Dadakorespondence
Vladimír Syrovátka
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248366/bmid_dadakorespondence-RYY-248366.jpg
5
9
9
Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, které adresoval významným úřadům a institucím (patří mezi ně Kancelář prezidenta republiky, Magistrát hlavního města Prahy či Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Divadla Spejbla a Hurvínka, Vojenský historický ústav Praha a další). Autor v nich předkládá s naprosto vážnou tváří nejrůznější kuriózní stížnosti, žádá odpovědi na paradoxní otázky či navrhuje nejrůznější zlepšení (jak sám říká, dadaistické inovativní návrhy) či doporučení. Tyto instituce musí pisateli ze zákona odpovědět, z čehož pramení humorné a absurdní kontrasty – hravost dotazu zde stojí proti úřední strohosti a automatismu. Absolutní absence smyslu pro humor a nadsázky u téměř všech oslovených (odpovědi jsou přetištěny v plném znění, bez úprav) velmi zřetelně odhaluje vyprázdněnost frází a klišé i absurditu byrokratického systému, které se Vladimír Syrovátka svým působením snaží narušit a vnést do našeho života neotřelý pohled a pestrost nekonvenčního myšlení.... celý text
Přidat komentář
Úsměvné čtení plné humoru a nadsázky - ze strany autory a v některých případech i ze strany úřadů a institucí.
Je trochu zarážející, když se v úřední komunikaci objevují překlepy a chyby - zejména oslovení "pane Syrovátka" mě dost štvalo
Trochu mi vadilo, že autor své dopisy zkrátil, a to nejen o opakované údaje (adresa, datum apod.), jak píše v závěru.
Velmi jsem se pobavila a fotografie autorových objektů, respektive vynálezů mě zaujaly. Na přebalu knihy jsou přesýpací hodiny opatřené uprostřed kohoutkem - slouží kohoutek k úpravě délky sypání písku, a tím k nastavení časomíry?
Jinak, nesouhlasím s tím, co se píše na obalu uvnitř - že adresáti odpovídali jako toporní byrokrati, nebo co to tam je napsáno. Myslím, že vzhledem k tomu, že museli odpovědět oficiálně a za příslušnou instituci, se jim to většinou podařilo velmi vlídně, lidsky a s příslušnou odbornou erudicí. Ačkoli by možná leckterý adresát poslal tazatele nejraději "do háje", snažili se odpovědět na dotazy, jak nejlépe mohli.
Listopad 2016, do naší firmy došla kopie strojem psaného dopisu adresovaná nejmenované instituci s tak dětským dotazem, že ho adresát neváhal přeposlat pro pobavení kolegů a známých.
Dovolil jsem si ho přes kolegu upozornit, že je to vlastně past: s postojem, který k adresátovi zaujal, by mu jistě odpověděl tak, že by byl za toporného byrokrata, respektive blázna, i přes celkem předpokládanou snahu skrytě adresátovi sdělit, že je blbec. Doufám, že souvislost dotyčný chytil, a podle toho k tomu přistoupí.
Takže na pokračování knihy se jistě pracuje!
Nenáročné a ve své jednoduchosti geniální. I když se na první pohled může zdát, že korespondence s byrokraty sklouzne k přitroublému dotazování a snaze vyvolat trapas, vůbec k tomu nedochází. Dopisy Vladimíra Syrovátky úřadům a institucím jsou úsměvné a nadsázka v nich zjevná. Přesto by mě nepřekvapilo, kdyby podobné listy - myšlené smrtelně vážně - úředníci ve skutečnosti opravdu sem tam řešili.
Je příznačné, jak samotné úřední reakce definují tu kterou instituci. Policie ČR je strohá a nesmlouvavá, naopak v Planetáriu hlavního města Prahy či v Astronomickém ústavu AV ČR si dopisy evidentně dost užívali, stejně jako profesor Kurt Gebauer z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Většina dotazovaných institucí se však opatrně drží co nejstručnějších a nejvšeobecnějších formulací a jen pár jich skutečně překvapí citem pro vtip, například advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák. O to veselejší jsou pak dodatky, které v závěru knihy stručně shrnují důsledky některých autorových dopisů.
Dadakorespondence
Toto je vážně skvělé.. chachacha... nejlepší je Helenka Štáchová! No, možná, že někteří z těch, kteří v dopisech působí jako suchaři, se jakž takž o nějaký humor snažili, ale z pozice "ouřady" si spontánnost nemohli dovolit ;-) A házet cihly po autech, která projíždí na červenou, je vážně vtipný nápad....