Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443907/bmid_daisy-jones-a-the-six-h3H-443907.jpg
4
929
929
Datum 12. července 1979 s sebou přineslo rozpad jedné z nejslavnějších rockových kapel 70. let. Co vedlo všech sedm členů skupiny k tomu, aby se nečekaně a navždy rozešli? Teprve po několika desetiletích podává každý ze zúčastněných muzikantů své vlastní vysvětlení. Zpěvačka a písničkářka Daisy Jones se po společném turné chystá spolupracovat s kapelou The Six a jejím frontmanem Billym Dunnem na novém albu. Setkání dvou silných a mimořádně talentovaných osobností nemůže zůstat bez následků pro celou skupinu. Na jedné straně stojí osobní sympatie a antipatie, na straně druhé závislosti a tvůrčí vypětí. Všichni si užívají uvolněnou atmosféru kalifornských hudebních klubů a nahrávacích studií i život na turné, avšak hudební producenti mají své vlastní zájmy. Příběh inspirovaný světoznámou kapelou Fleetwood Mac zobrazuje vrcholnou éru rockové hudby v sestřihu fiktivních rozhovorů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Kontrast VintageOriginální název:
Daisy Jones and The Six, 2019
více info...
Přidat komentář
Takové příjemné lehké prázdninové čtení :) Forma rozhovorů je zajímavá, ale žádný skvost literatury to není. Neurazí, k bazénu na lehátko zn. ideál.
Celé je to moc fajn, jen s minusem, že kapela Daisy Jones & The Six neexistuje a podobné osudy znám z x opravdových kapel. 7/10. :)
Rocková kapela, drogy, láska. To jsem si prostě musela přečíst.
Úplně nevím s jakým očekáváním jsem knihu otevřela, ale hned na začátku mě zarazila forma jakou je kniha psaná. Máme tu totiž rozhovory. A i když jsem byla z prvu vyděšená, tak to vlastně bylo celkem fajn.
Příběh mě na začátku strašně chytnul. Líbilo se mi jak kapela vznikala, jak si všichni užívají život. Chvilkami jsem si říkala, jak ta doba vlastně musela být v něčem fajn a že by mi v ní vlastně ani nevadilo úplně žít.
Billy se na začátku předvedl jako super kluk ale jak už to bývá, vše si vybírá svou daň a já obdivuji Camillu za to že tohle vše ustála. Nicméně Billy mi byl čím dál víc protivnější a Camilla sympatičtější.
Daisy to je kapitola sama o sobě, pokud chcete návod na to jak se zničit, jděte v jejích stopách.
Pro mě největší problém nastal když se Daisy spojila s kapelou. Střed dvou už tak dost destruktivních lidí, kteří řeší kdo bude mít v kapele větší slovo. Romantická linka nulová, z toho prostě nešla cítit žádná jiskra, vzrušení, prostě nic. Maximálně mě tak vytáčeli svými neustálými hádkami.
Líbilo se mi ale zapojení vedlejších postav a jejich příběhy jsem fakt žrala.
Ve finále to bylo takové milé čtení, ale to asi vše.
Vlastně vůbec nezaujalo, prolétla jsem, udělala jsem si obrázek, o čem to je, jaká je hrdinka a co se stalo s kapelou a proč.
S autorkou jsem začala u Evelyn Hugo, ta mne navnadila spolu s komentáři často odkazujícími právě na tuhle knihu. Mezitím jsem ale přečetla Malibu v plamenech a načala (a rychle odložila) i novou Carrie Soto, ale se stále klesajícím zájmem a zalíbením. A v podstatě hodně na dně je pro mne i tahle kniha, obecně vynášená do nebes. A není to jen prostředím, které mi nesedí.
Možná působivá kniha pro milovníky starších amerických rockových kapel a jejich způsobu života (na bobulích, drogách a v alkoholovém opojení). Jediné, co musím ocenit, je použitá forma výhradně rozhovorů se zainteresovanými, která provede čtenáře dějem místo dialogů a popisných scén. A samozřejmě související dojem, že čtete o skutečných lidech a skutečné hudbě a skutečné kapele...
Úžasná kniha, stejnè jako je i stejnojmenný seriál, kde tuto hudbu a příběh nádherně ztvárnili. I když se jedná o fikci, obsahuje kniha tolik životních mouder, ze kterých může člověk čerpat, nebo se v nich najít. Opravdu mě tato kniha překvapila, ten kdo má rád hudbu, bude se mu určitě líbit.
Tahle kniha se mi v knihovně válela strašně dlouho. Asi před dvěma lety jsem jí rozečetla dostala jsem se na 50 stránku a nedočetla. Teď jsem se od toho nemohla odtrhnout a hned potom jsem si musela pustit seriál. PS Je to hodně odlišná a kniha je lepší, jako skoro vždy.
Já vlastně nemám knihu, co vytknout.
+ Kapelu jsem si zamilovala hned na prvních stránkách
+ Daisy Jones byla přesně člověk, co moc dobře věděl, co chce, ale nevěděl za jakou cenu.
+ Staré i aktuální problémy
+ Skvělá práce s postavami
Myslím, že to bude jedna z nejlepších knih, co jsem letos přečetla.
Tak snad někdy u další recenze.
TJR potvrzuje, že umí napsat fiktivní životopisnou knihu tak, že ji zhltnete za pár hodin a je vám hodně líto, že je fiktivní a nemůžete si tím pádem dohledat skutečné fotky nebo (v tomto případě) písničky hlavních postav. Až na to, že tento příběh byl inspirován kapelou Flatwoods Mac, takže vás možná uspokojí alespoň jejich fotky. A díky seriálu, který vzniknul podle knihy, si můžete i poslechnout songy, o kterých se v knize píše (i když jsou stejně jako kniha fiktivní a vytvořené až v roce 2020).
Daisy Jones and The Six mi ale ze všech knih TJR učarovala nejméně. Hlavní postavy mi byly extrémně nesympatická, samotná Daisy mi dokonce vadila, že bych ji nejradši z knihy úplně vyškrtla. Naopak vedlejší "role" vše zachránily a jejich příběhy, povahy a osudy jsem sledovala s větším zaujetím, než hlavní linku. Forma složená z útržků z rozhovorů byla zábavná. Není to nic nového, psát román z pohledu několika hrdinů je běžné, tady se jen ty pohledy rychleji střídají a kniha má díky tomu větší spád.
Bylo to fajn, ale na Evelyn Hugo ani Carrie Soto to zkrátka nemá.
Oh, Daisy Jones, jaká to neskutečná žena jsi! Seriál jsem viděla jako první před přečtením knihy a milovala jsem ho! A teď po přečtení dokážu ještě více ocenit celé to obsazení! Nedokážu si představit lepší Daisy Jones než Riley Keough. Jak spousta lidí řeklo - Ona nehrála Daisy Jones. ONA JE Daisy Jones!
Knihu jsem si taky užila. Jsem milovník 70. let a hudby celkově, takže takový druh příběhu je pro mě nejlepší. Pořád mám problém přijmout, že ta kapela je jen vymyšlená!
Druhá kniha od autorky, která se mi dostala do rukou, a já jsem opět nadšená. Člověk má tendence postavy googlit, hledat a zkrátka má pocit, že sedí vedle něj a vypráví mu svůj životní příběh. Fakt, autorka umí absolutně dokonale.
Příběh je vyprávěn zajímavým stylem. Jakoby dokumentárním. Vždy dostane slovo nějaká postava, která řekne, jak viděla danou situaci, kapelu, Daisy apod. Vyprávění se ujmou všichni členové kapely, ale také jejich producent a mnoho dalších. Ze začátku jsem si na styl musela zvykat, ale ve výsledku se to k této tématice hodilo úžasně.
Samotný příběh kluků a Daisy je plný všech možných emocí. Od radosti ze slávy, z peněz apod. po smutek, závislosti a nevydařené vztahy. Někdy jsem jim fandila, někdy bych je propleskla a někdy mi jich bylo líto. Moc a sláva hne asi s každým.
Samotný konec knihy byl skvělý. Něco jsem nečekala a celkově to bylo dost emotivní. Sedm manželů se mi líbilo o maličko víc, proto hodnotím na 80% a vřele doporučuji.
Knihu jsem si koupila, když byl kolem ní největší hype.... takže je to tak 4 roky? Anotaci jsem si přečetla, až když kniha byla doma a říkala jsem si, kapela, drogy? no to není pro mě a založila knihu do knihovny, že možná jednou se k ní dostanu. Každopádně po sedm manželu Evelyn Hugo jsem si řekla, že to zkusím. A musím říct, že autorka vážně umí. Bavilo mě to, ač se jedná o téma, které mi není ani trochu blízké a je to mimo můj obvyklý žánr. Doporučuji.
Po knihe o rokenrolovej kapele Daisy Jones and The Six som siahla kvôli autorke, od ktorej som čítala Malibu v plameňoch a veľmi sa mi táto kniha páčila. Sprvu mi vadil spôsob akým je napísaná, teda vo forme akéhosi interview. Rozmýšľala som ako sa takýmto spôsobom bude dej posúvať dopredu. Autorka to však zvládla. Postavy, ich umelecké duše, ich vyjadrovanie pocitov a správanie vykreslila realisticky. Takisto sa mi páčil popis hudby – od písania textov až po samotné koncerty. Napriek skvelej atmosfére som mala dojem, že je to stále o tom istom – hudba, drogy, zvady, láska. Ale je to predsa len kniha o hudobnej skupine. Dávam knihe 3,5*.
Třetí kniha od TJR, která opět zmíní nějaké postavy z knih předchozích - asi má autorka vybudovanou vlastní uměleckou scénu :).
Psáno formou rozhovorů, což jsem ještě neviděla. Je to jak koukat na dokument o kapele v televizi.
Knížku jsem si koupila na základě hodnocení zde a podle doporučení na Reessesbookclub, kde se na ní pěly úplné ódy. Bohužel to nebyl můj šálek čaje.
Hned ze začátku mě zaskočilo, že knížka je psaná formou rozhovorů. Na to jsem si ale po pár kapitolách zvykla a už mi to ani nepřišlo. Asi mi nesedlo to prostředí hudebního průmyslu, drog a alkoholu, které mě až tolik netáhne a nezachránily to ani postavy, ke kterým jsem si kvůli formě vyprávění nezvládla vytvořit téměř žádný vztah.
Jelikož mě knížka moc nebavila, prokousávala jsem se jí celkem dlouho. Jsem zvědavá, jestli se mi nebude více líbit seriálová podoba, na kterou se v blízké době, pro porovnání, chystám.
"Člověk musí druhým věřit ještě předtím, než si to zaslouží. To by jinak nebyla žádná víra, nemyslíte?" (Camilla)
"Láska a pýcha nejdou dohromady." (Camilla)
"Někteří lidé se nikdy nezmění. Máte pocit, že se z nich zblázníte, ale později, když z vašeho života zmizí, právě proto si na ně vzpomenete." (Billy)
"Vášeň je...jako oheň. A oheň je fajn, to ano. Ale člověk je spíš z vody. Vodu potřebujeme k životu. Nepřežijeme bez ní. Rodina byla moje voda. Proto jsem dal přednost vodě. Vždycky bych to udělal. A přál jsem Daisy, aby našla svoji vodu. Protože ode mě ji nemohla dostat." (Billy)
Bohužel, tohle nebyl příběh pro mě. Nerozumím tomu nadšení, které se kolem knihy točí.
Dvě hlavní postavy - Daisy a Billy - jsem si za celou dobu nebyla schopná oblíbit, aby mi vlastně záleželo na tom, jak to s nimi dopadne. Tady tohle předbíhání, kdo je lepším skladatelem atd.. absolutně mě to nebavilo.
A chemii, kterou autorka chtěla vybudovat, jsem necítila ani z rychlíku.
Víc mě zajímaly příběhy “vedlejších postav..
Kniha se mi četla velmi pomalu, asi to bylo i tou formou rozhovoru.
Hodnotím necelými 3*. Nad 2 to právě vynesla jedna vedlejší dějová linka, která mi naopak přišla velmi uvěřitelná.
Daisy Jones... Co k tobě říct? Asi takhle, poprvé v životě u mě vyhrála verze seriálová oproti knize. Ta forma rozhovorů mě někdy v polovině čtení nějak přestala bavit a dál jsem četla hlavně ze zvědavosti. Pro mě v tomhle případě kniha a seriál patří k sobě do jednoho balíčku, knihu mám jako takovou biografii mé oblíbené kapely, jejíž příběh na plátně mě uhranul a album Aurora na Spotify patří k mým nejposlouchanějším.
V prvom rade som bola prekvapená z formy rozprávania, autorka napísala príbeh vo forme rozhovorov. Vďaka tomu mala každá postava priestor na prerozprávanie svojho príbehu, pohľadu na situácie, odhalili svoje emócie, myšlienky. Zo začiatku príbeh pekne odsýpal, ale musím sa priznať, že niektoré časti boli pre mňa nezáživné a v druhej polovici som sa pristihla, že sa musím do čítania nútiť.
Aj v tomto prípade som autorke už od prvých strán uverila, že čítam o skutočnej speváčke a skupine. Páčilo sa mi, ako ma autorka preniesla do obdobia 70.rokov a autenticky mi priblížila hudobný svet a jeho temné stránky.
Kladne hodnotím originálnu formu rozprávania, tému, prostredie, postavy a celkovú atmosféru príbehu. Bohužiaľ, po obsahovej stránke ma príbeh sklamal, chýbalo mi tam niečo viac, čo by vo mne vyvolalo emócie.
Na záver by som chcela vyzdvihnúť texty piesní z albumu Aurora (slovenský preklad aj anglický prepis).
@bibliophile_patricia
Upřímně jsem se ze začátku bála formy vyprávění,ale postupem času jsem byla za něj víc a víc ráda, protože nejlépe ukázal celý obraz děje z více pohledů.
Celý příběh je popsán tak uvěřitelně, že je vám až líto, že to není pravda. Postavy jsou uvěřitelné svým charakterem i rozhodnutími a svým vývojem. A prostředí? To nemohlo být lepší! Svou krásou 70. let v LA, ale i temnou stránku drog, které byly na každém rohu.
Opravdu jsem si příběh užila a žila s ním a s postavami ještě dlouho po přečtení.
(SPOILER) Drogy, ztracenost, láska, zlomená srdce, rozpad. Příběh si vypráví každá zúčastněná osoba sama, každý má na situace jiný pohled a vidíme jak dochazí k nedorozumením. Všechny postavy v podstatě kladné ale se svými hříchy a zavislosti, nakonec všichni dojdou ke svému happpyendu, moc optimistické a nereálné, ale samozřejme jim to přejete. Naštestí (pro mne) romantická linka nakonec nesměřovala tam, kam byla směřována. spoiler byl bohužel už na obalce knihy a od začátku víte, kam to povede. Jako milovnice hippies a rockové hudby jsem to musela zkusit, je to příjemné čtení, milé, neurazí ale ani nenadchne. Je to čtivé, děj plyne ale také se po čtení rozplyne a nic moc nezanechá. Příjemná rocková odpočinkovka.
Štítky knihy
Kalifornie 70. léta 20. století hudební skupiny, kapely rock zfilmováno – TV seriál Daisy Jones & The Six
Autorovy další knížky
| 2023 |  Sedm manželů Evelyn Hugo |
| 2017 | Jediné pravé lásky |
| 2020 | Daisy Jones & The Six |
| 2015 |  Možná v jiném životě |
| 2022 | Malibu v plamenech |
Daisy Jones kapelou The Six v sedmdesátých letech bodovali ve všech hitparádách a vyprodávali stadiony. Co se ale stalo, že ze dne na den zrušili všechny koncerty a nenahrál už ani jednu písničku?
Stejně jako u Carrie Soto jsem i tady měla pocit, že čtu o reálných postavách a několikrát jsem už sahala po telefonu, abych si postavy vygooglila, abych věděla, jak ve skutečnosti vypadali a jak vypadají teď. V téhle knize je navíc ten pocit umocněn tím, že knížka je psaná formou rozhovoru s jednotlivými členy kapely a jejich blízkými.
Hlavní postavy nebyly nijak zvlášť sympatické, ale to asi ani neměly být – na drogách závislá, ale jinak naprosto nezávislá a tvrdohlavá Daisy a od drog vyléčený Billy, který musí mít vždy všechny a všechno pevně v rukách. Dvě rockové hvězdy, které mají svoji hlavu a spoustu chyb, nesnáší se, ale přesto je to k sobě táhne.
TJR je prostě neskutečná, Daisy Jones pro mě byla druhá její kniha, kterou jsem četla, a od první věty jsem ji hltala. Já nemám moc co dodat, je to prostě skvělý a TJR bude asi moje nová oblíbená autorka!
Tenhle rocknroll si nezaslouží jinak, než 5*/5*
IG: @cotaholkacte