Dále než Einstein: Hledání teorie vesmíru
Michio Kaku , Jennifer Trainer Thompson
Hledání teorie vesmíru. Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé. Pak ale narazili na záhadu, která až dosud všem pokusům o objasnění vzdoruje: jak sjednotit gravitační sílu s jadernými interakcemi a elektromagnetismem? Fyzikové už dlouho rozpracovávají tzv. teorii strun, která by snad mohla být cestou k definitivnímu sjednocení. Vznik, vývoj, půvab i úskalí této teorie srozumitelně vysvětluje Michio Kaku, známý fyzik a popularizátor vědy, ve spolupráci s novinářkou Jennifer Thompsonovou.... celý text
Literatura naučná Vesmír Přírodní vědy
Vydáno: 2009 , Argo , DokořánOriginální název:
Beyond Einstein, 1995
více info...
Přidat komentář
Kakuovy knihy jsou pro mě ohromným zdrojem poučení a mám prostě rád jeho styl, i když se občas opakuje, ať už s onou historkou o tom, jak prosil svou matku o dovolení postavit si v garáži vlastní betatron, nebo obecně uvádí fakta, která jsou již obsažena v jeho jiných knihách (ale je mi jasné, že mnohdy je to nezbytné, a nemyslím to opakování jako výčitku). Co mi však v této knize vadilo - možná, že to bylo dáno spoluautorstvím, kdy nevím, jakou roli měl Kaku a jakou Thompsonová - bylo to, že zde naopak nebyla vůbec vysvětlena řada věcí a pojmů, které se pro další kapitoly ukazovaly jako velmi důležité, zatímco v ostatních knihách Kakua se vysvětlení objevuje buď v textu, pod čarou nebo ve vysvětlivkách na konci knihy. Zde jsem se v několika kapitolách opravdu ztrácel, protože jsem doufal, že konečně více pochopím strunovou teorii, S-matice, teorii grup, supersymetrii apod., ale leccos z toho nebylo blíže určeno nebo bylo vysvětleno tak, že se tam objevila celá řada dalších neznámých jevů, které po nás kniha metá všemi směry a já v tom chaosu nedokázal najít žádný systém (asi jako atomoví fyzikové, kteří sestavovali standardní model). Přiznávám se, že na fyziku nemám hlavu, i když se laicky o vesmír a astrofyziku zajímám, ale přece jen ze všech ostatních Kakuových knih jsem si odnesl mnohem více, i když se také jednalo o náročná témata, jako např. hyperprostor, stočené dimenze, podivnosti kvantového světa apod.). Zde tak bohužel dávám jen tři hvězdy.
Zajímavá exkurze Michia Kaku do snah o sjednocení základních přírodních interakcí do jednotné teorie. S touto snahou přišel už Einstein, tato kniha ovšem ukazuje snahy po Einsteinově smrti s modernějšími poznatky. V čele jasně stojí hypotéza strun, která je velmi krásná a nadějná, bohužel však současně zatím nepříliš dobře prokázaná. Knihu hodnotím jako podnětnou a srozumitelnou a mohu ji doporučit všem zájemcům o problematiku moderní fyziky. Do nejvyššího hodnocení ovšem něco chybí, Takže za 80%.
Kniha jakoby začíná, tam kde předchozí kniha Einsteinův vesmír skončila. Sleduje další historii jednotné teorie pole po odchodu velkého génia. Kniha tedy popisuje vývoj těchto snah o spojení kvantové fyziky a relativity směřující nutně k teorii superstrun. Kniha se velmi podobná Elegantnímu vesmíru od Greena. Kniha svým způsobem postrádá čtivost, kvůli "absenci hlavního hrdiny" jako Einsteinův vesmír a tak je spíše strohým historickým popisem snah vyrovnat se s pochopením rozdílu mezi relativitou a kvantovou fyzikou. Kosmologie vesmíru se to týká částečně jako důsledek fyzikálních vlastností elementárních částic. Spoustě lidem tedy může kniha připadat úplně nudná. Je to též důsledek toho, že Michio zde vůbec nezabíhá do žádných spekulací jako v knize Hyperprostor. Kniha obsahuje asi tak 15% knihy Einsteinův vesmír a tak je možné ji přečíst bez obav jako první, pokud někoho Einstein nezajímá. 80%
Pro laika docela těžká knížka. Přiznám se, že jsem se hodně ztrácel a vracel znovu a znovu zpátky a stejně z teorie strun vím prdlajz. Michio se snaží o vysvětlení této rádoby teorie všeho, ale bez hlubších znalostí teorie relativity a dobrého povědomí o kvantové fyzice stejně nepochopíte nic.
Teorie je to sofistikovaná, ale stále je to jen teorie a jako taková bude zase za nějaký čas zastaralá a nedostačující. Závidím věřícím. Bože, jak ti to mají jednoduché :)
Einsteinův vesmír od stejného autora byl mnohem stravitelnější a pro mě objevnější. O strunách bych doporučil srozumitelnější knížku od Briana Greena - http://www.databazeknih.cz/knihy/elegantni-vesmir-39281
Opět zajímavé čtení.
Sice čtu pořád dokola o superstrunách a nezanechává to na mě žádné stopy, ale zatím mě to pořád baví. Takže i tato knížka mě zaujala.