel se vidinou rychlého zbohatnutí nechává snadno zlákat, aniž by tušil, jak zrádné jsou vody drogového byznysu. Nezastaví se, ani když v jeho okolí začnou umírat lidé. Ostatně, jsou to jen překážky, které je třeba eliminovat. Byznys musí šlapat dál…... celý text
Přidat komentář
Na českou detektivku a autorovu prvotinu tam bylo docela dost mrtvol. Ale jinak to bylo čtivé, zhruba od poloviny trochu pokulhávala logika, dějová odbočka se včelařem Bořkem mi přišla naprosto zbytečná (ale chápu, že bez ní by to už nebyl román, ale jen delší povídka) a dost mi vadilo zcela zmatené a bezdůvodné přecházení z ich formy do er formy a zpátky. Celkově to však nebylo špatné, jen se musím ptát, nakolik kniha obsahuje autobiografické prvky (u prvotiny bych to celkem očekávala) a úplně nevím, jestli bych se chtěla s panem spisovatelem setkat, protože Pavel podle mě předvádí solidní psychopatické chování a ještě se plácá po rameni, jak je chytrý a jak z toho vybruslil :-(
Při pašování drog musí být jeden hodně opatrnej. Jinak hrozí hromada mrtvol, a kdo se s tím má potom vyrovnat, že. Na osudu dvou kamarádů a dalších cyklistů nám to autor barevně ukázal. Ještě že příběh nerozpatlal na více stránek, to už bych neustál. Takhle jsem alespoň dočetl v přijatelném čase. Víc bych tomu nedal.
Námět se mi líbil, připadal mi hodně reálný. Podobně jako v mnohých dalších detektivkách této série tu najdeme jednoduchý nevětvený děj s jednou výjimkou, která ovšem zůstala nedokončená, takže je ponecháno na čtenáři, aby si domyslel důvody nenadálé smrti jednoho z protagonistů. Kvituji s povděkem, že i prostředí je vykresleno poměrně věrně. Co jsem dost postrádal, byl vývoj charakteru hlavní postavy, který je v knize konstatován, ovšem nijak se to zde neodrazilo. Díky přímočarému ději obvykle takřka hned víme, jaký bude konec. Tady se autor snažil kamuflovat a blufovat. Jak se mu to podařilo, to už si musí každý z nás, čtenářů, vyhodnotit sám.
Za mě kniha spíš nezáživná. Vše je možná až příliš rozepisované, hlavně v první polovině. Pak se najednou objeví až příliš moc mrtvol. Pavel je psychouš a ještě z toho vyjde v podstatě jako vítěz. Chápu, že ne vždy je všechno žili šťastně..., ale aspoň v knihách by mohla pravda a spravedlnost zvítězit :o), když v reálu víme, že to tak ne vždy bývá.