Dar jménem Alzheimer

07.04.2020

Byl to boj dočíst tuto knihu, čekala jsem od knihy více, než jen rozhovor mezi dcerou a matkou. Z pohledu člověka, který se chce o této nemoci dovědět více, není kniha dobrou volbou. Alzheimer ve mne evokuje daleko víc, než koupi Aloisových ponožek a podpořit nadace, která toto onemocnění podporuje. Jediné co mi kniha přinesla, je uvědomění, že být druhému oporou s touto nemocí, musí být těžké, ale je to velmi důležité. Vždyť co je horšího, než nevědět,kdo jsem a být na tu situaci sám...

09.05.2019

Umírání plné citu, lásky a porozumění. Třebaže je kniha smutná, bylo by mým přáním takto odejít do Jiného světa.

24.08.2018

Kniha není vlastně o AN, ale o dialozích s její umírající matkou, které musí být nepochybně domyšlené, přikrášlené(ani zdaleka ne tak autentické, jak se autorka dušuje).
Samotný název "Dar jménem alzheimer" je hotový oxymoron.
Z mé zkušenosti se kniha neshoduje s realitou AN.

15.09.2017

Jaká použít přídavná jména pro tuto knihu? Stačí mi jedno - nevěrohodná. Situace, vyprávění. Nevěrohodné dialogy mezi matkou, která má Alzheimerovou nemoc a dcerou. Neuvěřitelně dobrý stav a vesměs optimistický postoj matky je v rozporu s tím, jak se běžně lidé s alzheimerem (nebo podobnou neurodegenerativní nemocí) chovají, jak jednají. Buď měla matka autorky úžasné štěstí nebo, což mi přijde pravděpodobnější, autorka skutečnost upravovala a přikrášlovala.

Zkušenosti, rady a tipy ohledně péče o nemocného tohoto typu v této knize nečekejte. V tomto případě praktickou péči zajišťuje soukromé sanatorium a autorka se tedy zabývá průběhem svých návštěv, zaměřuje se na rozhovory s matkou.

Pokud se ptáte, o čem autorka píše, tak mimo základních informací o rodině a jednotlivých členech, popisuje průběh návštěv v léčebně, dialogy s matkou, své pocity a myšlenky. Na stylu psaní je znát autorčina víra v jiné světy, anděly. Kniha mi nic nepřinesla.