Ďáblové
Tadeusz Nowak
Román, líčící první poválečná léta na polském venkově, napsal přední polský prozaik a básník jako první díl volně koncipované trilogie o osudech poválečneho Polska (druhý díl má název Dvanáct, třetí se jmenuje Jidáš). V široce založeném ději, obrážejícím ideje, city, zkušenosti, zvyky, moudrosti i pověry, zachycuje dva základní problémy tehdejšího vývoje: rozdělení půdy mezi bezzemky a drobné zemědělce a boj proti ozbrojeným bandám.... celý text
Přidat komentář
Syrové svědectví doby, která místo očekávaného poválečného klidu zasela jen další strach a zmar. Autorovi se povedlo přetavit smutnou bezútěšnost polských venkovanů do románu, který byl pro mě sice ze začátku hůře uchopitelný, ale jehož tempo razantně gradovalo a kniha se stávala lepší a lepší, až se vyšplhala z původních třech na ony čtyři hvězdy :)
Autorovy další knížky
| 1975 |  Ďáblové |
| 1976 |  Až budeš králem, až budeš katem |
| 1977 |  Dvanáct |
| 1983 | Bělejší než sníh |
| 1970 | Harfy krále Davida |
Chtěla jsem jsem hned bezmyšlenkovitě pustit do následující knihy jakoby řekněme " série" a to Dvanáct, ale ne. Tuto knihu je třeba strávit a trochu nechat usadit. Neuvěřitelně poetickým jazykem na hranicí magického realismu je zde odvyprávěn příběh očima ženy, která popisuje neuvěřitelně živé a smutné věci. Přitom je v knize zrnko jakési zastřené bajkovosti, když autor za každou kapitolou odkazuje na nějakou konkrétní pověst či legendu. Kniha nese historický odkaz a umně zachází se čtenářem.
Až ten doslov z něhož jsem přečetla dvě stránky mě rozhodil když označil Polsko před válkou ( IIsv) jako zaostalou zemi. Někdo se asi nechal unést či ovlivnit, nebo prostě v době vydání musel. Smutné.
Dziękuję bardzo za wspaniałe (jakżeby inaczej) polecanke dla @esaczyta