Dáma a švihadlo
Svatava Antošová
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14453/bmid_dama-a-svihadlo-o1r-14453.png
3
21
21
(Lesbicko-killerská parodie s autobiografickými prvky) Autorka román nazývá "lesbicko-killerskou parodií s autobiografickými prvky" a věnuje se v ní otázkám vztahu konvenční společnosti k jinak orientovaným jedincům. Jedna z postav románu radí autobiografické hrdince o jejím budoucím románu: "Vraž tam cynismus a spoustu sexu, jinak to nikde neudáš". A autorka se podle této rady řídí. Její hrdinka, lesbická básnířka, líčí, jak došlo k tomu, že zavraždila svou problematickou lásku. Její život je zmítán skepsí vůči společnosti, vůči přátelům i vůči sobě samé a vztahům, které rozehrává. Její vztahy jsou bolavé, bouřlivé a plné hořkosti, a její pohrdání heterosexuály a jejich konvenčními plytkými životy je naprosté. Otevřenost, s níž autorka líčí sexuální prožitky své hrdinky působí jako vzdorný "coming out", který je předkládán více nebo méně rigidní a nechápající většinové společnosti, aby si s tím ona poradila, jak umí (respektive neumí).... celý text
Přidat komentář
Snažila jsem se. Opravdu. Ale nerozumím ani knize a asi bych nerozuměla ani autorce. Ne kvůli jejímu zaměření, ale že je tak příšerně cynická, vulgární....prostě ne. To není literatura, která by povznesla, která by mi něco dala, poučila. Stylizuje se do této vulgarity nebo je to obraz jí samé? Proč vůbec lidi píšou něco takového - aby šokovali ostatní? To není ani příběh ani anekdota. Není to zábavné, není to smutné, pro mě je to hlavně blbé. Nechci to dál číst, nelíbí se mi to.
Povinná četba do školy, první kniha, kterou jsem dočetla s utrpením. Asi jsem nepochopila, o co tady jde...
První kniha od Svatavy, kterou jsem se odhodlala přečíst. Píšu odhodlala, jelikož z různých anotací a recenzí k její próze jsem získala dojem, že naprosto odsuzuje heterosexuály a požaduje, aby se z homosexuálů stala osamocená skupina vytržená ze společnosti většinově orientované. Že soužití s nimi nedělá dobrotu. A částečně jsem měla pravdu. Jako heterosexuální většina pohlíží (nebo pohlížela) na nás, Svatava jim to vrací v plné míře v podobě této hodně slušně napsané knihy. Místy sebelítostivé, místy obviňující, místy myšlenkově zvrácené a pomatené. Místy typicky zamindrákované. Nenávidím sebelítost a přeci jsem knížku neodložila na kopičku, v mé hlavě označené "vrátit" (no, také částečně proto, že nenávidím nedočtené knihy). Dočetla jsem během dvou dnů a celkem si i pochutnala na vytříbenosti slovních obratů. Občas jsem ovšem měla pocit, že celý děj se odehrává v komunistickém Československu, ne jen některé jeho části. Každopádně, dávám 4* :)
"Proč spíš jenom s heterosexuálkama?"
"Protože kdybych spala s lesbama, připadala bych si teplá."
Štítky knihy
homosexualitaAutorovy další knížky
| 2005 |  Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala |
| 2004 |  Dáma a švihadlo |
| 1990 | Ta ženská musí být opilá! |
| 2007 | 7edm 2007 |
| 1989 |  Říkají mi poezie |
Je to drsné, ale nemůžu říct, že by se mi to četlo špatně. Spíš má člověk pocit, že je permanentně ponořený do alkoholového opojení.