Ďáblova slza
Jeffery Deaver
V ulicích Washingtonu se pohybuje Hrobař, muž bez nervů a slitování. Muž zbavený osobnosti. Muž, jehož jedinou prioritou je zastřelit každé čtyři hodiny co nejvíce lidí, aby svému pánovi zajistil vyplacení obrovského výkupného. Starosta města se skutečně rozhodne výkupné zaplatit, ale Hrobařův pán a strůjce celého zločinu bohužel umírá pod koly nákladního automobilu. Peníze si nemá kdo vyzvednout a Hrobař slepě vraždí dál. FBI se obrací na vynikajícího písmoznalce Kincaida, který má analyzovat jediný střípek důkazu: ručně psanou žádost o výkupné z pera tragicky zesnulého organizátora zločinu. Kincaid dělá, co může, ale čas běží neúprosně rychle a navíc se zdá, že pachatel byl geniálnější, než si kdokoliv dokázal představit.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1999 , DominoOriginální název:
The Deviľs Teardrop, 1999
více info...
Přidat komentář
Při čtení této knihy jsem pochopil, co mi bylo sympatické na Dominikovi Dánovi. Vrah byl obyčejný ušmudlaný číšník, policisté - s trochou nadsázky – tak, jak je známe ze života, a případ nakonec v podstatě vyřeší „vožralej“ myslivec (viz kniha Moucha). Bylo to nekomplikované a domácké a přitom to nenudilo. Zato kniha Ďáblova slza je přehlídka složitých veletočů, má desítky konců a pachatel několikrát zemře, aby ještě vícekrát obživl.
Chápu, že v záplavě knižních detektivů je těžké zaujmout. Deaver na to ale jde zvláštním způsobem – vymyslel detektiva, který se nemůže hýbat: „Zamýšlel jsem vytvořit holmesovskou postavu, která používá spíš mozek než tělo," říká autor o detektivovi. „Řeší zločiny tím, že o nich raději přemýšlí, než aby jako jiní střílel, běhal a po barech úskoky tahal z lidí svědectví." Já si nemohu pomoci, ale Lyncoln Rhyme mi evokuje představu mluvící hlavy mladého Hrušínského v úspěšné české komedii Dívka na koštěti… Ale bať. V Ďáblově slze hraje pouze drobnou nevýznamnou roli, ale ono „holmesovské“ v knize přerostlo v parodii sebe sama.
Hlavní zloduch je (jak jinak) geniální, šílený, nesmiřitelný, krutý a já nevím ještě jaký. Dopředu dovede odhadnout do detailu veškeré postupy policejního týmu a nastražit pasti přesně tam, kam policisté přijdou. Tým vyšetřovatelů vede neméně geniální (šílený atd.) písmoznalec, který podle napsané tečky za větou dokáže vykouzlit přesný pachatelův popis, dokáže odhadnout všechny jeho myšlenky na deset let dopředu (samozřejmě i dozadu) a navíc je tak kladný, jak jenom kladný může být otec samoživitel, starající se o dvě malé děti. Do tohoto guláše si přidejte špetku politiky, závisti, odvahy, zbabělosti, překomplikovaných motivů a různě traumatizovaných lidí – protřepat (nemíchat) a voilá – máte na světě „ultrakrutosuperpřísněšílený“ hollywoodský spektákl.
Konec jsem jen prolistoval, už mě to vážně nebavilo. Vzpomněl jsem si při něm na závažné divadelní drama Járy Cimrmana „Hodina pravdy“, jen ten „Vichr z hor“ chyběl… :-)
Dobré krimi se strhujícím dějem.První kniha kterou jsem od tohoto autora přečetl a jsem velice natěšený na jeho další.
Chtěla jsem dát 4 hvězdičky,ale je to prostě Deaver - musím dát 5. Ale konec už se mi zdál hodně přitaženej za vlasy a hlavně to skončilo na Deavera nějak romanticky :-)
Moje první kniha od tohoto autora. Četla se velmi dobře a jedním dechem. Mám ráda psychologické krimi, a když jsem zjistila, že tentýž autor napsal Sběratel kostí, neváhala jsem (i když jsem viděla jen film), a nelituji toho. Určitě si přečtu i další knihy tohoto autora.
Naprosto super kniha. Kolikrát jsem...cvak...ani nedýchal :-) Jedna z mých nejoblíbenějších...cvak...
Všechny rhymovky přečtené, s napětím čekám na vydání Sběratele kůží a tak mezitím čtu tyhle sólovky a Ďáblova slza byla opravdu výborná! Klidně bych uvítala další grafologickou (líbilo se mi to i víc než psychoanalýza Kathryn Dance).. Moc zajímavé mi přišly i vsuvky, kdy Kincaid přemýšlí o pravosti historického dokumentu. K této knize si autor musel nastudovat opravdu hodně podkladů, je to dokonalý. Určitě bylo mnoho zajímavějších padouchů a zápletek, ale tahle je prostě tak zvláštně specifická, že se vymyká i ostatním deaverovkám, které bývají analytické a city tu víceméně stranou.
Moje druhé setkání s Deaverem a spokojenost. Výborná zápletka, dobré dialogy, zajímavé hlavní postavy, magický Hrobař. Trošku to pro mě ztratilo tempo někde za půlkou, ale závěr byl opět dobrý.
Výborná kniha, autor dokáže skvěle zmást čtenáře. Obdivuji znalosti písmoznalectví, které musel nastudovat a všem knihu doporučuji přečíst. Já se určitě zase brzy vrhnu na jeho další dílo :-)
Naprosto excelentní kniha. Nemám jedinou připomínku, sebemenší kritickou poznámku.
Mohu jen a jen chválit a nejen to. Kniha se prakticky sama četla. Už dlouho jsem nečetla tak skvělou knihu.
Zápletka prostě neskutečná a když už jsem si myslela, že bude konec přišlo rozuzlení celého díla a já byla příjemně překvapená a hltala jsem každou stránku.
Přála jsem si jediné, a to aby ta knížka nikdy neměla konec. Jedním slovem: Nádhera a můžu jen doporučit!
Určitě nebudu příště váhat při koupi další knížky od Jefferyho Deavera :) :)
Toto byla moje první kniha od autora a velmi mě nadchla. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, byla pro mě zajímavá od začátku do konce :)
Moje první setkání s Jeffery Deaverem a už ho mám plnou knihovnu, Ďáblova slza se čte prakticky sama a příběh je hodně parádně vystavěnej a postava Kincaida je hodně zajímavá. Co mi původně trochu vadilo, byly ty zvraty na konci na který sem si ale u Deavera zvykl a už bych se bez nich asi neobešel.
Má první kniha od Jefferyho Deavera, která na mě zapůsobila tak, že jsem v jistém období tohoto autora doslova hltala:)...
Kniha mě chytila od první stránky, četla jsem ji až do konce jedním dechem a poměrně dlouho ve mně v myšlenkách ještě doznívala. Příběh se točí kolem velice zajímavé problematiky písmoznalectví, se kterou se v thrillerech a "napínácích" moc nesetkáme (i když je to jistě škoda, protože potenciál pro dobrou detektivku toto téma v sobě jistě má). Je to klasický skvěle "deaverovsky" rozehraný děj s postupně dávkovaným napětím, který čtenáře nutí (a nejlépe bez přestávek) pokračovat dál a dál..
Ďáblova slza je kniha, na kterou vzpomínám trochu nostalgicky, protože mě uvedla do světa skvělých napínavých knih J. Deavera.
Výborná kniha. Velmi zamotaná zápletka, která je na konci knihy bravurně vyřešena. Deaver opravdu umí zmást čtenáře, tak že do poslední chvíle neví, kdo je kdo a zda ti co zemřeli, jsou opravdu mrtví... A líbí se mi, že jeho knihami se člověk vždy něco přiučí, zde např. o písmoznalectví. Knihu mohu jen doporučit.
Napadá mě otázka, zda je některá z vyloženě luxusních Deaverovek něco jiného než jedna z nejlepších :-) Zjistila jsem , že to píšu ke každé..... :-) Tohle je má první bez Lincolna Rhyma a jsem nadšená. Neuvěřitelně lidský a citlivý Parker Kincaid je totiž úžasný . Kniha je neuvěřitelně čtivá a konec mě vyloženě dostal.
Knížka se mi četla dobře, byla napínavá,ale více ně nadchly tyto knihy od tohoto autota,a to: Sběratel kostí a Tanečník. Ale je to jen můj subjektivní názor.
Štítky knihy
vraždy grafologie vydírání sérioví vrazi hlavolamy detektivní drsná škola kriminální thrilleryAutorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
O některých knihách se říká, že se čtou jedním dechem. Thriller Ďáblova slza k takovým knihám patří. Závěr byl sice takový docela na hraně, aby to celé nesklouzlo k jisté směšnosti, ale podařilo se to autorovi nějak ustát, i když se to celé musí brát s opravdu velmi velkým nadhledem, protože jinak je to v podstatě jen o geniálním zločinci a geniálním vyšetřovateli, přičemž aspoň trochu soudný čtenář ví, že je mu předkládána vlastně jen pohádka pro dospělé, protože té geniality a geniálně nastražených léček je přeci jen nějak moc. Hlavní postavou je písmoznalec a bylo dost zajímavé alespoň z části nahlédnout pod pokličku tohoto oboru – co všechno se dá poznat z rukopisu, zvolených slov, interpunkce, použitého papíru, inkoustu atd.