Ďáblův sad
Alain Gerber
Autor umístil děj "Ďáblova sadu" do nejmenované latinskoamerické země, kde vládne diktátor, a tedy strach a smrt, ale navzdory suchu slibuje ďáblův sad úrodu - úrodu nenávisti. Hrdina příběhu, intelektuál Ernesto Ramos, se snaží žít a přežít v této diktatuře. Protihráčem a vyslancem zla v téměř detektivním románu je šéf vojenské rozvědky kapitán Mendoza. Na dramatickém ději se podílí celá příroda, nesnesitelný žár subtropické země rozvolňuje kulisy a postavy natolik, že skutečnost se k nerozeznání podobá přeludům v horkém vzduchu. Fascinující příběh lásky, zrady, nenávisti a bolestného hledání vlastní identity má své nepopiratelné kvality a silný etický náboj.... celý text
Přidat komentář
Nejmenovaná latinskoamerická země (pro mne nevím proč jednoduše Mexiko). Celý děj se odehrává v rozmezí středy 7 a soboty 24. Hlavní postava don Ernesto Ramos se stále potácí mezi vzpomínkou na otce, který jako majitel půdy představoval vládu. A vzpomínkou na svého mrtvého syna Hectora představujícího odboj. Profesor don Ernesto se snaží vzepřít diktatuře představované kapitánem Mendozou, pouze však v myšlenkách a představách. Potácí se mezi letargií, nenávistí k vrahům svého syna, nenávistí ke svému otci ... když se rozhodne k činu, vše se obrátí a ....
"Ach ano, znám ji, tu tvoji skvostnou morálku nestrannosti! K čertu! Ale nikdy by mně nenapadlo, že ji budeš uplatňovat na úkor vlastního syna!"
Knížku jsem si koupil už dávno ve výprodeji. Zaujal mě obal i anotace (nejmenovaná diktátorská latinskoamerická země). A pak v průběhu let jsem podnikl několik pokusů ji přečíst. Ale nezadařilo se. Až teď jsem si ji zařadil do čtenářské výzvy (v kategorii "knihy, které nikdo nehodnotí":), protože přece není možný, abych neudolal knížku se 130 stranami. No, byl to boj. Snad nikdy se mi žádná knížka nečetla takhle blbě a těžko - i když mě zajímalo, jak to bude dál. Je to asi jazykem, stylem, nevím jestli i překladem. Autor je nějaký jazzman, tak to možná poskládal moc složitě.:) Nemůžu říct, že kniha je nekvalitní, ale pro mě znamenala jednoznačně zklamání.