Dalších 365 dní
Blanka Lipińska
Těhotná Laura je postřelena. Nejlepší lékaři bojují o její život. Lauřin manžel, šéf sicilské mafie, musí učinit to nejtěžší rozhodnutí v životě. Koho zachránit – milovanou ženu, nebo jejich nenarozené dítě? Co si Massimo zvolí? Bude pro něj mít život bez Laury ještě smysl? Bude schopen sám vychovávat jejich syna? Hlavou mu víří miliony myšlenek, ale žádná z nich není zrovna uklidňující. Neví, kam bude směřovat další osud jeho rodiny. Jakých 365 dní budeme sledovat ve třetím díle ságy? Dalších 365 dní je pokračováním bestsellerové série Blanky Lipińské o Lauře Bielové, unesené šéfem sicilské mafie. Předchozích knih 365 dní a Ten den se po celém světě prodalo přes 1,5 milionu výtisků. Román plný erotiky a senzačních zvratů, přirovnávaný k celosvětovému bestselleru „50 odstínů šedi“, si získal srdce polských žen. Pokud se snad někdo domnívá, že pro autorku bude těžké čtenáře znovu překvapit, měl by se připoutat, protože Dalších 365 dní je pořádná jízda na horské dráze!... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
Kolejne 365 dni, 2019
více info...
Přidat komentář
Prvně píšu hodnocení až po dočtení celé série a ani ho nechci rozepisovat k jednotlivým dílů.
Po přečtení prvního dílu, jsem nechala zbylé dva rok bez otevření. Až nyní jsem je přečetla.
Brutální, násilnický, majetnický a manipulativní Massimo a vedle něj nezralá, nevyspělá Laura, na kterou udělá dojem množství peněz a bohatství.
Tenhle toxický vztah nebyl tolik zřetelný v prvním díle. Bohužel vývoj násilí v druhém dílu a dramatičnosti celé situace, kdy Lauru zajímaly jen hadříky a co a či nemá na sobě, aby uspokojila svého Dona, mě zklamal.
Rozhodně vývoj příběhu neuspokojil mně. Začíná být čím dál víc plitký a povrchní.
Zapojení Nacha vzbudilo opět mou pozornost a chtěla jsem příběh dočíst. Ovšem najednou se z brutálního příběhu stala sladká romance s mafiánským podtextem.
Pokud bych měla shrnout, díly jsou nevyvážené. Vývoj je jak na horské dráze.
Dočetla jsem. V poli polských autorek považuji tuto sérii za slušně čtivou s lepším průměrem. Ovšem já se ke knihám nevrátím. Na tolik mě neoslovily.
Opět žádné očekávání, ale místy už jsem se musela smát... No, vynechám vyloženě negativní komentář a shrnu tuto trilogii jednou větou... Už nikdy tu sérii číst nebudu.
Pokud knihu číst nechcete, ale zajímá vás, jak celá tahle šaškárna skončí, stačí si přečíst úvodní kapitolu. Pokud trpíte sebevražednými sklony jako já, vyhraďte si pár nekonečných chvil. Proč nekonečných? Protože při čtení budete mít pocit, že to utrpení nikdy neskončí. A je mi jedno, že autorka dala na konec knihy poznámku o tom, že nepodporuje ani neglorifikuje násilné a manipulativní vztahy, a že Massimo nemá být vnímán jako hrdina. Mám totiž pocit, že i naše autorka se do něj tak trochu zamilovala, když ho pořád popisuje jako nebesky krásného a dokonalého, poté, co zneužije svou vlastní manželku. Popravdě, ani náš nový kladný hrdina není nic moc. Pokud bych si měla vybrat mezi manipulativním únoscem, a stalkerem, tak si nevyberu ani jednoho a uteču do neznámé země pod novou identitou. Taky by mě zajímalo, kdy měla být Laura chytrá? Poté, co se nechala snadno zmanipulovat? Nebo poté, co nezabila svého násilnického manžela, když k tomu měla dokonalou příležitost? Být toto thriller, a ne naivní romantika, tak by byl Massimo na konci mrtvý fyzicky a Laura psychicky. Příběhů o manipulativních vztazích, kterým se snaží autoři čtenáře varovat, jsou mraky. A některé z nich jsou opravdu bravurně napsané. Ale série 365 dní, byť toto téma naservírovala, pravděpodobně ve stravitelnější míře, většímu okruhu čtenářek, ho nedokázala uchopit s úctou, chytře a na konci není dožadovaná satisfakce. Celé téma je uchopeno a zpracováno neuvěřitelně povrchně. Autorka se bojí (a nebo je jen líná) zajít víc do hloubky, a místo toho, aby nám přes sexuální násilí či frustraci pootevřela dveře do Massimovy zvrácené duše, čteme pořád a pořád dokola, jak má pěknej zadek a velký péro. Možná to někoho překvapí, ale i erotické romány mohou být napsány chytře. Ale asi už jsem příliš náročná.
(SPOILER)
Jelikož na 3.díl čekám z knihovny a nemohla jsem se dočkat zakončení, tak jsem si udělala o víkendu filmový maraton tento série :-)
Konečně dostaly postavy k sobě tváře a je fakt, že Laura ve filmu byla o chlup snesitelnější. Nebyl to jen sex, byl tu příběh a charaktery postav se změnily……
A je taky fakt, že knížky a film to je nebe a dudy, tkž z filmu není zřejmé pro koho se Laura nakonec rozhodla…tak nějak doufám, že to byl ale Massimo. I když Lauře jsem rozhodování vážně nezáviděla…sama bych nevěděla, na kterou stranu týmu se dát :-D Nacho byl totiž pro mě mafiánský zlatíčko a k srdci mi byl svým způsobem blíž.
Pro mě to je krásné zakončení série, kterou jsem si užila na max!
„Můj otec mi jako malý četl z Malého prince.“
„Pamatuji si jednu věc. Když něco miluješ, musíš to nechat jít.“
„Když se to vrátí, tak je to navždy. Pokud ne, tak to tak mělo být.“
„Vrátila ses Lauro?“
_Miluju tě," zašeptala jsem. "A chtěla jsem souhlasit už na začátku, když jsi začal mluvit, ale od té chvíle jsi mě nepustil ke slovu, tak jsem ti dala šanci se ukázat." Usmíval se na mě očima, velkýma jako slunce. "Ano, vezmu si tě!"
No, tak to byla jízda. Laura, která si prožila peklo, se nakonec dočkala svého šťastného konce. Massimo ukázal svou pravou tvář. Olga a Domenico - mají příběh, který měla zažívat Laura. A Nacho? No, tak k němu nemám co dodat, snad jen - mít takového chlapa doma :-).
(SPOILER)
Někdo to prostě miluje a někdo nenávidí. Tuhle knihu jsem také četla dříve než vyšel film. U knihy jsem ke konci nemohla zadržovat slzy. Je to masakr emocí a když má člověk tu fantazii si to představit, tak je to masakr jako blázen. Jsem ráda, že jsem jsem po knihách sáhla , filmy jsou totiž úplně jiné. Ne že by nebyly hezké ale chybí tam dost důležitých věcí a některé věci jsou tam přeházené. Uzavřu to tak, že jsem ráda, že je mám a někdy se k nim určitě vrátím.
PS.: Nejvíc mě tedy rozsekal konec a poznámka autorky, to mi spadla brada.
U momentálně posledního dílu jsem se rozhodla, že knihu absolutně nebudu srovnávat s filmem. Začátek knihy pro mě byl celkem pomalý a nudný, jednu chvíli jsem si dokonce myslela, že ji ani nedočtu. Drama a zápletka jsou zde ovšem od půlky čtení velmi dobře popsány a po velmi dlouhé době se mi stalo, že jsem se u knihy rozplakala. Řeknu vám totiž, že Epilog knihy stojí opravdu za to. Vím, že série 365 dní je rozepsaná, proto doufám v to, že se v nejbližší době dočkáme další části, která bude stát za to. Kniha si tentokrát odnáší 3 hvězdy z 5, a to hlavně za nudnější začátek.
Film skončil tak nějak neuzavřene, v knize byl konec jaký jsem nečekala...takže asi nejspíš pokračování nebude ani v jednom odvětví...,:'( buď to miluješ nebo ne...
Jsem ráda, že jsem tuhle sérii dočetla do konce. Shlédla jsem film a spoustu věcí jsem nepochopila. Nicméně v knihách je to sice vysvětlený, ale žádné wau to nebylo. Je to erotická knížka, kde erotika převažuje občas nad dějem. Nevadilo mně spousta erotických scén, ale občas tam mohlo být víc děje. Poslední díl byl asi nejlepší. Konečně jsem tak od jeho druhé poloviny měla pocit, že to není opravdu jen o sexu.
Uzavřela bych to tím, že po další autorčině knize asi nesahnu.
Poslední díl byl též moc pěkný. Narozdíl od filmu víte jak to dopadlo. Film byl neukončený.
Třetí díl, je asi nejlepší ze všech. Přijde mi, že autorka se časem začala zlepšovat, ale stále je to nesmyslné a šílené.
Hmmm, som neskutočne rada, že knihu som "zdolala" a sériu dočítala. Nebudem klamať a môžem potvrdiť, že jej dočítanie bol boj. S veľkou pravdepodobnosťou sa k tejto autorke vracať nebudem.
(SPOILER) celá série měla neskutečný náboj, který mě velmi bavil. jenže jakmile jsem zjistila, že se nakonec zamiluje do někoho jiného a Massimo se zblázní, okamžitě jsem přestala číst. zatím je to jedna z knížek, která mě nejvíce zklamala.
Hovorí sa, alebo som to niekde počula neviem, že ľudia radi siahajú po knihách aj preto, že tam nájdu to, čo im v osobnom živote chýba. Či už ide o dobrodružstvo, fantasy, lásku, vášeň, romantiku alebo skutočné príbehy. Čím viac čítam a pohybujem sa vo víre rôznych žánroch mám pocit, že som sa s týmto tvrdením stotožnila. Viem, že v živote to nechodí tak, že všetci môžeme mať všetko. Preto si hľadáme počas života také možnosti, sny a ciele, aby sme boli šťastní. Vždy som si myslela, že k šťastnému životu potrebujem bežné veci, ako zdravá žena. Veľakrát som preto bola smutná a vyronila som aj slzičku. Áno, ten tam hore mal so mnou iné plány. Našla som sa v svete literatúry. Je to nádherný svet, ktorý ožíva prostredníctvom nás čitateľov a autorov. Som šťastná, že môžem robiť niečo, čo milujem hoci len pre zábavu.
Adelka sa na nejaký čas rozdvojila na dve osobnosti. Poviem vám, že to teda bola poriadna haluz. Doteraz netuším, ku ktorej z osobností by som sa radšej priklonila. Za všetko môže tretí diel série Ďalších 365 dní. Viem, viacerí si asi hovoríte na čo sa púšťala do poslednej časti, keď dvojka dopadla úplným fiaskom. Skratka zvíťazila vo mne zvedavosť, ako sa to celé skončí. Ako vieme kniha vyšla už pred nejakým časom a ja som ju odložila na poličku s tým, že si ju prečítam. Čas utekal ako zbláznený, prišiel nový rok a kniha na mňa žmurkala, že nadišiel ten správny čas, aby som jej dala šancu. Išla som do nej s tými najmenšími očakávaniami a aj tak ma dokázala dostať. Cítila som sa ako na horskej dráhe. Jedna časť mňa bola vo vytržení, že konečne by sa to mohlo uberať tým správnym smerom a príbeh ma možno prekvapí. Druhá, tá skeptickejšia časť, si klopala na čelo a hovorila neteš sa predčasne. Takto sa to opakovalo až dokonca. Rozsekaná vnútorne som nebola už dlho. Prehlbovala sa vo mne čítacia kríza a uvažovala som, že knihu nedočítam. No zaťala som zuby a na koniec to dala. S úprimnosťou môžem povedať, že ak sa ešte niekedy niečo vydá z pera tejto autorky, tak si to neprečítam.
Laura, zo začiatku som v sebe živila nádej, že po udalostiach, ktoré sa jej stali sa zmení. Veľmi som si to priala, pretože som túžila nájsť v nej inú ženu ako som poznala doteraz. Bohužiaľ rýchlo som vytriezvela a zistila, že Laura sa nezmení a bola som smutná a frustrovaná. Nechápala som ako sa jej nedokázali dotknúť isté veci, ktoré by iná žena prežívala inak. Snažila som sa na to všetko pozrieť jej očami no nedokázala som to. Prišla mi veľmi povrchná, zaujímal ju len luxus a alkohol. V dôležitých situáciách sa chovala roztržito a nevedela čo chce. Možno to bolo tým, že mala všetko na striebornom podnose. Naopak jej kamošku Oľgu som si obľúbila ešte viac. Ostala taká, ako predtým no zdala sa mi rozumnejšia.
Masssimo, vôbec sa mi nepáčilo ako ho autorka vykreslila. Jasne, neidealizovala som si ho, viem, že to bol taliansky mafián, aj tak som dúfala, že uvidíme jeho svetlejšiu stránku. Tá jeho temná sa mi vôbec nepáčila striasal mnou odpor a strach. To čo urobil nevinnému malému stvoreniu mi trhalo srdce. Jedna časť zo mňa však túžila nazrieť do jeho hlavy, aby som zistila, čo sa v ňom odohráva. Bilo sa to vo mne. Viac by som uvítala niečo z jeho mafiánskeho prostredia. Taktiež jeho brat Dominco tu bol spomínaný iba okrajovo. Bude mi na rozdiel od Massima chýbať.
Nacho bol zlatíčko hoci som k nemu bola zo začiatku nedôverčivá. Asi preto, že pochádzal tiež z mafiánskeho prostredia a neverila som, že môže byť v ňom aj niečo dobré. Hoci už v predošlej časti mi ukázal svoje lepšie ja. Síce zabíjal ľudí, ale mal dušu aj srdce. Laure by zniesol aj modré z neba. Ach získal si aj mňa. Práve pred sebou vidím jeho zelené oči a potetované telo. Bol láskavý nežný a starostlivý. Na vlnách mu to išlo. Najviac som si ho obľúbila, keď mal v náručí svojho synovca.
Nechýbali tu ani erotické scény, nad ktorými som občas prevracala oči. Luxus, alkohol a drogy.
Navštívili sme Tenerife, Siciliu a vrátili sme sa aj do Poľska.
Škoda, tento príbeh by mal potenciál, keby sa autorka zamerala viac na mafiánske prostredie a nie na alkohol, drogy, oblečenie a sex. Niekedy je menej viac... Som však presvedčená, že sa nájdu čitatelia, ktorí si túto trilógiu obľúbia. Ja však k nej nepatrím. Hoci táto tretia časť bola asi rovnako dobrá ako prvá.
Som rada, že som sa prekonala a dočítala to.
Ďakujem vydavateľstvu za zaslanie knihy na spoluprácu
Celkově se mi tato série líbila. Hlavně to že to byla snad první romantarna (nabitá sexem) která dopadla jinak než jsme zvyklí .... Místy to bylo dost přitažené za vlasy ale docela dobře se mi to četlo. Oceňuji zvraty kterých bylo celkem dost a čtenář netušil jak to celé dopadne.
Ovšem film ... No herci by ještě celkem ušli ale ten děj! Byl prostě pozměněný a trochu jsem se ztrácela když jsem to srovnávala s knížkou ale dokážu pochopit, že se to obsahově nemohlo vejít do filmu. Každopádně u filmu dávám 5 hvězdiček hercům za sexuální scénky kterých je film nabitý, no museli se všichni u natáčení dobře pobavit.
Lepší jak druhý díl, lepší jak první. Jsem ráda jak to skončilo, ale stále si stojím za tím, že už nikdy víc. Asi dobrý že jsem si to přečetla, ale určitě mě to o nic neobohatilo. To už se radši běžte podívat na wattpad...
Jsem velmi ráda, že už je konec. A už nikdy více Laury, Massima a Nacha. Nebyl to dobrý příběh. Ploché a špatně uvěřitelné postavy. Samý alkohol, sex (a to je ještě slušné označení), zbraně, vraždění a znásilnění... Dvě hvězdy za čtivost a rychlý spád děje, ale to je tak všechno. Odložila bych tuto sérii již po prvním díle, ale chtěla jsem vědět, jak to vlastně dopadne a nerada odkládám rozečtené knihy. Ztráta času. Erotika se dá napsat i vkusně a smyslně, ale tohle je vulgárnost sama. Nikdy víc.
A pohádky je konec - konečně. Doufám, že navždycky a totálně. Slíbila jsem, že to dočtu a slib jsem dodržela. Ale prosím p. Lipińska toto už ne.
(SPOILER)
Dalších 365 dní jsem brala do rukou po necelých čtyřiadvaceti hodinách od otevření prvního dílu. Autorka píše natolik poutavě, že jsem celou trilogii zhltla ani nevím, jak. Tedy ne, že by mě vtáhla do příběhu, ne že by jsem se zamilovala do děje a toužila po pokračování. Ty strany jsem otáčela čistě ze zvědavosti, jak tohle dopadne. A už u první strany jsem začínala mít pocit, že tady něco nehraje ...
Stejně jako u předešlých částí, emoce, děj, charaktery, všechny důležité prvky knihy k sobě ladily a autorka je vykreslila opravdu přesvědčivě. Děj ubíhal a postavy si žily své životy. Ani tady autorka nezapomněla na pomyslnou pohádku a šťastný konec. Ovšem ne takový, jaký by se mohlo na první pohled zdát.
Změnilo se mnohé, já opravdu věřila, že Laura a Massimo mají šanci, že jejich vztah překoná všechny trable a oni z nich vyjdou silnější. Ale po prožití událostí z konce druhého dílu se hlavní hrdinové změnili nebo respektive jejich emoce a chování, najednou, jako by to nebyli oni - především Massimo mě zklamal, to jak bezohledně se začal chovat ke svému okolí mě až fyzicky bolelo -, ale ani Laura vyšla beze změny, zmoudřela a začala si uvědomovat závažnost situací, do kterých se díky Massimovi dostává. Její kroky obdivuji a podle mě se vydala pro ni tím správným směrem.
Přesto, tohle nebylo to pokračování, které jsem čekala, nebylo to to něco, co autorka započala v prvním díle. Být tohle samostatná kniha, zamiluji si ji a nepustím ji z ruky. Naneštěstí není, Laura sice najde svoje štěstí, svou pohádku, avšak všechno skončí na mě příliš rychle. Ty poslední scény před epilogem by stálo zato protáhnout a nechat čtenáře ještě chvíli ponořeného do jejich štěstí.
Za mě autorka vůbec nepíše špatně, dokáže upoutat a zaujmout už od první stránky. Tímhle vývojem situace si to u mě ale celkem pokazila. Mám ráda, když se hlavní hrdina změní, přizpůsobí se a společně s hrdinkou začnou novou kapitolu. Pořád jsem čekala, kdy už jí poví, co vlastně dělá nebo ji alespoň zasvětí do některých svých aktivit. Kdy už konečně pochopí, že ona nepotřebuje miliony drahých dárků, ale trošku svobody. A ono nic, ani v jednom, ani v druhém případě. Možná tohle je to, co tomu chybělo, stejně tak jako fakt, že Massimo už nebyl ten milující partner, ale takový magor jakého svět ještě neviděl.
Jsem ráda, že jsem si trilogii přečetla. Ráda jsem zjistila, jak to celé vlastně dopadlo a když to tak vezmu, tak poslední díl byl stejně dobrý jako ten první, přestože se nevyvíjel podle mých představ. Kdybych mohla dám 3,5 *, naneštěstí to nejde, proto zaokrouhluji na čtyři a sama o sobě se k této knize ani autorce nemám potřebu v budoucnu vracet.
A ještě malou poznámku, divím se, že Laura od Massima nezdrhla už při první zmínce o užívání drog. Ať mi pobláznění prominou, ale já bych vzala nohy na ramena a na dítě nebo svatbu ani nemuselo dojít. Stejně tak jako na spletité intriky, jež Massimo dokázal spřádat.
K trilogii 365 dnů jsem se dostala zcela náhodou a se smíšenými pocity jsem četla 1.díl. Tak cca v 1/2 jsem zkonstatovala, že je to Padesát odstínů, ale po mafiánsku. A ne úplně dobře napsané a že ji asi odložím. Nojo, jenže ten konec. Zkrátka jsem nakonec sehnala i další díly a pokračovala. Druhý díl měl víc děje, stejně sexu a objevil se Nacho, tím se děj stal zajímavějším. No a 3.díl už byl konečně lepší a akčnější, i o chlup lépe napsaný, takže se četl (navzdory přeskakování některých částí) docela rychle. Takže mohu zkonstatovat, že to jako jednoduchá vztahová romantika (po mafiánsku) na odreagování (to zvýrazňuji) docela ušlo. Kdo přijal Padesát odstínů nejspíš přijme i toto. A hodnocení? Styl psaní: *. Děj: **** za 3.díl a závěr trilogie. Hlavní hrdinka: často na pěst, což v hodnocení píšu asi úplně poprvé.
Souhlasím s @monika0181, že hodnotit trilogii jde až po dočtení všech dílů. Kdyby toto vyšlo jako 1 kniha, bylo to trochu probrané od stále se opakujících scén, a lehce učesané textově, hodně by to příběhu přidalo.
PS: Díky knize se rozšířil můj přehled o značkách aut, bot a módy. Tak za ty auta dávám taky *** :-D.
„Opět jsem seděla v podivném, ale krásném autě, které rozhodně nepocházelo z téhle doby. Podle toho, co jsem mohla vidět v bledém světle pouličního osvětlení, bylo auto modré se dvěma bílými pruhy uprostřed. Prohlédla jsem si vnitřek a souhlasně přikývla. Je to normální vůz, pomyslela jsem si, žádná kosmická loď. Mělo tak tři ukazatele a čtyři spínače a na dřevěném volantu nebyla žádná tlačítka. Skvělé“