Daleko od Moskvy

Daleko od Moskvy
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83653/daleko-od-moskvy-83653.jpg 4 5 5

Hrdiny románu jsou inženýři, svářeči, kopáči, úředníci, šoféři, komsomolci-spojaři, sovětští lidé, kteří chtěli se zbraní v ruce hájit sovětskou zem, ale na rozkaz museli odejít do nejvzdálenějších končin SSSR, východní Sibiře, aby pod vedením inž. Batmanova a stranického tajemníka Zalkinda vybudovali ropovod z ostrova Tajsinu do bezpečnější oblasti Sibiře. V boji s přírodními podmínkami a s časem se vytváří soudružský kolektiv, který si brzy uvědomil, že je jeho práce stejně důležitá, jako přímý boj s nepřítelem. S rostoucím dílem ocelí i charaktery, rozvíjí se povahové vlastnosti a nadání jednotlivců na prospěch socialistické společnosti. V této společnosti nemůže žít ani lenoch ani zrádce. Oceněno Stalinovou cenou 1. stupně. Zfilmováno.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Naše vojsko
Originální název:

Далеко от Москвы (Daleko ot Mosky), 1948


více info...

Přidat komentář

Milos 15
03.02.2022

Obrázek vazby
https://ibb.co/jvtx8WX

kokrokr
21.09.2020 2 z 5

Já to četl před mnoha lety jako patnáctiletý kluk. Tuhle knihu dostal někdo z rodičů v práci od závodního výboru k narozeninám. Doma jsem už neměl co číst, tak jsem sáhl i po této knize. Je to klasický budovatelský román socialistického střihu. Je to samé klišé, ale tenkrát se stejným stylem psalo i v novinách, takže nic překvapivého. No, dnes už bych to nečetl, je to nudné a nezáživné.


Me163
17.06.2018

Knihu jsem přečetl před více než 15 lety jako student střední školy.
Skutečně se jedná o stavbě ropovodu kdesi na dálném východě. O válce se tam mluví jenom okrajově. Hlavní inženýr stavby ropovodu byl naštvaný, že ho strana přidělila do takového zapadákova na východě. Raději by totiž bojoval proti Němcům. Nicméně po příjezdu a seznámení s mnoha hrdiny - stavbyvedoucí, dozorci, hospodáři, obyčejní řidiči, uklízečky atd, se pustí do práce.
Ropovod je nakonec postaven s předstihem, i když se řešily zápletky typu: jak pozvednout morálku, jak náklaďáky s rourami pro ropu váznou v blátě a sněhu. Nejakčnější bylo, když japonský špion chtěl stavbu sabotovat, tak ho zastřelili. Daleko víc mi v paměti ale zůstala jedna svazačka, která do práce nenosila rukavice, protože to považovala za znak srabáctví - brát si pracovní rukavice do práce. Takže se hrdě hlásila ke svým zmrzačeným rukám.
Končí to tak, že hlavní inženýr odlétá do Moskvy hlásit, že splnil úkol a už nelituje, že nešel do války.

PS, je to ten typ knihy, kdy přečtete 50 stránek a zjistíte, že se děj nikam moc neposunul, protože na těch 50 stránkách se odehraje jenom stranická schůze, debata několika pochybovačů a rozpolcené myšlenky hlavního inženýra o smyslu a nesmyslu celého projektu. Takže předem upozorňuji, že je to trochu těžkopádná četba.