Ďáblova bible

21.05.2023

Knížka mě zaujala na pohled v knihovně a anotace taky nezněla špatně. Ale bohužel. Vůbec mě to nechytilo a nebavilo, začala jsem přeskakovat. Přišlo mi to zbytečně zdlouhavé a takové nijaké. Podle popisku jsem čekala nějaké pátrání po knize a že se to bude trošku kolem ní víc motat, ale místo toho se tam motala hromada postav, nepochopila jsem lokace od Španělska po Prahu a často ani chování postav, protože mi přišlo nelogické. Začátek mě bavil, ale pak to sklouzlo do nudného miš maše, který mě těžce uspával.

30.05.2021

Člověk čekal asi trošku něco jiného, ale přečíst se to dalo. Jak píšou ostatní - obsáhlost a přeskakování bylo mínusem.

19.06.2019

Vcelku zajímavý pokus o historický román. Trochu místy přehnané a nudné. Přečíst se to ale dá. Nad pokračováním ještě budu uvažovat.
Zajímavé jsou reálie dané doby, postavy a osudy. Autor sám na konci vysvětluje, kdo a co je pravda.

25.11.2018

Jeden z mála historizujících románů, které se odehrávají z větší části na českém území a zároveň nejsou psány českým autorem. Autor sice sleduje více dějových rovin, což zprvu může být matoucí, ale tyto roviny se později přirozeným způsobem prolínají a setkají se ve finále, kterému tak bude možné lépe porozumět, než kdyby čtenář neznal motivace jednotlivých postav z jejich předchozích dějových rovin. Navíc je autor zručný vypravěč a žádné dějové roviny nebyly vyloženě nudné.

Autor vytvořil plasticky vyprávěnou mytologii okolo Ďáblovy bible, že si čtenář říká, že je škoda, že skutečnost byla asi méně dobrodružná... V každém případě doporučuji k přečtení všem čtenářům zajímajícím se o historii středoevropského regionu (autor se zmiňuje i o některých legendách Vídně), kteří si chtějí dát pauzu od "Vondrušky".

28.03.2017

Já se skutečně snažila. Ale čím v knize postupuju dál, tím víc mi dá práce číst a vyznat se v tom. Je to jakési pomatené. Vím, že je ústředním motivem ta bible, po níž se pátrá. Ale proč se do toho motají inkvizitoři, papeži, proč se děj odehrává dílem v Praze, dílem ve Španělsku nebo ve Vatikánu, co znamenají ty ženské postavy s tajemnou minulostí, jako roli tu hrají podvržené děti....prase aby se v tom vyznalo. Opravdu to mnohomluvné dílo nechápu a jsem ráda, že nejsem jediná, kdo v tom má zmatek. A přitom se mi jeho jiná kniha tolik líbila! No, každý má slabou chvilku. Kvůli tomuhle autora nezavrhnu.

09.11.2016

Dočíst se kniha dá, to ano, ale žádná sláva to není, byť jsou tam světlejší chvilky (z těch asi šesti románů, které jsem od autora přečetla, jednoznačně nejslabší). Na vině je zřejmě hned víc faktorů.
1. Samotný román velmi volá po radikálním zkrácení. Úplné vyškrtnutí některých vedlejších linií a postav by se ani nepoznalo a bylo by jen ku prospěchu - události kolem podivných úmrtí papežů, Španělsko... zcela zbytečné, ošetřit by se v ději dalo jinak. A i jiná místa jsou nedotažená: zatímco některé pasáže rozvlekle popisují, co je každému jasné, jinde dochází k naprosto divným dějovým skokům, kde jsem měla pocit, jako by v knize chyběly strany.
2. Postavy jednají často zcela nelogicky a iracionálně. To se týká i hlavní zápletky s černými mnichy a pokusem ještě po dvaceti letech zakrýt stopy po masakru v klášteře. Chápu, je to pokus o historický thriller, a v tomto žánru občas logika obecně selhává. Ale až takhle?
3. Věcné chyby a podivnosti jak v historických souvislostech, tak očividná přehlédnutí autora, a to i v záležitostech zcela zásadních. Příklad prvního, hodně mě zarazilo všechno kolem leprou promořeného území - to jako opravdu, v rudolfinské době v Čechách? Pokud vím, malomocenství je spíš záležitost středověku, a i tehdy byli nemocní zaopatřeni formou leprosarií při větších městech. Když u Chrudimi hrdinové potkali zátaras na cestě do města, tipovala jsem morovou epidemii - a hlavní hrdina bez přemýšlení uhodl lepru. Hodně zvláštní. Nebo postava císaře Rudolfa - 20 let před svou smrtí opravdu ještě nebyl úplně odepsaná a zcela šílená troska, jak je zde představen. Příklad druhého, zcela na konci jedna ze záporných postav vystřelí z kuše dvakrát po sobě, aniž by ji znovu nabila nebo jen měla šanci nabít. Přitom se jedná o místo, kde je to docela důležité.
4. Čeština trpí, za což autor nemůže. Příkladně, cituji: "Někdo ji zamčel." Překladatelka často používá zbytečně moderní slovník, a to i v přímých řečech (třeba na více místech slovo fakt ve smyslu doopravdy), a dobově nevhodné příměry (např. Byl to pěkný grázl - to se běžně říká, ano, ale ne v 16. století, když je slovo odvozeno od J. G. Grasela, který žil na přelomu 18. a 19. století). Rovněž redakční práce = katastrofa. Většinu výše uvedených problémů s překladem by měl slušný redaktor odchytat. Navíc sazba je odbytá - už v druhé třídě děti vědí, že na konci řádky nelze slovo rozdělit stylem udělal-a, případně mnic-h (četla jsem papírovou knihu, ne nějakou elektronickou verzi). A už v anotaci na zadní straně knihy je věcná chyba (a zde v anotaci na Databázi rovněž, byť jiná).

16.03.2016

Bože, co to bylo?
Začátek je super naladí, ale pak to je strašná NUDAAAAA!!!!!!!!
Moc postav přeskakuje to z děje na děj a nezajímavý.
Bud to mělo by romatické čtení a nebo historický román.

11.03.2016

Prokousala jsem se na konec, takže dám **. Nejvíc mi vadila nevyváženost knihy, pokrácení některých pasáží by určitě prospělo.

12.10.2015

Dal jsem knize dost času, ale na 170. straně jsem to prostě odložil. Souhlasím s většinou diskutujících: roztříštěné, nepřehledné, rádoby-tajemné.
Možná takový pokus o romantický román, podle všech atributů - alchymie, tajemno, nenaplněná láska, zase trochu tajemno, šílený císař, nemanželské dítě, vraždy, inkvizice, intriky, ..ale ani toto všechno bohužel nestačí. Je mi líto.

08.06.2015

Tak tohle mi skoro nesedlo. Čekal jsem trochu něco jiného, už podle názvu, ale obrovské zklamání. Příběh z Čech roku 1572 a více mohl býti lépe zpracovaný a více dramatický. To vše tomu chybí.

12.02.2015

Zpočátku byla kniha velmi roztříštěná. Příběh se věnoval mnoha různým liniím. Prokousat se první třetinou bylo poměrně náročné na pozornost. Mnoho jmen, postav, vazeb. Následně příběh dostal neuvěřitelný spád a četl se jedním dechem. Ke konci už knize začal docházet dech. Doslov byl zajímavý, až na jednu drobnost hned na jeho začátku - "Kniha měla být vlastně o Rudolfu II, který si zvolil sídlo v srdci Německé říše". Autor si dal hodně práce nastudovat dobové reálie a drobnosti té doby, ale že by Praha kdy srdcem Německé říše? Pokud tímto způsobem autor zachází s historickými fakty, možná by měl začít psát fikci a nevěnovat se historickým románům.

16.04.2014

Pořád jsem čekala, kdy mě příběh chytne. Nestalo se ani ve třetině knihy. Roztříštěné...skákání z jednoho do druhého, zejména u církevních představitelů jsem nevěděla, kdo je kdo a ani u ostatních postav nebylo příliš jasné, kdo je ten "hodný" a kdo ten "zlý", kdo má jaký cíl a proč je součástí příběhu...po delší době kniha, kterou jsem nedala :-(

14.10.2013

Zklamání. Od autora jsem četla pár dalších knih (historické krimi z Německa i Itálie) a celkem se mi líbily, takže zde jsem očekávala - vzhledem k námětu i objemu textu něco ještě výraznějšího. Nekonalo se...Na to, že autor chtěl původně psát o Rudolfu II. a pak se přesměroval spíše na jiné, časově a místně související téma, v knize bylo tak málo informací o císaři (napočítala jsem jen asi tři letmé zmínky na 500 stranách), jeho zálibách, dvoru a hlavně alchymistické hradní "kuchyni", že to bylo víc než zarážející. O ďáblově bibli jsem se ale také moc nedozvěděla. A příběh hlavních hrdinů mě nijak nezaujal. Navíc mě hned autor dopálil, když svoje dílo umístil do "německé říše", přitom tehdy to byla Svatá říše římská, vedle Němců v ní žilo hezkých pár dalších národností a Němci si mohli o nějaké vlastní - sjednocené - říši ještě nějakou dobu jen zdát. Autora v tomto směru ani neomlouvá, že je sám Němec...ale asi to vysvětluje svébytný přístup k věci.

15.03.2013

Knížku jsem dostala jako dárek a přečetla jsem si během hodně krátké doby. Autorův styl psaní mi přišel trošku chaotický, ale to nic nemění na tom, že jsem se při čtení dobře bavila. To že autor občas vycházel z faktů a občas si úplně vymýšlel mi vůbec nevadilo. Konec mi přišel trošku předvídatelný.

06.02.2012

Přesně jako autorka předchozího příspěvku, tak i mě zajímá téma Codex gigas. Láska Cypriána a Agnes mě dojmula. Černí mniši se mi ale pletli, no v těch kutnách jsou stejně všichni stejní. Měla jsem radost z doslovu, takový by měl být u všech knížek - popsání co je a není pravda, kdo existoval a kdo ne, prostě jak se věci mají a jak ne.