Ďábel a jiné povídky
Guy de Maupassant
Kniha obsahuje třicet šest kratších povídek z pera významného - ač kontroverzního - francouzského spisovatele Guy de Maupassanta (1850-1893). Už samotné jejich názvy dávají tušit tajemnou atmosféru, která většinu příběhů spojuje. Obliba autorových textů ale pramení i z mistrovství, se kterým ličí psychologii svých psotav, a z jeho schopnosti zachytiti a kriticky popsat často šokující jevy společnosti své doby.... celý text
Přidat komentář
Povídky byly čtivé a jak název napovídal, místy i dost drsné. Časem asi vyblednou, ale co, pro tuhle chvíli to byl dobře strávený čas.
Pár těch delších povídek mě opravdu bavilo, ty kratší mi kolikrát přišly jako balast, za mě nic moc, čekal jsem lepší povídky.
Hezké. Většinou všechny na jedno brdo. Myslím, že Maupassant je Flaubertova přezdívka. Mají hodně podobný styl a v různých knihách jsem našla úplně stejný popis úmrtí :) náhoda?
Moupassantovy povídky patří k tomu nejlepšímu z kratších próz 19. století. Kdo má rád francouzský realismus/naturalismus tomu doporučuji. Jako každá delší sbírka povídek obsahuje kousky lepší i horší (mě nejvíce zaujaly asi povídky Malá Roquová, Přízrak, Provázek, Ruka či Zbabělec). Ty hororové povídky, které sbírka obsahuje, jsou vždy víceméně vysvětleny psychologickým a racionálním způsobem, což však neubírá na jejich děsivosti ba právě naopak. Sbírku považuji za velmi povedenou, přesto přece jenom po boku povídek Hawthorneových, Poeových, Borgesových či Bradburyových mírně poklusává. Doporučuji dávkovat postupně, aby povídky neomrzely svou krutostí a často se opakujícími motivy.
Drvivá väčšina poviedok je zaujimavá, ale aj tu sa nájde pár kúskov, ktoré nie každému zapasujú.
Kniha mne na první pohled zaujala svou obálkou (což se mi letos hodí do výzvy :) ) a když jsem viděl jméno autora, od kterého jsem doteď nic nečetl, hned jsem si ji koupil. A jsem skutečně mile překvapen! Krátké, avšak velmi čtivé povídky s tématy smrti a lásky, často vzájemně propletenými, občas až silně naturalistické, to je můj šálek kávy. Takže zasloužených pět a až budu příště bloudit knihkupectvím, budu už záměrně slídit po Kuličce.
Ve vypravěčském umění dosahuje Maupassant skutečného mistrovství - vyústění některých povídek je pravda někdy naivní, ale vykreslení jednotlivých postav je jedinečné - při čtení vás doslova mrazí v zádech - ne snad ze strachu z mystických stvoření, ale naopak při představě, že skutky páchané osobami z masa a kostí mohou být až příliš reálné...
Zajímavý náhled do dob minulých. Hodně věcí bereme jako samozřejmost a je dobré si občas připomenout, že mnoho věcí bylo dříve odlišných, nicméně morální smýšlení lidí se zase až tak příliš nemění.
Prvních pár povídek jsem louskala jen stěží. Jakmile jsem však našla to svoje tempo, tak jsem si ke knize sedla velmi ráda. Pro mne opravdu zajímavý pohled do minulosti.
Zřejmě jsem u tohoto autora nepřišla na pravou podstatu věci. Povídky mi moc nedávaly smysl a pro mě postrádaly nějakou pointu. Často jsem si říkala, proč to ten člověk vlastně napsal, za jakým účelem, že je to jen slepý výkřik, protože já ve většině přečtených povídek nic hlubšího nenašla. Je mi líto - nedočteno.
Parádní soubor povídek! Mám hodně ráda návrat do dob, kdy byly společenské normy nastavené jinak, takže se v knize dostáváme k různým zvláštním případům chorobného lidského chování a jeho vyústění, často, ve zločin. Prvních pár povídek je trochu slabších, ale tím se nenechte odradit, kniha graduje k takovým perlám jako nekrofilní vztah k copu nalezenému ve starožitném kusu nábytku :-) a to se v blesku nedočtete!
Po výborné knize Miláček, jsem velice zklamán tímto dílkem, výběrem, pokusem či jak tuto „knihu“ popsat. Slepence „neobyčejných“ příběhu o několika stránkách mě vůbec neupoutaly k hlubšímu zamyšlení nebo přemýšlení o ději a to knihy GdM umí velice dobře. K přirovnání bych použil K. Čapka a jeho povídky z jedné a druhé kapsy, které bych také přirovnal spolu s Ďáblem k článkům do nedělního Blesku. Nechce se mi věřit, že by tento geniální autor vydal něco takového, jako sbírka povídek Ďábel a jiné povídky, pokud se nejedná jen o výcuc Maupassantových povídek od vypočítavého nakladatele…
Povídky byly krátké a čtivé. Některé obsahovaly i poučení, pokud se čtenář nad nimi zamyslel. Doporučila bych každému, kdo by si chtěl přečíst něco z francouzského realismu. :)
Skvělá knížka. Od tohoto autora jsem četla poprvé a jsem ráda, že jsem sáhla po těchto povídkách. Bavilo mě to.
POvídky jsou krátké a čtivé. Taková je prostě samotná podstata povídek.
Vůbec mě nezaráží věci, o kterých autor píše. Člověk místo toho, aby se stával lepším se spíše ještě více kazíme. Věřím tomu, že v době, kdy to autor sepsal a nechal si to vydat to mělo velký ohlas a bylo to něco šíleného. "Každý to vidí a přitom nikdo nic nevidí." Dnes už to nepřekvapí.
Jeho Kulička mě moc nezaujala, ale tohle je moc zajímavá kniha. Hlavní postavy soustřeje na vyvrhely společnosti. Kniha byla velmi čtivá...prostě Guy de Maupassant :)
Část díla
Ďábel / Čert
1886
Denis / Diviš
1883
Deštník
1884
Hora Olivová / Olivový háj / Olivový sad
1890
Hrob / Až do hrobu
1884
Autorovy další knížky
1972 | Miláček |
1968 | Kulička |
2014 | Kulička (19 povídek) |
1990 | Neteře paní plukovníkové |
1967 | Mont-Oriol |
No já jsem tedy z knížky nadšená. Moc se mi líbilo vykreslení postav, těšila jsem se na každou další povídku. Za mě palec nahoru