Dámy z Tajného cirkusu
Constance Sayers
Paříž, 1925: Vstoupit do Tajného cirkusu znamená vstoupit do světa zázraků – světa, kde ženy krotí nádherná zvířata, kolotoče vás přenesou do minulosti a artisté na visutých hrazdách se vznášejí po obloze. Každý odvážný kousek však něco stojí. Cecile Cabotová, spjatá s podivným a kouzelným cirkusem své rodiny, zná jen tento svět – dokud nepotká charismatického mladého malíře a nezaplete se do vášnivého milostného vztahu, který ji může stát všechno. Virginia, 2005: Laře Barnesové patří celý svět – dokud její snoubenec nezmizí ve svatební den. Zoufalé hledání odpovědí ji nečekaně zavede k deníkům její prababičky a vtáhne ji do příběhu o temném cirkusu a rodové kletbě, která si od žen v její rodině po generace vybírá svou daň.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Česká citadelaOriginální název:
The Ladies of the Secret Circus, 2021
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, detektivka šmrncnutá thrillerem a mysterióznem, nádhera! Neotřelý námět, dlouho jsem nečetla tak zvláštní a poutavou knihu.
Knížka o tajném cirkusu je napínavá,plná fantazie ale vypráví i o láskách třech žen.Příběh byl zajímavý,i když nejsem na takové příběhy zvyklá,byla jsem překvapená ale hodně mě zaujala.Autorka píše pěkně.Určitě jsi přečtu i její další knížku,když vyjde.
Když mám knihu hodnotit, jsem v rozpacích. Ze začátku jsem se nemohla začíst, jakmile přišly na řadu pasáže z deníku Cecile, hned to bylo lepší, nicméně poté to zase za moc nestálo a hlavní záporačku jsem vytušila někdy v závěru pařížské kapitoly. Konec jsem nepochopila. Kniha je svým zaměřeným obtížně zařaditelná - sci-fi? fantasy? Ze začátku čtení má čtenář pocit, že se zabývá neuvěřitelnou slátaninou, čemuž nepomáhá ani styl, jakým je kniha psaná, věčné stylistické chyby, špatně volené výrazy a mizerný překlad (dort červený samet? to jako vážně?). Jsem ráda, že jsem se dobrala konce, jak a proč to celé vlastně bylo, ale znova už bych po knize nesáhla.
Kniha se mi velmi líbila. Neotřelý fantasy děj s detektivní zápletkou byl ale pokažen velmi častými chybami v textu - zaměňování písmen, chybějící písmena, uvozovky v místech, kde být neměly.... bylo toho opravdu hodně, na každé stránce alespoň 2 chyby a to už je při čtení znát. Na knize oceňuji fakt, že obsáhlý děj byl vetknut do jedné knihy a autorka se nesnažila o několikadílné dílo, jak je tomu teď velmi často zvykem. Konec je mírně otevřený, ale dává čtenáři jasnou představu o jeho konci.
Kniha ctiva a celkem i zajímavá. Ale chvílemi jsem byla zmatená, o čem to vlastně je. Při čtení se u mne střídaly stavy nadšení se stavem nudy. Občas jsem chtěla knihu uložit do nedoctenych, ale zvědavost mě nutila do čtení dal a dal. Jsem ráda, že jsem se donutila číst žánr, který nevyhledavam, ale příště to číst nemusím.