Dárce
Lois Lowry
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166584/bmid_darce-kdG-166584.jpg
4
1107
1107
Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti", uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit – vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív…... celý text
Přidat komentář
Anthony Burgess se ve svém Mechanickém pomeranči pozastavuje nad dilematem, zdali člověk zůstává lidským i potom, kdy je mu odepřena možnost volby. Kdy je neschopný dát přednost dobru, nebo zlu. V jemnějším kabátu je tato otázka předložena i čtenářům Dárce. Ačkoli Lowry vytvořila svět bez jakýchkoliv morálních otazníků - zbavený emocí, jedinečnosti, tužeb i empatie, stala se architektkou chladně "dokonalé" říše. Žádné války, žádné násilí, žádné odmlouvání, vybočování, žádná rebelie, žádné JINDE a JINÍ. Svět prostoru - s absencí času. Paralelně však absolutní emocionální chlad a naprostá nezodpovědnost nad životem svým i ostatních. Z lidského druhu se stali roboti, z paměti prázdná nádoba. Veškerá historie je soustředěna v jednom člověku, který skrze zkušenosti celého světa pracuje s budoucností. Aby tak uchránil svůj lid před bolestí a nesprávnou volbou. Tím vším si ale musí, jak naznačuje autorka, každý projít sám - a vytvořit si tak vlastní paměť, která bude zapadat a kooperovat s historií celého lidstva. Protože volba, to znamená člověk. Ať už se vychýlí na jakoukoliv stranu.
Young adult fantasy mě baví čím dál tím více. V tomto případě zejména obraz utilitářského světa (bez svobody volby - bez rizika - bez vzrušení - bez barev - bez svědomí) z pohledu dospívajícího... a také zachycení faktu, že vzpomínky a paměť bolí, pro svět tohoto typu jsou nebezpečné, je lépe je "uklidit" do vědomí jediného člověka a připomínat si je pouze ve výjimečných případech - a jen tak, aby se neřeklo... O způsobu "vyřazení" existuje silnější román (Shustermanovo Bez šance), ale ve výpovědi o rozdílu mezi předanou vzpomínkou a skutečným zážitkem Dárce vede.
Po knížce jsem sáhla víceméně především kvůli čtenářské výzvě a i když je psaná opravdu pro mládež, ta myšlenka v ní je zajímavá. A potěšil mě konec, mám ráda otevřené konce, kdy musí čtenář přemýšlet.... i když přiznávám, já jako životní pesimista si udělala ten nejjednoduší, ne zrovna šťastný, závěr, který se nabízel.
Přečteno za cca 2 hodiny :-).
Takže jak to vlastně dopadlo...? Kniha výborná, na to že je pro mládež bych řekla přímo skvělá. Čtení mě bavilo, pronikání do "dokonalého" světa zrovna tak, jen ten konec byl hoooodně otevřený. Jak psala Leenah níž, prostě jsem čekala, že to bude ještě pokračovat a najednou jsem zírala na prázdnou stránku. Ale i vzhledem k dodatku od autorky se mi to celé tak nějak líp uzavřelo. Ještě nad tím budu muset popřemýšlet.
Zajímavá kniha se zajímavým přiběhem. Je psaná pro děti, takže nic pro náročného čtenáře, ale i přesto se mi celkem líbila.
proč jsem neměla tuto knihu v únoru, když jsem potřebovala do výzvy 17 sci-fi, dlouze jsem se přehrabovala v pro mě nezáživných titulech a recenzích a ejhle, kolegyně dá na stůl pár přemýšlivých knížek pro druhý stupeň, já doma zalehnu a čtu, neodtrhnu se, dokud s Jonasem a Gabem nedojdu do láskyplného místa.
Nádhera. Nad touhle knihou Vás to nutí přemýšlet nad životem a nad světem a uvědomovat si, co jsme a kdo jsme.
Zajímavá kniha, nicméně z ní mám trošku rozporuplné pocity. Skoro půlku knihy ta "špatná" společnost vypadá vlastně celkem dobře. No a pak ten otevřený, nijaký konec. Zvláštní dílo...
Pěkná knížka.
Na to, že se boom takových typů knížek (dystopické) rozjel až poslední dobou (Hunger Games, Divergence) a spisovatelka tuhle napsala už v roce 1993, tak si myslím, že knížka je nadčasová, tématem originální. Naopak od dnešních dystopických knížek se tato lišila tím, že v ní nikdo nebojuje, necítí, nemají možnost volby...
Jen by mě zajímalo, co se tedy stalo s Jonasem a Gabrielem...
Docela kraťoučká, ale fakt super knížka
Tuhle knížku jsem dočetla před pár minutami a upřímně úplně nevím, co napsat. Ze zdánlivě obyčejné knihy pro teenagery se stalo něco, co mi utkví v paměti na delší dobu a ještě mě bude stát nějaké to zamyšlení. Dokonce přemýšlím, že si konec přečtu znovu - po dočtení poslední kapitoly jsem otočila stránku v očekávání pokračování a ono nic, asi minutu jsem koukala na prázdnou stránku a nějak se s tím nemohla vyrovnat. Že to je od autorky vše a teď už to bude na mně. Velmi jsem pak ocenila dodatek na závěr, proslov autorky při přebírání ceny. Dal knize ještě trochu jiný rozměr. První polovina knížky je příjemné čtení, druhou jsem přečetla jedním dechem a rozhodně doporučuji!
Pokud bych měla někomu doporučit pouze jedinou knihu, byla by to právě Dárce. Kniha která obsahuje tolik citu až z toho slzí oči. Úžasné dílo, medaili Johna Newberyho si to určitě zaslouží. Velký obdiv taky překladatelce, neboť z díla vyvedla naprostý skvost. Za mně povinná školní četba. (17.3.2017,19.-20.4.2018)
Velmi zajimavé téma které mě bavilo a líbilo se mi :-) kniha se četla moc krásně a nedala se jen tak odložit. Za mě plný počet *****
Nejdříve jsem sáhla po knize. Film na mne čeká. Kniha se četla velmi dobře a rychle. Příběh byl zajímavý, mám ráda dystopické knihy a tato byla lehce jednoduchá. Žít v bezbarvém světě bez pocitů a tužeb, bez vzpomínek a vlastní osobnosti ..... nikdy.
Zajímavá kniha, která popisuje tak hnusný svět, že si snad pro zlepšení nálady přečtu znovu 1984. Trochu mě překvapuje, že jde o knihu určenou dětem. Ale možná naopak děti některá témata zpracovávají líp, protože ještě nemyslí v tolika souvislostech jako dospělí. To nemohu posoudit, já jako dítě takové knihy nečetla. Očekávala jsem asi popis mizérie, s grandiózním koncem, něco jako v městě Ember. Ale to se nekoná, příběh vyzní do neurčita a to nemám ráda. Nicméně se kniha četla dobře a celkem mám chuť se podívat i na film.
Dvakrát jsem viděla senzační film, ve srovnání s ním je pro mě bohužel literární předloha velkým zklamáním.
Hodně výjimečná kniha, to jistě beze sporu! Autorka stvořila "úžasný" svět, v němž by (snad) nikdo nechtěl žít, ale příběh sám o sobě mi nepřišel zas až tak zajímavý a vlastně i tempo pro mne bylo dost utahané a chvílemi jsem se přistihla, že se do čtení neskutečně nutím, protože mě to vůbec neba. No, zkrátka jsem čekala trochu víc...Pokud jde o film, nehodnotím ho jinak, než knihu - taky mě nijak zvlášť neoslovil.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno americká literatura pro mládež pro chlapce kolektivní paměťAutorovy další knížky
| 2013 |  Dárce |
| 2014 | Spočítej hvězdy |
| 2016 | Hledání modré |
| 2020 | Posel v temném lese |
| 2022 | Syn |
Velmi filozofická knížka s otevřeným koncem. Jde o ní dlooouze diskutovat, třeba s přáteli.