Dar vlka
Anne Rice (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/150982/bmid_dar-vlka-KRv-150982.jpg
3
104
104
Mladý reportér nedávno zaměstnaný u Sanfranciského pozorovatele. Starší žena, vítající jej v majestátním rodinném domě. On tam přijel psát článek. Ona chce urychleně prodat onen dům. Náhodné setkání mezi dvěma naprosto odlišnými lidmi. Idylická noc – přerušená tragickou událostí – mladý muž je bezdůvodně napaden, pokousán šelmou, z níž ve tmě spatří pouze obrys. Brutální epizoda děsivým způsobem změní Reubenovi celý život. Mladý muž je lapen v extázi a hrůze, snaží se přijmout, čím se stal, a obává se budoucnosti. Zároveň ho ale vlčí dar nesmírně vzrušuje. Odolává potěšení a vlčí divokosti a zároveň získá silný smysl pro dobro. Na stopě mu jsou vládní složky, média a vědci (důkazy plynoucí z DNA ohrožují jeho dvojí život). Potkává opravdovou lásku a přemýšlí nad stále se vynořujícími otázkami týkajícími se jeho nové existence: Proč a jak tenhle dar získal? Jaký doopravdy je? Co znamená ona tajemná posedlost dobrem? A jsou tu další takoví jako on – strážci, kteří jako oko v hlavě střeží prastará tajemství a znalosti alchymie? Během hledání cesty, jež by spasila jeho duši, prožíváním situací, ve kterých musí čelit pokušení, a za vzrušujícího putování si začíná uvědomovat, že se stává obojím, člověkem i vlkem. .... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Poslední vysvětlující kapitoly, mě již moc nebavily, ale objasnily mi všechny otázky. Jen jsem do poslední stránky marně čekala jak se rozhodne Laura, to dle mého názoru chybí k uzavření děje.
Konečně jsem to přečetla :)). Tahle knížka nemusí každému sednout, mě ale sedla a líbila se mi celkem dost. Naštěstí nezklamala a kniha se četla dobře, autorčin styl se mi líbil a s knihou jsem moc spokojená :D. DOPORUČUJI!!!
To jsem tu jediná, kdo je z této knihy nadšen? Protože to já jsem.
Co k tomu jen říci. Anne Rice dokáže z na první pohled "obyčejného" příběhu vytvořit umělecké dílo.
Hodně se mi líbilo zachycení vlkodlaka jako vražedného monstra, ale zároveň inteligentní bytosti schopné něhy. Knihu jsem přečetla jedním dechem, byly zde části kdy se mi strachem(o Reubena) zastavovalo srdce a i jsem se párkrát zasmála. :) Překvapivě konec, kde čtenář dostává odpovědi na své otázky, mě bavil nejméně.
Já ten autorčin styl psaní prostě miluji a budu ho i nadále vychvalovat kudy chodím a stále mě bude mrzet, že v Česku se její knihy moc neujaly.
Nakonec snad jen dodávám, že kniha se řadí mezi ty nejlepší co jsem kdy četla...
(Ať se snažím jak chci nedokážu své pocity z knihy popsat slovy... Ale co. Někdy slova ani nejsou potřeba. A věřím, že se najdou čtenáři co mě chápou. )
"Stydím se, stydím se, že po tobě toužím a že přemýšlím nad tím, že když jsi ztratila všechny blízké, možná bys mohla milovat mě."
Slyšela jsem,že je to dobré - tak uvidíme,až si najdu chvíli a přečtu si :)
Na Anne Rice docela zklamání. Ne že bych čekala něco akčního a strhujícího, spíš pomalejší knihu s filosofickým nádechem, nicméně tohle se vleče opravdu vražedně pomalu. Stále tytéž popisy, které se v jednom kuse opakují, nedivím se, že to spousta čtenářu vzdá dřív, než dojde do poloviny. Je pravda, že pak už je to trochu záživnější. I tak je to ale jedna z horších knih Anne Rice.
Nejdřív jsem to chtěla taky odložit, ale dala jsem knize šanci. Udělala jsem dobře, protože příběh se docela rozběhl a už to bylo mnohem lepší.
Čtu. Jsem teprve za polovinou a jde to pomalu. Celkově to není špatné, ale nechytí. Chybí tomu „je ne sais quoi“, po česku koule. V žánrových knihách máme víc šťavnatějších kousků. S Posledním vlkodlakem nesrovnatelné. Nečekám, že po dočtení změním názor, stane-li se, opravím koment. Mládkův Jožin z bažin v překladu mě dostal.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1996 |  Interview s upírem |
| 1995 |  Hodina čarodějnic I. |
| 2013 | Upír Lestat |
| 1998 | Upír s tváří anděla |
| 2012 | Dar vlka |
Když kniha začíná: Ruben byl vysoký muž, měřil přes 180cm. Měl hnědě kudrnaté vlasy a hluboko posazené modré oči........... - neznačí to nic dobrýho. V pohádce (filmu) tisíc a jedna noc je starý vypravěč a ten radí Šeherezádě, jak zaujmout posluchače vyprávěním. Že vždy záleží na první větě. A to zjistíte zda se posluchač chytí nebo ne. Tady se to nepovedlo a já se nechytila. Po zhruba 40ti stanách mě kniha prostě nebavila. Nevadilo mi mladíkovo naivita ale spisovatelky zvláštní pokus vkládat mezi rozhovory jeho vzpomínky co říkal otec, matka, přítelkyně. Bohužel hezký obal ale uvnitř nic moc.