Cyklotoulky III. s dětmi, vozíkem a nočníkem
Markéta Hroudová
7 000 kilometrů po Albánii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Kosovu, Maďarsku, Makedonii, Slovinsku a Srbsku Třetí kniha autorů obsahuje dvě cesty: – S dřívkáčem po Balkáně – Na kole všemi státy bývalé Jugoslávie Děti Víťa a Šárka od minulé cesty zase povyrostly, ale stále se ještě vešly do přívěsného vozíku taženého tatínkem Luďkem. Třetí kniha přibližuje dvě cesty na Balkán, který projeli doslova křížem krážem. A proč znovu na Balkán? Kdo prý jednou propadne jeho kouzlu, je navždy odsouzen se tam vracet. Hledá silničky, kudy ještě nejel, a vymýšlí místa, která ještě nenavštívil. A věřte, že pokaždé se ten důvod zas a znovu najde. Takže si nechte vyprávět o horkých dnech, kdy se nezchladíte ani na dně hlubokých balkánských roklí, o přátelských lidech, pro které nic není problém a čas pro ně (zatím ještě) neznamená peníze. O divokých řekách, o nebetyčných horách, kde i v létě může sněžit, o neopakovatelné atmosféře zdejších starobylých měst, o vyprahlých krajích, antických památkách, azurovém moři… To vše a ještě mnohem víc je totiž Balkán!... celý text
Přidat komentář
Opět poutavý a zábavný popis cykloputování s malými špunty. Obdivuhodné výkony všech zúčastněných.
Štítky knihy
cyklotoulky, cykloturistika toulky, výlety s dětmi
Autorovy další knížky
2011 | Cyklotoulky s dětmi, vozítkem a nočníkem |
2012 | Cyklotoulky II. s dětmi, vozíkem a nočníkem |
2017 | Cyklotoulky III. s dětmi, vozíkem a nočníkem |
Treti kniha putovani s detmi se mi libila ze vsech tri knih nejvic. Autorsky styl je uz znatelne vyzralejsi, putovani ma spad a nezabyva se zbytecnymi podrobnosti, cesta ubiha rychle a vypichnuty jsou jen ty zajimavejsi zazitky a postrehy. Zvlaste druha cast knihy, ktera byla napsana podle zaznamu v diktafonu, mi prisla jeste o neco lepsi. Skvela byla i destinace, prislo mi to mnohem zajimavejsi nez u predchozich knih. A dost mi to otevrelo oci. protoze na Balkan mam spise pohled plny neduvery. Asi bych se tam rad nekdy podival, ne nutne na kole, ale proc vlastne ne? Nemuzu nedat maximalni pocet hvezdicek.
Pateho hrdinu pribehu, detsky cyklovozik, jsem vlastne videl i nazivo (znacne zapraseny), kdyz jsem uskladnoval nase kola v Lesovne. Ostatni hrdinove pribehu byli tou dobou na ceste po Rusku, o ktere jsem si ted precetl clanek v casopise Cykloturistika (5/2018). Dalsi obdivuhodny vykon, zejmena od deti, zvlast v tomto veku. Nedokazu si predstavit moji rodinu absolvovat neco podobneho, vlastne ani zlomek toho. Jeste jsem i nasel blog a videa, kde je mnoho informaci o techto cestach i jinych. Taky inspirativni zdroj.