Daleko od stromu

Daleko od stromu
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71662/bmid_daleko-od-stromu-nl7-71662.jpg 4 30 30

Daleko od stromu vyjadřuje tísnivý životní pocit senzitivní dívky dospívající v atmosféře socialismu 70. a počátku 80. let: její složitý vztah k předkům, její opakovaně ztroskotávající úsilí poznat sebe samu a snahu definovat vlastní generaci v opozici vůči nátlaku společenských struktur. Pocit ohrožení nabývá metaforickou podobu potopy, která neodvratně zaplavuje Prahu – klíčový prostor dějin národních i osobních.... celý text

Přidat komentář

Lili2
01.08.2023

Pro mne jedním slovem "psycho". Alespoň jako částečná autobiografie pro mne měla cenu.

CleoXandra
05.01.2019 4 z 5

Pozoruhodná kniha, vůbec ne snadná na čtení. Četla jsem ji dvakrát. Autorka ovládá schopnost vtáhnout čtenáře do svých niterných zápasů takovým způsobem, že knihu nedoložíte, dokud není dočtená … a pak je vám tak nějak tísnivo ...


SSTknihy
18.10.2018 3 z 5

Generační výpověď z období reálného socialismu v podání hrdinky Věry, která humorným a bohatě obrazotvorným stylem popisuje své peripetie a trable s rodinou, dospíváním, láskou, přátelstvím, světem i sebou samou, které chtěla vyřešit absolutním vzdorem, což se tak nějak nepovedlo, takže milá Věra nakonec skončila v blázinci. Vyprávění o generaci bez kotvy, které je ovšem samo takové neukotvené.

freejazz
06.05.2018 4 z 5

na ten štýl si treba zvyknúť. a ak je priestor, knihu treba prečítať na jeden nádych, inak je to rozkúskované, potrhané... ale vlastne také, aké boli naše životy v tej dobe...
"pradědeček v blázinci, dědek v komunistické straně, otec farář, jak bys mohla zůstat normální..."
"...archivy vydaly desetitisíce udání lidí naší řeči na desetitisíce lidí naší řeči..."
je ťažké brodiť sa touto riečkou, ktorá nedokáže splaviť všetok kal a nečistotu našej histórie. ale inú možnosť naozaj nemáme.

anansie
12.01.2018 2 z 5

Bohužel, tuto knihu jsem musela odložit. Ačkoli její poetický styl je hodný obdivu, kniha mě nudila a nelákala mě k dokončení.

kap66
12.12.2017 4 z 5

Někdy se zakousnu a řeknu si: dočtu tu knížku, i když je to čtení hrbolaté - klopýtám, padám a odkládám, vstávám a vracím se; dočtu ji, protože tam cítím kvalitu a nechci se nechat odradit nejednoduchostí formy. Složitější knížky mě vždycky nakonec odmění, cítím, že v mozku mi zůstávají.

holkaslebkou
25.03.2017 4 z 5

Změť vzpomínek obalených do krásných metafor, do představy vody, potopy, která pomalu stoupá, pracuje, pohlcuje suchou omítku - motiv, který prolíná celou knihu.
Na první pohled působí neuspořádaně a chaoticky, ale když ji člověk dočte, dojde mu, že odchází jen s jedním (a to jedním konkrétním) pocitem. Tíseň.

Vojslava
17.08.2013 3 z 5

Jediné, co mne na knize nadchlo, je styl, krásný poetický jazyk se spoustou metafor a vzájemných odkazů... ale jinak šel text tak trochu "mimo mne". Ale to se stává, ne vždy si autor se čtenářem k sobě skrz knihu najdou cestu...

Štítky knihy

prvotina dospívání normalizace (1969-1989) socialismus Cena Jiřího Ortena

Autorovy další knížky

Zuzana Brabcová
česká, 1959 - 2015
2002  65%Rok perel
1991  71%Daleko od stromu
2016  71%Voliéry
2012  62%Stropy
1995  66%Zlodějina