Prima sezóna
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
1. díl >
Vypráví o pubertálních zmatcích Daniela Smiřického, méně než průměrného žáka gymnázia, okouzleného dívkami a jazzem. Jeho pověst sukničkáře je neoprávněná, protože objekty jeho tužeb ho neustále přivádějí do trapných situací. Tragikomické pachtění hrdiny přehlušuje dusivou protektorátní atmosféru, která je všudypřítomná a svými důsledky se obráží i v životě studentů.... celý text
Přidat komentář
Výborné! Zoufálek, který se otočí za každou sukní a pod každou se chce dostat, avšak jeho snahy jsou marné a obecně známé. Putování chlapeckou, pubertální, "nezkaženou" myslí, které prostě pobaví a tak trochu chytne u srdce.
Z půvabné, zábavné a pohodové knihy (přes dobu děje) jakoby čišela autorova snaha udělat si prostě radost a podělit se o ni se svými čtenáři. Povídkoromán (což Škvoreckému nějak tak nejlíp sedí) není sice žádné přelomové dílo, ale zase možná (když se nad tím člověk zamyslí) je to daleko přesnější a objektivnější popis doby a především lidí, kteří v ní žili. Těch, kteří byli odvlečeni, zavřeni a třeba i zabiti byla menšina, i ta většina nějak žila. A představa mladičkého gymnazisty Josefa Škvoreckého - pardon - Danny Smiřického, jak každý večer sedí s rodiči u rádia a poslouchá Moskvu a těší se, jak přijedou sovětské tanky je zcela, ale zcela mimo, zatímco jeho loudění u Irenky a ostatních, hraní jazzu, protože to bylo in a zase to mohlo přitáhnout pozornost oněch náchodských krásek je zcela uvěřitelné, stejně jako "odboj" spočívající v přepisování matriky.....
„Text o nejdůležitějších věcech života,“ hlásá podtitul a rozhodně nelže! Nikdy nekončící hon septimána Dannyho za kosteleckými i přespolními děvčaty je tak odlehčený, snový a proložený swingovými a jazzovými rytmy, že příběhem jen tu a tam probleskne, že vlastně probíhá druhá světová válka – někdy komicky, někdy smrtelně vážně. Ostatně jak při falšování matriky na faře říká sám Danny: „Mrazivý fakt, na který jsem většinu času nemyslel, protože nearijského původu jsem nebyl, že žijeme v Protektoratu Böhmen und Mähren, mě zašimral ve vědomí.“ Hlavně je to ale stylisticky vytříbená, čtivá a zábavná kniha se spoustou nezapomenutelných scén, postav, dialogů a hlášek. Dozvíte se, jak ošidné může být nestáhnout roletu, kterak kouzlí holky z Lince a vychutnáte si určitě nejhorší překlad Vítězslava Nezvala do němčiny!
Má první knížka od Škvoreckého, kterou jsem četla se zaujetím a moc mě bavila. Bylo to nenáročné a oddechové čtení, které jsem si skutečně užívala. Seriál mě však tolik nenadchl.
Upřímně, Smiřický mě nesmírně štval svojí ukecaností, povrchností a prolhaností, ale literatura to tedy je jak víno. A čím blíž k závěru, tím lepší.
Můj úplně první Škvorecký a bavil mě. Je to odlehčené, nenáročné čtivo, byť odehrávající se v těžké době. Vždyť i tehdy měli kluci v hlavě holky, a ne jen válku. Jo a taky v té hlavě měli ještě Jazz, na ten bych úplně zapomněla!!!
Jestlipak by mě Daníček miloval stejně jako všech těch třiadvacet dívek a hlavně Al-irenu nebo teda Ir-alenu?:D Nevědět, že se osa příběhu odehrává v období protektorátu, vůbec bych to netipla. Nejvíce se mi líbí to přepisování matriční knihy, ušlechtilý skutek:) Doporučuju také seriál, Vilhelmová je jako Alena s blejkavým nosem a nejhezčím zadkem v Kostelci fakt boží:D
Odlehčenější než Zbabělci, možná proto, že Danny je tu o něco mladší, možná, že se odehrává v sice značně nelehké - ale pro hrdiny knížky již "zajeté" a zažité protektorátní realitě - zatímco údálosti během květnového povstání 1945 ve Zbabělcích byly konkrétně pro obyvatele Kostelce přeci jen výrazně dramatičtější. Je to trochu paradox.
Při knížce se člověk člověk pobaví a pousměje, Dannyho eskapády s opačným pohlavím nepřestávají bavit - ať už jde o jeho staronovou lásku Irenu, její mladší sestru Alenu, pro změnu zamilovanou do Dannyho, vynalézavá dvojčata Marii-Karlu a Karlu-Marii, nebo třeba pohlednou zpevačku ze školního představení. Vždy se najde nějaký háček.
Nicméně, musím říct, že Danny ze Zbabělců je mi milejší. Snad, že je dospělejší....
Skvělé čtení, zasazené do krutého období druhé světové války, které je zde vykreslené jen okrajově. Líbí se mi, že hlavní příběh je celkem zábavný, mladý chlapec, snažící se uspět u kterékoliv holky z Kostelce, neváhá, a svádí každou, která mu přijde do cesty. Nenáročné, oddechové čtení, Škvoreckého vyprávění o svádění holek Dannym Smiřickým skutečně pobaví od začátku až do konce četby.
Četla jsem dvakrát, viděla jsem dokonce i seriál a pokaždé jsem se u toho bavila. :) Kniha je samozřejmě obsáhlejší, lépe propracovaná, ale i jako tv seriál to nebylo špatné! :)
I kdybych jednou zapomněla o čem ta kniha byla, čemu jsem se smála a co mi třeba přišlo smutné, nikdy nezapomenu na termín resp. dokonalý fonetický přepis: "Hajtla!" Podle mě je to jedno jediné slovo, které dokáže definovat jak hloupost celé války, tak humor celé této knihy.
Dannyho zážitky s holkama umí Škvorecký podat tak věrohodně a vtipně, že knížkou projdete bez jedinýho okamžiku nudy.
Je zajímavé, že tolik lidí tu knihu má rádo, mě to přišlo, že pro člověka začínající s láskou by to mohla být zajímavá a poutavá kniha, nikoli ale pro dospělého. Tak zřejmě úplně nemám pravdu, ale mne vážně nebavilo si číst o puberťákovi Dannym a jeho intrikám, láskám, neláskám.. takovej ten pocit, jako když poslouchám 50. písničku od Hanky Zagorový a překvapivě je zase o lásce. *zív*. A co čert nechtěl, vytáhla jsem si ji na maturitě a tak jsem ráda, že jsem se překonala přečíst ji celou.
Super knížka, pohodové čtení na prázdniny. Musela jsem se smát (většinou nahlas) Dannyho marnému snažení. Taky ale nemůžu zapomenout na ten zvláštní konec, kdy všechny doslova přechází humor.,
Výborná, vtipná, svižná i osobní.
Četla jsem ji v autobuse, a měla jsem takový záchvat smíchu, že se po mně lidi ohlíželi :D.
Přičemž seriál se mi vůbec nelíbil a ani jsem ho nedokoukala.
Štítky knihy
zfilmováno dospívání Protektorát Čechy a Morava povídkové romány
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Nemůžu říct, že bych si čtení vyloženě užívala. Rozhovory mezi hlavními postavami mi neskutečně drásaly nervy, žádná hloubka, žádný smyml, jen tlachání psané v hovorové podobě našeho jazyka. Na druhou stranu to bylo skvělé vystihnutí mluvy mladých lidí, takové lehkíé flirtování, které má takové jemné zamlžené hranice, jež se občas překroří letmým dotykem či zakázanou pusou. Vlastnosti hlavního hrdiny mně drásaly nervy taky, takový nepoučitelný záletník a milovník všeho, co má sukni. Na druhou stranu, je v tom určitá syrovost mladých lidí. Do dalších dílů od Škvoreckého se pouštět nebudu, nicméně kniha to není špatná, každý si v ní jistě najde to své.