Zbabělci
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
< 2. díl >
Zbabělci, román napsaný již v roce 1948, vydaný však až o deset let později, jsou Škvoreckého prvotinou a obsahují řadu autobiografických prvků. Děj se odehrává ve východočeském městě Náchod (v knize zmiňováno jako Kostelec), v jediném týdnu na samém konci druhé světové války. Každý den hlavního hrdiny Dannyho Smiřického je vylíčen jako samostatná kapitola. Komentář napsal Michael Špirit. Dva svazky ve společném papírovém přebalu, samostatně neprodejné. ISBN 978-80-904186-3-9 (sv. 1) ISBN 978-80-904186-2-2 (sv. 2) ISBN 978-80-904186-4-6 (soubor)... celý text
Přidat komentář
„To, co jsem zrovna žil, ta lítost a zoufalství, v němž jsem vězel, bylo blbé. Ale sotva jsem to prožil, už to bylo krásné. Takové to bylo vždycky. Věděl jsem to. Věděl jsem to zatraceně dobře, že člověk nemůže být nikdy šťastný, protože štěstí je skrz naskrz věcí minulosti.“ (s. 313)
Výtečný Škvorecký a na prvotinu je to geniální dílo. Ve 24 letech stvořil Škvorecký první pořádný modernistický poválečný román, který je vynikajícím úvodem do příběhů Dannyho Smiřického. Že je Škvorecký jedním z největších českých literátů 20. století jsem věděl už před Zbabělci, četl jsem jeho neméně povedenou novelu Legenda Emöke, ve Zbabělcích mi Škvorecký připomněl, že se k němu budu muset vracet pravidelně, jinak se ochudím o kus té nejlepší české literatury, a co více o kus nejlepší světové literatury. A je to.
Zbabělci jsou skvěle napsané dílo zachycující pohled skutečných obyčejných lidí na konec války, bez jakýchkoli příkras. I když si myslím, že by nevadilo, kdyby ho Škvorecký napsal trochu kratší. Dannyho myšlenkové pochody jsou zdlouhavé a čím dál víc otravné, ale na druhou stranu bych řekl, že Danny je zde vystižen velmi uvěřitelně a je jaksi "správně" nesnesitelný. Jinak spád děje je výborný a četlo se to snadno.
Zbabělci jsou prostě dobrý. Je to lehké na čtení a vysoce zábavné. Duševní pochody Dannyho mě bavily. Je krásně popsáno co se lidem v určitých chvílích honí hlavou.
Napsáno hezky, čerstvě, líbivě pro mladou duši. Nicméně smůla byla, že jsem si knihu četl po významně závažnějším a hlubším tématu, takže pro mne nebylo v jednu dobu jednoduché vůbec pokračovat ve čtení. Je to tedy lehčí čtení, s mladým hlavním hrdinou, který by nejraději sbalil všechny ženský na světě. Trochu únavné, byť v určitém smyslu pochopení pro to mám.
Kniha se čte velmi dobře, není náročná na přemýšlení, je odpočinková.
Děj je popisován mladým klukem Dannym - bývalý gymnasista, který se účastní a popisuje nelehké poslední dny války ale i své pocity a lásky k jezzu i ženám.
Mohlo to být aspoň na tři hvězdičky, ale to neustálé kňourání okolo Ireny bylo nesnesitelné. Chápu, že to k věku hlavního hrdiny patří, ale co naplat - pročítat se tím bylo utrpení...
všichni jsme Zbabělci, i když v každém věku trochu jinak...
Škvorecký mistrně vystihl charaktery
Zbabělci mě uchvátili především neuvěřitelně plastickým a objektivním pohledem na události konce války. Nesetkáváme se tu s žádnými šablonami, s žádným černobílým viděním. Vše je tak skutečné, až to mrazí.
Objevila jsem ve Zbabělcích klasiku, která mě z neznámých důvodů úplně minula. Jsem nadšená! Fascinuje mě hlavně skutečnost, že byli napsáni tak krátce po válce a že jsou, určitě i díky tomu, tak přesvědčiví, uvěřitelní. Jak nepřehledné muselo být pro mladého člověka dospívat během války. Jak vzrušující účastnit se. A jak frustrující tušit, že po válce se "to zvrtne" špatným směrem. Přečteno o letních prázdninách 2020 se zatajeným dechem. (Douška: kolikrát mě během čtení napadlo, jak jasně musel mít autor příběh uspořádaný v hlavě, než se pustil do psaní. Jakoby v něm nebylo ani slovíčko navíc. Prvotina. Úžasné!!)
Nevím, co víc napsat, když spoustu jiných přede mnou to již udělalo. Jsem ráda, že jsem se ke Škvoreckého prvotině dostala. Události konce druhé války, které mě přivedly ke skutečným událostem v Náchodě - doporučuji se seznámit jako doplnění ke Zbabělcům.
Ta kniha by byla výtečná i jen jako obraz hořkosladkého mládí - jak je místy vtipná, tak je jinde smutná až k zbláznění. Do toho jako mimochodem Danny pozoruje absurdní počínání svých spoluobčanů na konci války. Vše je tu zrelativizováno a nahlíženo, troufnu si tvrdit, do té doby nevídanou optikou - protektorát, Němci, komunisti, odboj, vlastenectví... Navíc hlavní hrdina s neskrývanými autobiografickými prvky je buržoazní floutek, kterého zajímá především jazz, anglo-americká kultura a (platonický) sex... No musela to být v roce 1958, kdy kniha vyšla, pro soudruhy pořádná šlupka.
Je hrozně zajímavé číst pro jednou knížku o druhé světové, která není o holocaustu. O tom, jak Danny musel přizpůsobit svůj život válce, pak ho i riskoval, nesměl do školy a dál, ale přesto řešil hlavně holky a svojí drahou Irenu.
Kniha mi připadá čtivější než Prima sezóna. Zaujal mne hlavně popis událostí týdne kolem osvobození z pohledu obyčejných obyvatel Náchoda. Neustále se měnící situace, často nespolehlivé informace, nebezpečí, které hrozí i ve chvíli, kdy už se zdá, že válka skončila, a přesto ještě umírají nevinní lidé. Touha po pomstě a krutost, která se probouzí i v lidech, kteří dosud žili klidnými životy. Na druhou stranu postava Dannyho mi pořád nějak k srdci nepřirostla, ta jeho povrchnost a floutkovství mi zkrátka nejsou sympatické.
Miluji Dannyho. Nenávidím Irenu a žárlím na ní. A Škvorecký vypráví jeho dobu tak, že bych ji za aktuální rok 2020 ve finále klidně vyměnila.
Knihu mám od rodičů. Mockrát jsem ji držel v ruce, a vždy ji odložil. Její čas nastal v roce 1975, v době těžké normalizace. Přečetl jsem ji jedním dechem. Osm kapitol a každá zachycuje jeden den svěžího vyprávění, dvacetiletého Dannyho, v posledních dnech 2.světové války. Kniha byla vydána až po deseti letech od napsání, a autor i lidé odpovědní za vydání, byli postihováni. Tak moc je dráždil Dannyho popis hrdinského chování „hurávlastenců“ při květnovém povstání a jejich vzájemná potyčka. Dalšího zločinu se pak Danny dopustí tím, když po příchodu sovětských vojáků, jim v duchu říká,“ Mongolci“. S knihou komunistický režim učinil krátký proces. Byla vydána až v roce 1964 a označena za významné české dílo poválečné republiky. Za Husáka měla také utrum. Krásně se čte, je skvělá. Ve výše uvedené souvislosti, se při slově „Mongolci“, nikdy neubráním úsměvu. Vřele doporučuji. Je prostě skvostně napsaná.
V knize z roku 1966 oceňuji i skvělou předmluvu od autora.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zkrácená verze jazz poválečná doba mládež povstání Náchod převyprávění, literární adaptace
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Děj byl možná zajímavý, ale nesedl mi styl psaní autora. Knížku jsem s úlevou po přečtení odložila.