Dášeňka čili Život štěněte
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137986/mid_dasenka-cili-zivot-stenete-6VZ-137986.jpg
5
2897
2897
Dášeňka byla nejdříve takové úplně malé bílé nic, ale pila, spala, hrála si, kousala, zvědavost jí nedala, aby nezkoumala okolí, a tak se z roztomilého štěněte postupně vyklubala slečna Dášeňka. Tohle všechno reportážním stylem zapsal, ve fotografiích a ilustracích zaznamenal a doplnil vtipnými komentáři a psími pohádkami speciálně pro Dášeňku už v roce 1933 Karel Čapek. Zde se nadčasovost potvrdila oblibou u stále nových čtenářských generací.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem jako malá holka četla tisíckrát a celé dětství toužila po štěněti...až... naši postaví dům a bude zahrada, až budu větší, abych se o něho mohla starat, ...až nebudu mít starosti se školou a bude na psa čas....až jsem se nakonec vdala, měla děti a dětem štěně pořídila hned, co začali kluci rozum brát, A tuto knihu četli už se štěnětem v náručí. Oba dva mají doma pejsky a vnuk už bere psa jako člena rodiny. O víkendu jsme prohlíželi knihu a už se těším, až bude moci sám polykat písmenka a s pomocí fantazie si bude číst a přemýšlet o svém prvním štěněti. Moc krásně to pan Čapek popsal, plných 5*****
mám jiné, starší vydání, které jsem dostala od rodičů - milovaná kniha, milovaný autor
Tak jsem zase předčítala před spaním.. :)
Moc hezké, to je prostě taková laskavá klasika. Kniha má krásné mini kresby, fotky a spoustu hezkých příběhů.
Líbilo se nám. :)
Kniha Dášenka, hezký čtivý příběh zvídavého štěněte drsnosrstého foxteriéra. Vzpomínám když jsem byla malá, tak mi o Dášence četla maminka a nyní po dlouhé době jsem jí přečetla i mým chlapečkům :-). Moc se jim líbila, hlavně fotografie s Dášenkou a její maminkou Iris. Doporučuji a dávám jí plný počet hvězdiček. :-)
Tak tohle nebylo nic pro me :(, cetla jsem detem pred spanim a rozhodne me to vubec nebavilo. Asi na takovou klasiku nikdy nebudu.
Každý, kdo si pořizuje pejska, by si měl přečíst tuto milou knížku, ať ví, co ho čeká.
Nemám v úmyslu psát recenzi na Dášeňku, kdo ji nečetl, není Čech. Spíš jsem se zamyslela nad tím, jak jsou děti citlivé a dospělí rozumní. Možná je to naopak. Nemohla jsem přestat brečet v dospělém věku na konci.
KČ: poté, co šla Dášeňka do nového domova. V domě je blahodárné ticho, chválabobohu, teď už se člověk nemusí děsit, jakou škodu či neplechu to zatrápené psisko kde ztropí. Zaplaťpánbůh, že je pryč. _ Ale ono je až mrtvo v domě. Nu, co to? Lidé se sobě vyhýbají, aby se sobě nemuseli dívat do očí, člověk se ohlíží po všech koutech a ono nikde nic, nikde loužičky - .
V psí boudě jen mrkáním pláče oškubaná a utahaná maminka Iris.
Koho to rozplakalo, ať zvedne ruku. Mě jako dítě ne, ale jako bábu hodně.
Jako dítěti mi tuto knížku v jiném vydání koupila babička z otcovy strany a říkala, že na jedné fotografii se Dášenka smutně kouká.
Mně se jako milovnici všech živých tvorů tato kniha velmi líbí a jsem ráda, že jsem si ji mohla zase přečíst. Úžasný je text a stejně tak jsou skvělé obrázky a fotografie.
Kdo by nečetl Dášenku. Hezká kniha mého dětství,nejen pro děti. Samozřejmě i večerníčkové zpracování je moc hezké. Mít pejska je fajn, mám zlatíčko retrívra a nedovedu si to bez něj představit.
Nemám psa! Pes potřebuje výběh na zahradě, v bytě se nudí a otravuje. Většina sousedů v našem domě si to nemyslí. Kluci vedle nás mají většího hnědobílého, naštěstí vychovaného. Paní přes chodbu malého černého, které říkám (ten pes je holka) Tasmánský čert. Lenka nad námi chová doma Lidožrouta. Když mě Lidožrout vidí, otevře dlouhatánskou tlamu plnou obrovských zubů a chce se ke mně tulit. Já nechci!
Sousedi pod námi si pořídili divocha, který se pohybuje tryskem a táhne za sebou jejich náctiletého synka. Vyhýbám se jim! Nejraději mám Dášeňku. Neštěká, nepouští chlupy, nemusí se venčit, a když s ní nechci být, prostě zavřu knížku!
Co k tomu řict,je to klasika,kterou by měl každý milovnik pejsku přečíst..už jsem ji dětem četla několikrát. A letos mi pasovala do vyzvy...
Hezká vzpomínka na dětství, kdy se mi knížka moc líbila. Jako už dospělé se mi pořád líbí hravé vyprávění o Dášeňce, toho bych klidně brala v knížce víc, pohádky jsou spíš jednodušší, ale pobaví.
Dášeňku jsem měla moc ráda jako večerníček a měla jsem chuť si ji přečíst znova, takže teď čteno ušima do výzvy - kniha, jejíž autor už nežije a tímto mám letos splněno :-). A jinak musím dát Dášeňce jedině 5*.
Štítky knihy
psi pohádky pro děti zfilmováno příroda příběhy o psech člověk a pes Večerníček člověk a příroda člověk a zvíře štěňata
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
* Přečteno ještě jednou se synem. Krásně nám to vyšlo, že jsme se do ní postili, zrovna když si babička s dědou pořizovali malé štěňátko, takže těšení a radost byla umocněna znovu i knížkou. Tohle je prostě nestárnoucí klasika a určitě to není naposledy, co ji čteme. Tato knížka by měla být v každé knihovničce.