Ďábel v Bílém městě
Erik Larson
Ďábel v Bílém městě je beletrizovaná literatura faktu o skutečném příběhu masového vraha H. H. Holmese, amerického Jacka Rozparovače, který roku 1893 v Chicagu za Světové kolumbovské výstavy zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém speciálně zkonstruovaném domě, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček. Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici. V zamýšleném filmu o tomto případu by měl hlavní roli hrát Leonardo DiCaprio, jenž zakoupil na knihu filmová práva, a režii přislíbil Martin Scorsese.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
The Devil in the White City, 2003
více info...
Přidat komentář
Táto kniha má byť beletrizovanou literatúrou faktu o skutočnom príbehu masového vraha H. H. Holmesa, ktorý v roku 1893 v Chicagu počas Svetovej kolumbovskej výstavy zavraždil veľké množstvo žien vo svojom špeciálne navrhnutom dome.
Aspoň to tvrdí anotácia, takže to som tak nejak od knihy čakala. Lenže som to nedostala. Chcela som čítať o Holmesovi a táto kniha je prevažne o výstave - o jej plánovaní, o jej architektoch, o kope ďalších ľuďoch, ktorí sa na tom nejak podieľali, o všetkých možných problémoch, ktoré s výstavou súviseli.. a tak ďalej. Spočiatku som sa utešovala tým, že Holmesov príbeh možno ešte príde, ale nestalo sa tak. Jeho príbeh bol v pár kapitolách, ktoré dokopy zaberali možno 10 % knihy. A zvyšok bol o tej výstave. Akože nebolo to napísané zlé, bolo to aj celkom zaujímavé a tá výstava musela byť naozaj neskutočná a fascinujúca (pravdepodobne sa ňou inšpiroval aj Walt Disney), ale naozaj by tam toho o nej mohlo byť oveľa oveľa menej, hlavne keď anotácia knihy sľubuje niečo úplne iné a kniha sa taktiež nevolá “Ako prebiehala výstava v Chicagu. Čiže aj keď sa to čítalo fajn, tak som dosť sklamaná, pretože som vôbec nedostala to, čo som od knihy očakávala.
Došla jsem do půlky... nebaví mě ta stavitelská část a nechce se mi vyzobávat ty kousky krimi, co mě zajímají. Takže nedočteno.
Jak už psali mnozí přede mnou, Ďábel v Bílém městě je především o Světové výstavě v Chicagu a tuto největší část knihy (odhadem 90 %) odvádí autor precizně, poutavě, čtivě a snad i historicky věrně. Rozhodně nečekejte detektivku. Konání sériového vraha H. H. Holmese je zmíněno spíše mimochodem a jednotlivé činy jsou v knize pouze lehce načrtnuty. Rovněž jeho dopadení je popsáno pouze několika větami. Čtenář se nedočká popisů pátrání, výslechů a podrobné cestě k dopadení pachatele. Rovněž motiv jednání H. H. Holmese zůstává neodpovězen a autor se dokonce nepokouší ani o vlastní úvahy či spekulace, E. Larson se spokojil s konstatováním, že to zkrátka udělal.
Hodnocení závisí na tom, co od knihy očekáváte. Pokud uvěříte PR vydavatele a čekáte detektivku, budete zklamáni a ohodnotíte 20%, pokud se oprostíte od skutečnosti, že o detektivní román nejde, může být hodnocení o dost vyšší. Já hodnotím 65%.
Naprosto chápu rozčarování čtenářů, kteří se na knihu vrhli, aby se dozvěděli něco víc o H. H. Holmesovi. Jeho příběh, jakkoli se podle anotace jeví jako ústřední téma, je totiž opravdu spíše doplňkem k rozsáhlému, avšak vynikajícímu povídání o přípravách a průběhu chicagské světové výstavy, která se konala v roce 1893. Autor se navíc v Holmesově případě nemohl opřít o příliš mnoho faktů a jeho popis života a skutků H. H. Holmese je spíše jednou z možností, jak to být mohlo, leč rozhodně nemuselo, navíc z něj hodně ční amatérská snaha o psychologizaci Holmese a touha vylíčit jej coby učebnicového psychopata. Skoro si říkám, jestli tam ta linka musela být, neboť povídání o světové výstavě je samo o sobě strhující, neuvěřitelně zajímavé a velmi poctivě zpracované.
Zajímavá knížka, ale ten kdo by ji chtěl číst, protože ho zajímá H. H. Holmes a vše bulvární kolem, bude trochu zklamán. Popis obsahu je prostě zavádějící. Tahle knížka je hlavně o Kolumbovské výstavě, o všem co s ní souviselo, o všech kterých se dotkla a tím pádem i o H.H.H. Mě se popisy výstavby, plánování a vše okolo líbilo. Nejednou jsem si při poslechu audioknihy hledala na internetu fotky jak to tenkrát v Chicagu vypadalo a představovala jsem si procházku Dvoranou slávy, plavbu po Laguně, nebo výhled z Ferrisova kola. :-)
Hodně bílého města a ne moc ďábla - kniha objektivně skvělá, 3* jsou velmi osobní záležitost, protože číst si o byrokracii stavby světové výstavy zjevně prostě jen není pro mě.
Po knize jsem sáhla, protože jsem si chtěla přečíst něco o sériovém vrahovi H. H. Holmesovi a to jsem dostala jenom okrajově. To je důvod proč jsem zklamaná.
Možná jsem měla knihu odložit a vrátit se k ní až bych měla chuť přečíst si něco o výstavbě Kolumbovské výstavy.
Kdyby mi někdo řekl, že mě bude bavit kniha o Světové kolumbovské výstavě, sporech architektů a byrokratických jednáních, považovala bych to za vtip. Ale ono mě to vážně bavilo, za což má autor můj obdiv, stejně jako za množství informací, které dokázal shromáždit - člověk častěji narazí na autory, kteří si přečtou tři, čtyři dokumenty a zbytek vyplní svou fantazií. Někdy je možná těch detailů až moc, ale pozitiva přístupu převažují. Příběh vraha Holmese vytváří zajímavý protipól velkoleposti výstavy. Pro mě na něm nejzajímavější bylo, jak snadno mohl v té době někdo zmizet beze stopy. Když jsem knihu brala do ruky, měla jsem trochu pochybnosti, jestli je to pro mě to pravé, ale překvapivě bylo.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na koncept, v němž se popis světové výstavy v Chicagu (o níž jsem neměla nejmenší tušení) prolíná s příběhem sériového vraha, ale nakonec to bylo vážně dobré. Takhle nějak si představuju čtivou literaturu faktu.
Rozhodně zajímavý nápad pro knihu a celkově pro její zpracování. Bylo zajímavé poznat Chicago a dozvědět se o nějaké výstavě. Nicméně takové biografické zpracování života vraha mě moc nebavilo. Poslouchala jsem jako audioknihu, knihu bych pravděpodobně odložila.
Ono to nakonec o ďábelském "doktorovi" H.H.Holmesovi ani moc nebylo. Sice jsme mohli v krátkých prostřizích sledovat, jak zase zmizela další jeho dívka, snoubenka, přítelkyně, "manželka", ale způsob likvidace byl naštěstí popsán jen v náznacích (krvavé to naštěstí asi nechtěl), konec s dětmi byl ale horší, důkazní materiál (z)byl. Do hlavy se mu ale nedostanete, prostě si jen užíval a vymýšlel si, lhal, podváděl, kradl, vraždil - jen ke své spokojenosti.
Kniha je totiž o Velké výstavě - dlouhé přípravy a její průběh, neuvěřitelná záležitost. Trochu suchopárně pojato (spousta jmen, vazeb, firem, domovských míst architektů, továrníků, vynálezců, zbrojařů (Krupp!); někde čtenáře trošku napíná, kdo že se vyklube z tohohle "inženýra"), ale jakous takous představu si čtenář o výsledku jejich práce udělá i s minimem obrazové přílohy. Velká jména, známá jména (budoucí prezidenti, Buffalo Bill, Twain, který tam vlastně ani nebyl...), i s vazbami na Evropu, pak méně známá jména hlavních tvůrců a tisíce bezejmenných pěšáků. Ti všichni ostatně včetně návštěvníků, dozajista změnili (nejen svůj) svět. Mají něco do sebe tyhle velkolepé akce (shodou okolností jsem absolvovala také "kolumbovskou", ale o sto let později), tolik invence se může sejít na jednom místě...
Autor ovšem "dopřál" čtenáři vidět i za hranice času vyměřeného výstavě, takže pár dojemných a smutných příběhů, včetně těch, jejichž život skončil na neméně velkolepé plavbě 1912.
Při čtení knihy jsem si neustále říkal, jaký že jiný román mi to připomíná. A nakonec ho zmínil sám autor - Chladnokrevně. Přesně takovým tím popisným odstupem (i když na rozdíl od Capota si zde autor čas od času neodpustil nějaký vtípek či sarkastickou poznámku). Nejdřív jsem se bál, že pasáže věnované Světové výstavě mě budou nudit a budu mít tendence je přeskakovat - kdepak. Člověk by nevěřil, jak napínavé mohou být souboje architektů, souboje s časem či přírodou. K tomu jako bonbonek můj oblíbený H. H. Holmes se svým ležérním vystupováním a plánováním likvidací svých obětí. Hodně dobré a zajímavé čtení.
Poslouchala jsem audio - a nedosposlouchala. Jde bezesporu o zajímavé téma, resp. o spojení dvou zajímavých témat. Jedno je příběh masového vraha a druhé příprava světové výstavy v Chicagu, bylo zajímavé zjišťovat, jak se tehdy architekti museli popasovat s nejrůznějšími problémy bez dnešní techniky a know how.
Proč jsem to tedy nedoposlouchala? Bylo to strašně rozvláčné a užvaněné. Nemohla jsem si pomoct, ale hrozně mě to otravovalo. Možná tomu dám ještě šanci, ale když se po čtvrtině knihy vlastně furt ještě nic nestane, a zároveň už máte za sebou x hodin poslechu - ach jo. Velká škoda. Zároveň rozumím, že někomu takové tempo může vyhovovat, mně bohužel ne.
Čekala jsem něco jiného,poslouchala jsem audioknihu a místo detektivky jsem se seznámila s historií Chicaga a světové výstavy.Poučné - příjemně převyprávěno.
Velká bílá výstava a velké kruté vraždění – dvě skutečné události, z nichž autor smíchal faktografický bestseller. Jeho styl je popisný, klasická slohová práce – kombinace vypravování/reportáž. Přiblížení nekonečné mravenčí práce při přípravě a realizaci obrovské světové výstavy je plné osobností a událostí té doby, dokumentů, podrobností a zajímavých informací, ale samo o sobě by bylo s přibývajícími stránkami mírně unavující, takže ta cca čtvrtina prostoru knihy, která je věnována zrůdě, známé nejčastěji jako doktor H. H. Holmes, četbu oživuje a čtenáře vždy v pravý okamžik aktivizuje a udržuje v napětí. Závěrečné kapitoly potvrzují důkladnost autora - životopisy všech významných postav jsou dotaženy do absolutních konců.
90 % (aktuálně 103 hodnotících s průměrem 81 %).
…
P.S.
Chicago konce 19. století
– tehdy druhé největší město USA s obrovskou českou komunitou (150 tisíc Čechů – po Praze a Vídni třetí největší české město)
– město, kde se narodila moje babička, ale prababičce se stýskalo, tak se celá rodina vrátila do Rakousko-Uherska
– jeho obrovská jatka byla cílem kovbojů, ženoucích tam nekonečná stáda
– v roce 1893 pořadatel světové výstavy, která měla překonat, a také překonala, slavnou pařížskou výstavu z roku 1889
– město, kde v té době řádil vraždící šílenec.
Snad se tam jednou podívám.
Kniha "Ďábel v Bílém městě" má dve dejové línie. Obe sa odohrávajú v roku 1893 počas budovania a samotného konania Svetovej Kolumbovskej výstavy v Chicagu.
Jedna dejová línia pomerne podrobne opisuje architektúru celej výstavy, od jej počiatku až po veľké finále a aj čiastočnú likvidáciu.
Druhá dejová línia pôsobí tak trochu doplnkovo, aj keď si myslím, že práve táto časť priláka väčšinu čitateľov rovnako, ako aj mňa. Príbeh sériového vraha H. H. Holmesa, ktorý využil výstavu na konanie svojich zvrátených zločinov.
Názov, ale aj anotácia knihy môžu byť zavádzajúce. Preto si treba ujasniť, že ide o literatúru faktu, v knihe nie je žiadna priama reč, žiadne dialógy a ústrednou témou je svetová výstava.
Občas som mala trošku problém prelúskať sa pasážami s detailnými opismi postupov výstavby. Čítanie o tak obrovskom projekte bolo ale
aj pre mňa ako laika veľmi zaujímavé. Zároveň sa dočítate niečo o samotných architektoch a ich živote. Organizácia celého projektu prináša so sebou množstvo komplikácií od politiky cez financie až po prírodné živly.
Na pozadí tohto všetkého sa odohráva príbeh amerického "Jacka Rozparovača". Holmes postavil hotel plný tajných miestností a chodieb, v ktorom boli vítané najmä mladé dievčatá. Tie pricestovali z rôznych kútov sveta, aby sa stali súčasťou výstavy. Niektoré z nich po vstupe do jeho hotela už nikto nikdy nevidel. Ako sa tomuto šialenému vrahovi darilo tak dlho vyhýbať spravodlivosti?
Knižku rozhodne odporúčam, ale len pre náročnejšieho čitateľa, nie je to veru žiadna detektívka :)
Popis výstavby Světové výstavy je vyčerpávající a velmi detailní, úplně mě uchvátil - to, že tam je masový vrah už bylo celkem vedlejší
Štítky knihy
19. století sérioví vrazi psychologické romány skutečné kriminální případy podle skutečných událostí Chicago IllinoisAutorovy další knížky
2017 | Ďábel v Bílém městě |
2012 | V zahradě bestií |
2021 | Hrdina a hriešnik: Sága o Winstonovi Churchillovi, jeho rodine a bitke o Britániu |
2011 | Chicago |
Nemůžu říct, že by mě kniha nadchla, též jsem čekala jiný příběh, ale cokoliv jiného než 5* by bylo nefér. Je to opravdu excelentně napsané.