Zbabělci
Josef Škvorecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359772/zbabelci-wWq-359772.jpg
4
1139
1139
Danny Smiřický série
< 2. díl >
Zbabělci, román napsaný již v roce 1948, vydaný však až o deset let později, jsou Škvoreckého prvotinou a obsahují řadu autobiografických prvků. Děj se odehrává ve východočeském městě Náchod (v knize zmiňováno jako Kostelec), v jediném týdnu na samém konci druhé světové války. Každý den hlavního hrdiny Dannyho Smiřického je vylíčen jako samostatná kapitola. Komentář napsal Michael Špirit. Dva svazky ve společném papírovém přebalu, samostatně neprodejné. ISBN 978-80-904186-3-9 (sv. 1) ISBN 978-80-904186-2-2 (sv. 2) ISBN 978-80-904186-4-6 (soubor)... celý text
Přidat komentář
Krásný autobiografický příběh Dannyho Smiřického z období konce protektorátu a osvobozování Československa. Krásně popsaná atmosféra doby. Opět skvělý Škvorecký.
Pěkný pohled do duše a do hlavy dospívajícího muže. Někdy jsem se v něm i viděl.
Román Zbabělci nám ukazuje poslední dny 2. světové války z pohledu Dannyho Smiřického, jenž se nijak moc neliší od ostatních mladých lidí. Hlavní hrdina se zajímá především o jazz, lásku a kamarády a do událostí „revoluce“ je vržen spíše náhodou či proto, aby se mohl ukázat před Irenou a kamarády. Danny se i přes tuto skutečnost v některých událostech v knize zachoval mnohem statečněji než jiní zbabělci popisovaní v díle, a proto mi nepřipadal tak povrchní, jak se to o něm často říká/píše. Ano, neměl moc plánů do budoucna a žil spíše přítomným okamžikem, ale kolik mladých lidí to dnes má jinak?
Rozhodně je to originální pohled na konec války. Asi nejvíc se mi líbí to, s jakým nadhledem se "mladý pán" dívá na vojančení těch starších pánů. A pak taky ten jazz, to je ten život.
Je to dobře a realisticky napsaná kniha, ale po stránce dějové nic moc. Když už mě děj začal bavit, tak opět přišel zlom a dlouhý nudný úsek. Hlavní hrdina mě rozčiloval a jeho neustále myšlenky na Irenu byly dosti únavné. Mám pocit, že kdyby byla kniha o polovinu kratší, o nic bych nepřišla.
Za mě úžasná a geniální knížka z konce druhé světové války. Jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Doporučuji...
Obdivuhodná kniha. Syrová, otevřená zpověď ze zběsilé doby. Nikdo z nás si nic takového nedovede představit.
Skvělý román a jeden z velkých dluhů evropské kinematografie české literatuře. Pořád doufám, že ze Zbabělců jednou bude krásnej film. Těším se na něj!
Debut jako hrom. Napsat takovouhle věc v tak mladém věku, klobouk dolů. Škvorecký si tím sám nastavil laťku sakra vysoko, leč posléze dokázal, že má kam pokračovat.
Nadchla mě otevřenost a syrovost výpovědi, skvěle vybroušené tempo vyprávění a promyšlená stavba příběhu.
Upřímné prozaické dílo, které mě ze začátku nijak moc neoslovilo (kvůli až moc hovorovému jazyku), ale dočítal jsem ho s dojetím a slzami v očích. Škvorecký demonstruje život za protektorátu a události osvobozování roku 1945 v maloměstském prostředí očima dospívajícího kluka, který je učarovaný jen pro holky a jazz.
Atmosféra doby na vás dýchá z každé strany, i přes nadčasovost motivů románu. Střídají se pasáže úvahové a vypravování. Kniha má spád a příběh graduje. Závěr mě velmi dojal, i když jsem ho takový očekával.
Příběh o hrdinství a nešťastných láskách Dannyho byl pro mě jedním z největších čtenářských překvapení a vřele doporučuji knížku dočíst.
Zpočátku se mi do knihy začítalo trochu obtížněji, ale pak to nabere na neskutečném spádu, že jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Skvělý kontrast válečných událostí v kombinaci s tím, jak to prožívá mladý člověk – v řadě ohledů ještě naivní či nezkušený. O to víc ty absurdity války bijí do očí. Skvělé, moc se mi to líbilo.
Kniha se nečetla špatně, jako první od Škvoreckého. Ale osobně se mi nejvíce líbila kapitola 9.5., kde byla nějaká akce .. jinak ve většině hlavní postava neustále přemýšlela nad holkama ...
Co se mi na knize nelíbilo jak rozhovor mezi kamarády měl spíše fonetický charakter (jak se to čte). A chyběly mi překlady německých textů.
Jinak to nebyla zas tak špatná povinná literatura
Můj první Škvorecký.
Silnější pasáže střídaly slabší, úvahy Dannyho o holkách a jazzu byly pořád stejné, pořád dokola, pořád a pořád. Kdo koho miluje a kdy? Rozumím tomu, v Dannyho věku je tohle alfa a omega života, ale přesto... kdyby aspoň nebyly tak dlouhé!
Příběh samotný je rozhodně zajímavý a má spád. Popis toho, jak se dělala revoluce na koleni na malém městě, kde si hlavouni chtěli hrát na armádu. Naznačený konflikt s komunisty. Vidění Němců rozhodně ne jen černobílé, za což jsem byl rád. Převlékání kabátů, typické asi nejen pro Čechy, ale obecně pro lidi, prospěchářství a snaha vymáčknout z konkrétní situace co nejvíc pro sebe. V tomhle unikátní.
Jak mě chvílemi Danny a jeho úvahy nudily a těšil jsem se na konec knihy, tak musím říct, že po dočtení se mi po Dannym přece jen trochu zastesklo.
"To všechno, co jsem prožil, bylo hezké a šťastné. To, co jsem zrovna žil, ta lítost a zoufalství, v němž jsem vězel, bylo blbé. Ale sotva jsem to prožil, už to bylo krásné. Takové to bylo vždycky. Věděl jsem to."
Rozhodně stojí za přečtení jako určitá sonda do české povahy na pozadí velkých historických událostí.
Holky a swing – víc nás nezajímá! Zdánlivě drsný a cynický postoj k životu je jen přirozenou obranou proti době, válce, nebezpečí, nejistotě a strachu z budoucnosti. Generační střet lidí na malém městě, jejichž charaktery vystupují na povrch během několika dnů květnového povstání. Vždyť všichni mohou být zbabělci nebo hrdinové, záleží na charakteru, okolnostech a příležitosti.
"Květnové povstání českého lidu bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům během druhé světové války na území Česka, které proběhlo 1. - 11. květen 1945." (Wikipedie)
------------- Když tuto historickou skutečnost zjistil přítel, který se narodil v Jižní Americe, tak řekl: "Vy jste nebojovali od začátku války, jako Poláci? Bojovali jste nečestným způsobem jen posledních 8. dnů války?!"
Vzpomínala jsem na příslušníky československého letectva v jednotkách britské RAF, na československé výsadkáře (atentát na R. Heydricha), na všechny vojáky, partyzány a hrdiny bojující proti německému nacismu.
Cizinci to ale šlo těžko vysvětlit..
Má první kniha od autora. Nedivím se, že se soudruhům, zejména ideologům nelíbila. Vždyť ukázat konfidenty gestapa jako později uvědomělé soudruhy vedoucí Kostelec k socialismu - to byl výkon ! Snad vůbec poprvé u nás. Líbila se mi nejvíce ta poslední třetina knihy, kdy Danny pomáhá Přemovi konečně něco pořádného udělat. Nedostižné lásky našeho "hrdiny" jsou popsány zejména v Prima sezóně.
Opakované "omílání" fantasmagorií o dívce jeho snů- Ireně, bylo pro mě spíše utrpením. Méně by bylo více. Ale i autor byl mladý a tento poklesek v jeho prvotině (ve 24 létech) toleruji.
A ještě něco:
Je dobré podívat se na knihu PUTOVÁNÍ K PORT ARTHURU od Tomáše Mazala. On +2 se vydali po stopách knihy. Je to objevné. A nejzajímavější ? Když třem výzkumníkům podávají přímé svědectví o skutečném Dannym ony jeho dvě tolik milované nymfy . Kdo jste ktuto knihu doposud nečetli, dopídíte se k novým poznáním.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zkrácená verze jazz poválečná doba mládež povstání Náchod převyprávění, literární adaptace
Autorovy další knížky
| 1964 |  Zbabělci |
| 1990 | Prima sezóna |
| 1990 |  Tankový prapor |
| 1991 | Mirákl |
| 1965 | Legenda Emöke |
Tak tohle je famózní knížečka. Musím touhle formou reagovat na předešlý komentář, ve kterém bylo vytknuto, že děj byl nic moc. Chcete snad, aby se zde střílelo jako u Verdunu, aby bylo plno mrtvých esesáků a Rusáků? Aby náměstí v Náchodě bylo zaplavené krví? Aby hlavní hrdina ukázal svoji sílu a sám zneškodnil tucet zkušených vojáků, kteří leckdy měli za sebou boje na východní frontě? Dle mého by to byla škoda, kdyby se děj točil jen kolem povstání a války. Právě tahle forma se mi líbila nejvíc. A to že Danny furt myslí na Irenku, je snad špatné? Vždyť on se přidá k povstalcům jen kvůli tomu, aby se Ireně předvedl, aby měl fotku, kterou pak ukáže a bude se s ní chlubit, že byl účastník revoluce. Vlast, stát a národní boj mu jsou očividně u zadnice. Takže pochopitelně se jeho myšlenky budou ubírat k Ireně, popřípadě k jazzu a virtuální holce z Prahy. Je to prostě klasické myšlení mladého šohaje, takže nečekejte, že Danny bude myslet na nějaké vznešené věci. Na co on myslí je zcela stejné pro všechny muže ve všech dějinných dobách. Zkrátka a prostě, jak dostat Irenu do postele. Jo a kdybych nečetl knížky ve vaně jako Robert Jordon ve své představě, tak bych si určitě podtrhl a vypsal řadu zajímavých a podnětným myšlenek. Nicméně i přes to, že jsme knihu četl ve vaně, zapamatoval jsem si jednu hlášku, takovou nesmrtelnou, kterou nikdo z nás nechce slyšet, ale určitě ji zažil. Ve zkrácené verzi zní takhle:
"Danny," řekla Irena, "kde je Zdeněk?" (Tak tohle mě odpálilo od jiného vesmíru. Chudák Daniel. Ten o všem snil, ale bolševik Zdeněk, ten to žil.)