Dárce
Lois Lowry
Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti", uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit – vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív…... celý text
Přidat komentář
Viděla jsem sice nejdříve film a ten se mi moc líbil a ani knížka mě nezklamala. Přečetla jsem jí na jeden nádech a i když jsem věděla jak dopadne, byla jsem napnutá až dokonce. Doporučuji.
Zajímavá kniha, doporučuji. Ještě dlouho po přečtení poslední stránky jsem byla, jak to říct, celá zkoprnělá, zastavená, nevím jak to popsat, určitě přečtěte.
Tuhle knihu už nikdy, NIKDY nepřečtu. Strašná, hrozná. Absolutně jí nenávidím. A právě díky tomu odvedl autor dokonalou práci. Ono už ani není nutné ji číst znova, vryla se mi do hlavy. Nevím jestli je to dobře, nebo špatně, ale rozhodně stála za to a doporučuji si ji přečíst.
Knížka dobrá, určitě lepší než film, rozhodně vybízí k zamyšlení nad různými aspekty života.
Výborná kniha, nutící k zamyšlení. Rozhodně si nemyslím, že je jen pro mládež, s tímto zařazením moc nesouhlasím. Je pro každého. Ovšem zklamal mě otevřený konec, nebo spíš žádný konec. Mám rád spíš uzavřené příběhy. Ale kniha má poselství, a to je nejdůležitější.
Od začiatku som mala z príbehu zimomriavky. Utópia bezchybého sveta -alebo aspoň snahy oň- ma fascinovala. Nad niektorými myšlienkami (výber partnera, aby sa predchádzalo sklamaniu, nazývať každú smrť nevyhovuvujúceho človeka pre komunitu odchodom a prepustením, výber zamestnania, ktoré ti sadne a si bez stresu) som sa pozastavila viac, premýšľajúc, čo je na tom pravdy a čo je paradox. Myšlienka o tom, že v živote je nutné urobiť aj chyby, mať možnosť výberu a zranenia je jednak pravdivá i poučná.
"Poručíme větru dešti" - naštěstí se nepovedlo v polovině 20. století . Jak by to mohlo dopadnout, kdybychom se "my lidi" rozhodli (máme pro rozhodnutí referenda) , že jednota všeho (bytů, měst, účesů, oblečení, jídla, zvyků, předmětů, počasí, ...) je to pravé ořechové - svět bez bolesti, emocí, tužeb, barev, počasí, vzpomínek, se vším na příděl - jídlo, kolo, partner, dítě, zaměstnání? Jak níže píše Isew - "Knížka, která jen tak neproplyne vědomím, ale něco ve vás zanechá. Nutí přemýšlet."
Svět bez bolesti, emocí a tužeb. Všechno naplánované a na roky dopředu jasné. Sterilní, nudné a hlavně hodně jednoduché. Možná by do toho někdo šel, možná by to zaujalo hodně lidí, kteří nechtějí o ničem rozhodovat, nic řešit a mít se dobře. Já k nim nepatřím a nikdy patřit nebudu. Knížka, která jen tak neproplyne vědomím, ale něco ve vás zanechá. Nutí přemýšlet. A to na knížkách oceňuji.
Nyní (březen 218) jako desetidílná četba pro celou rodinu na ČRo Dvojka. Těším se na další pokračování.
Slupl jsem si jako malinu. Rozhodně k zamyšlení. Nejvíc mě nadchlo, jak se kniha tvořila. Životní myšlenky a zkušenosti, které se řadí jedna za druhou a zrají jako víno.
Nejprve jsem viděla film, několikrát. Úplně mě nenadchnul, ale líbila se mi ta myšlenka. Kniha mi doma ležela dlouho. Až pak jednou jsem po ní sáhla.. a nemohla jsem se odtrhnout. Je krásná, čistá, plná uvědomění, moudrosti, maličkostí s velkým významem. Je příjemně psaná, velmi čtivá a příběh nese poselství. Líbila se mi a vřele doporučuju :-)
Myšlenka černobileho světa je zajimavá a k zamyšlení, ale čekala jsem od příběhu nejspíš něco víc.
Nemám ráda otevřené konce, ale zrovna u této knihy mi to vůbec nevadilo, zvlášť když je určena pro dětské čtenáře.
Chvílemi mi kniha připomínala Hunger games, ale když jsem se zhruba od strany 50 začetla,nemohla jsem přestat číst a knížku jsem přelouskala za den. Moc se mi líbila myšlenka. Běžně podobné knihy nečtu,ale tuhle si budu pamatovat dlouho.
Samostatný příběh, je naprosto úžasný, dobře smyšlený... Je to zkrátka dobrý příběh, který je napsán v jiném světě, ale odráží se od našeho světa. vede k zamyšlení a každý si v něm najde něco jiného. Trochu mě zklamal poměrně rychle ukončený konec, ale aspoň to člověka nenechalo nezapomenout na knížku a přemýšlet o tom jak to skončilo, proč, co to ostatním dalo... O této knize by se dalo povídat celý den.
PS: Zdá se mi to, nebo to je něco jako zkrácená verze Divergence ?
Velmi zajímavá kniha. Chvíli mi trvalo, než jsem se k ní dostal. Četl jsem dříve Spočítej hvězdy a do této knihy se mi moc nechtělo, a to především proto, že jsem věděl, že má vymyšlený svět. Bál jsem se, že poté první mě zklame, tak jsem ji dlouho odkládal. Zpočátku mi přišla zajímavá, ale nic víc. Postupně mě ale čím dál více přitahovala a nakonec si mě zcela podmanila. Je úžasně dynamická - napětí pro mě pramenilo ze zvědavosti, kam se příběh vyvine a jak Jonas vyřeší narůstající vnitřní konflikt. Překladatelka se opět osvědčila. Jinak doporučuji nesrovnávat se Spočítej hvězdy. Krom výborného stylu jde o zcela odlišné knihy.
Jedním dechem za jeden den. Teď stejně hltám "Hledání modré" - druhou část tetralogie. Neuvěřitelně zajímavé čtení, ta představa, že by to takhle jednou mohlo být (brrrrr!!!) a fandění hlavnímu hrdinovi, aby prohlédl a snažil se o změnu. Teď je přede mnou úkol nejdůležitější - motivovat k přečtení své syny. :-)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno americká literatura pro mládež pro chlapce kolektivní paměťAutorovy další knížky
2013 | Dárce |
2014 | Spočítej hvězdy |
2016 | Hledání modré |
2020 | Posel v temném lese |
2022 | Syn |
Po dlouhé době knížka u které je mi opravdu líto, že byla tak krátká. I když možná v tom spočívá její kouzlo. Propracovaný svět a konec vás donutí přemýšlet a uvědomit si, kolik toho považujeme za samozřejmost.