Dagmar Hochová

13.08.2024

Skvělá monografie o skvělé fotografce. Je vlastně trochu katalogem výstavy, která právě teď probíhá v Moravské galerii v Brně, ale ta (spolu s knihou) je jedním z výstupů velkého grantu TAČR, který je určen na zpracování pozůstalosti této vynikající osobnosti.
Takže hlavní efekt této publikace je, že je tematickým průřezem Hochové tvorby - nejen děti, kterými je proslavená, ale kniha představuje fotografie z jejích cest (Rusko, Vietnam, Itálie, Francie, Skandinávie...), její zakázkové a reklamní fotografie (zejména móda, produktová fotografie, časopisecká fotka pro časopis Vlasta, obálky knih...), dokonce její školní práce (!) a samozřejmě nepřeberné množství různých jednotlivých fotek nebo cyklů, které přesně vystihují atmosféru Pražského jara, srpna 1968, pohřbu Jana Palacha a pak normalizace (vyprázdněné svátky, naopak tradiční zvyky ve východoslovenské obci Šumiac, legionáři u hrobu TGM v Lánech !, apod.). A jako přívažek je tu dokonce zvláštní, dosud nezveřejněná ukázka z cyklu Česká národní rada a Aurora, kdy Hochová jako poslankyně fotila dál a unikátně zachytila tyto prenatální okamžiky svobody na půdě nového svobodného parlamentu.
Nezapomenutelná je také Hochová v oblasti portrétu, resp. situačního portrétu - myslím, že její Váchal a Reynek jsou zcela nepřekonatelné, a všechny ty skvělé fotky spisovatelů jsou v knize Konec chleba, počátek kamení... a pak skvělý a jednoduchý nápad třicet let fotit výhled ze svého okna na Jiráskově náměstí, kudy prostě prošly dějiny.
A ještě se chci zmínit o výborném textu Jiřího Pátka, množství archivních materiálů a pečlivosti, s jakou je kniha vypravena. Až na obálku, která je podle mne zcela špatná (růžová je podle mne zcela mimo), to je exkluzivní skvělá monografie, kterou zařazuji vedle monografií o Jindřichu Štreitovi, Bohdanu Holomíčkovi, Pavlu Diasovi a podobných machrech.