Dámský gambit
Walter Tevis
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485729/bmid_damsky-gambit-yMG-485729.png
4
603
603
Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají „na uklidnění“, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen „na holku dost dobrá“ – je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti. Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně. Brožované vydání.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
The Queen's Gambit, 1983
více info...
Přidat komentář
Tuto zajímavou knihu jsem si chtěla přečíst už delší dobu a nyní se mi ji konečně podařilo sehnat. Šachy nejsou hra pro mne, u nás v rodině je nehraje vůbec nikdo. Přesto se mi kniha docela dobře četla, jen ty závislosti hlavní postavy Beth jsem místy nechápala. Neměla to ale v životě lehké, už i proto bych se ráda dozvěděla něco víc o jejích pocitech, které zde bohužel moc popsané nebyly. Jako celek tedy knihu hodnotím čtyřmi hvězdami.
O krásné hře jménem šachy. A o holce, pro kterou jsou šachy středobod vesmíru. Samozřejmě tak trochu pohádka, ale hezky se to četlo. Teď mrknu na seriál.
Valím oko,
Šachy neumím, ale byla jsem extrémně nervózní, když Beth hrála.
Četla jsem i Zpěv drozda. Cením autory, kteří umějí kličkovat mezi žánry.
Příběh mě již od začátku zaujal a okamžitě vtáhl. Beth to nemá v životě jednoduché, ale bere věci tak, jak jsou. Je velmi inteligentní, což je pro ni v některých situacích požehnáním a jindy zase naopak prokletím. Obdivovala jsem, jak autor dokonale skloubil šachové tahy s hlubokými lidskými dilematy. Interpretace Jany Plodkové mi navíc byla tak příjemná, že jsem se několikrát přistihla, že bych nejradši poslouchala celý den.
Beth Harmonová se pro mě stala nejen šachovým géniem, ale i symbolem odvahy a odhodlání postavit se nepřízni doby i osudu.
Kniha se četla rychle, děj odcípal a skvěle doplněno šachovými tahy, které jsem si přehrávala spolu s hlavní hrdinkou. Držela jsem Beth palce při každém šachovém turnaji a cítila s ní každou výhru i porážku. Nechyběla lehce romantická linka a ani "drogová" závislost. Za mě příjemné čtení.
Šachová pohádka z doby, kdy světovému šachu vládli sovětští hráči. Hezké. Hvězda dolů za podivnou odtažitost vyprávění - o pocitech hlavní hrdinky se toho mnoho nedovíme.
Zajímavý příběh jedné holky/ženy, která dosáhla vytouženého úspěchu.
Naučila se hrát šachy v suterénu s údržbářem jako malá holka a dostala se až k největším esům.
Knížka se četla dobře, i pasáže s podrobným popisováním herní situace a o dalších krocích, které Beth musí podniknout.
Příběh mě pohltil a to i včetně popisovaných pasáží šachových tahů, které jsem sledovala s napětím a velkým zaujetím. Takhle moc dobře to bylo napsané. Celé.
Jedna z nej historek z dětství mého a mé sestry je ta, jak jsme si v raném věku vyrobily svá vlastní pravidla šachů, protože jsme znaly jen základy a nikdo nám nevysvětlil víc, a naše rodina, typická working class, nechápala, jak jejich děti pod 10 let mohou šachy takhle válet.
Beth měla ale dar. Jak moc jí byla přidána inteligence šachová, o tolik jí byla ubrána inteligence emoční. Její sociální pasivita mě při čtení extrémně vyčerpávala. I když co já vím, co s dítětem udělá děcák a ztráta rodiče. Z Bethiny závislosti od raného věku mi bylo příšerně úzko.
Turnaje byly skvěle popsány, kvůli nim jsem se knize dlouho vyhýbala, ale nebylo proč. Sice jsem si horko těžko představovala věž na a6 a střelce na e7, ale dělala jsem, že jo. Konec pěknej, popravdě jsem čekala nějakej breakdown a ten se nekonal.
Zaujal ma pribeh, urputnost hrdinky, napriej jej osudu a zavislosti.vyborne citavo napisane, aj ked sachu nerozumiem
(SPOILER) Jsem naprosto uchvácena touto knihou, přečetla jsem ji jedním dechem a nemohla jsem se odtrhnout, stále jsem musela číst dál a dál. Ze začátku mě vyvedlo z míry pár explicitních výrazů, ale bylo jich opravdu málo a vlastně když se na to podívám zpětně, docela se tam i hodily. Párkrát jsem se i přistihla, jak jsem si říkala, bože holka výdrž ještě, porazíš ho. Knihu doporučuji všem i lidem, kteří šachy nehrají, je to popsané tak aby vás to chytlo a nepustilo. I já která šachy neumí, jsme byla schopna si to představit. Líbilo se mi, jak tam byla vidět, neutuchající síla ducha po tom naplnit svůj potenciál a vytěžit z něho maximum. Proto jedním slovem říkám PERFEKTNÍ!
Šachy nehraju, pravidla neznám. Ale! Tato kniha mě naprosto uchvátila. Byla napsána s lehkostí, šarmem a důvtipem.
Krátká a úderná kniha, kdo toužíte po kvalitním příběhu, čtěte!
Dámský gambit je jednou z mála knih, u nichž jsem nejprve viděla seriálovou předlohu a teprve poté jsem četla knihu. Musím říct, že jsem byla nadšená z obojího, i když určité odlišnosti knihy od seriálu tam byly.
Jediné, kdy mi trochu vázl knižní děj, byl dlouhý popis šachových partií. V seriálu mi to nevadilo, v knize se přiznám, jsem drobně přeskakovala.
Nezaujalo a nelíbilo: zájem jsem ztrácela, jakmile se hrály a podrobně popisovaly šachové partie, protože šachista nejsem, tak jsem z toho nic neměla. A to tvoří 90% knihy (a zhruba stejně děje). A nelíbilo se mi, jak studeně, netečně, nezajímavě byla vylíčená hlavní hrdinka, šachový génius. Moc jsem ani nepochopila, proč se vrhla na pití, což ji skoro zabilo. Asi sklony odjakživa, jak v úvodu ukazuje její život v sirotčinci se zelenými pilulkami. 55%
Kniha je 40 let stará a napsal ji muž, dozajista šachista.
Kvalitně napsaná kniha, výborně se to četlo. Příběh byl hezky vystavěný a dobře gradoval směrem k očekávanému závěru. Velmi dobře se podařilo zachytit "šílené" zaujetí jednou věcí (šachem) i jistou citovou prázdnost postavy. I když spíše než o prázdnosti, bych mluvil o jinakosti, která je u geniálních lidí často přítomná. V tomto ohledu je kniha oproti seriálu o parník dál, čtenář zde s postavou žije, cítí, fandí a vlastně chápe ji mnohem více, než z obrazovky.
Ano, ke knize mě přivedl povedený seriál a musím napsat, že knižní předloha je moc a moc PĚKNÁ kniha. Seriál sice nemusí "škrtat" tak moc jako film, ale i tak je v knížce o dost více. Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude tak MOC bavit knížka o šachu!
Tahle kniha je o šachu a je i pro lidi, kteří tuhle hru v životě nehráli. Je to prostě takový malý svět sám pro sebe, o jehož existenci jste možná tak nějak z dálky slyšeli, ale autor vás tam s sebou vezme a za mě je to opravdu jízda. V podstatě ode hry ke hře je to čím dál zajímavější. Autor příliš nerozpitvává postavy a jejich traumata. Prostě jsou tam, nějak se s nimi sžijte, ale hlavně už pojďme hrát ty šachy. Nemusíte mít Beth rádi, ale rozhodně ji chcete vidět hrát a rozhodně vás zajímá, jak celé to prostředí funguje - Beth do něho proniká v podstatě od nuly, tak jako vy, a půl knihy vůbec netuší, jak se na takový turnaj s velmistry dá připravit. Na druhou stranu bych ale neřekla, že je ona psychologická linka v knize zanedbána - jen ji vidíte skrze Beth a tím se to celé trochu odlišuje. Vidět dvanáct tahů dopředu pro ni složité není, ale ty emoce? Ty si prakticky nepřipouští, natož aby se je snažila pochopit a nějak s nimi pracovat. Na to má jiný fígl. Takže i po této stránce je tato kniha neobyčejná - jen musíte víc číst mezi řádky.
Tohle mi prostě nějak nesedlo. Neprokousala jsem se skvěle hodnoceným seriálem a tak jsem se zkusmo uchýlila k audioknize. Že uvidím.
Nejvíc mě bavily části o šachu; o soupeřích, taktikách, prostředí a pravidlech, studiu partií, vlastně všechno, co se odehrávalo nad šachovnicí. Bylo to tak skvěle popsané, neuvěřitelně zajímavé a napínavé, - nešlo mi to vůbec dohromady s tím, že sama šachy nehraju a vím o téhle krásné hře hodně málo.
A Jana Plodková to všechno nádherně četla, jako by nenabízela cosi v neznámé terminologii a málo srozumitelného, ale naopak. Člověk seděl, díval se a tajil dech.
SPOILER:
Beth mi ale neučarovala. Její příběh mi připadl sudený, odtažitý a často málo srozumitelný. Jako ve chvíli, kdy se zčistajasna rozhodla, že její vztah s alkoholem má dojít naplnění. A bum, obklopila se chlastem a plánovitě ho do sebe den po dni lámala do bezvědomí. Až ze sebe vytvořila alkoholičku. A pak tam je věta: Možná jsem alkoholička, ale nejsem blbá...
Tak nevím. Alkoholikem se člověk většinou stane, aniž by si to naplánoval, myslím. A když se potká Beth s kamarádkou (která vzala ze stejné "startovní čáry" svůj život do rukou úplně jinak), poté, co si zjevně odrovnala část "malých šedých", zapřemýšlí, že by s tím pitím měla asi přestat; protože pak by nemohla hrát - a co by dělala jiného? Jde párkrát do posilky, přestane, a všechno je jako předtím. Aspoň v knížce.
Závislost na zelených pilulkách v ní vypěstoval daremný ústav, beru. Tahle ctižádostivá dívčina se bez nich sice dokázala obejít, ale proč by to dělala? Když je to tak příjemný doping...
Dál: paní, co ji adoptovala, byla skvělá matka. Nevím proč. Něco jsem asi prošvihla.
Soupeři, se kterými se dostala do úzkých, v ní vzbuzovali spalující nenávist. No jasně, prohra je k vzteku, ale..?
A vztah(y)? ...
Body za aspoň trochu lidský závěr a za to, jak Beth odmítla příspěvek od "nezištných" dárců na turnaj v Rusku.
Znáte to, jak někdy hodně chcete, aby se vám cosi líbilo, stejně jako ostatním, a ono ne? Tak přesně to se mi s Dámským gambitem stalo. :)
Štítky knihy
závislost, narkomanie šachy americká literatura genialita sirotčince zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 1986 |  Zpěv drozda |
| 2021 | Dámský gambit |
| 2021 | Muž, který spadl na Zemi |
| 1993 |  Kroky slunce |
| 1988 | Planéta exilu |
Šachům vůbec nerozumím, takže někdy těch šachů na mě bylo až moc. V půlce jsem knihu odložila a musela si od ní odpočinout, ale dneska jsem jí dorazila na jeden zátah. Beth mě bylo moc líto a poslední partie šachu jsem s ní opravdu prožívala a držela jí palce, aby to těm všem Rusům nandala....