Dcera
Jane Shemilt
Tento poutavý a důmyslný psychologický thriller o matce, která zoufale pátrá po své nezvěstné dceři, pokračuje v tradici spisovatelek jako je Gillian Flynnová, Tana Frenchová a Ruth Rendellová.Jenny je úspěšná praktická lékařka, matka tří skvělých dětí a žena renomovaného neurochirurga. Když se však její nejmladší dcera, patnáctiletá Naomi, nevrátí domů ze školy, Jennyin zdánlivě dokonalý život se začne hroutit. Policie vyhlásí celostátní pátrání, které skončí neúspěchem. Po Naomi se slehla zem, a její rodina je zdrcená.Jak plynou měsíce, ty nejhorší scénáře (únos, vražda…) se zdají méně pravděpodobné. Stopa vychladla. Ale pro zoufalou Jenny je to teprve začátek pátrání. Více než rok po zmizení stále hledá odpověď – a narazí na něco znepokojivého. Každý, o kom si myslela, že ho zná a že mu může důvěřovat, jí něco tajil. Zejména Naomi. Stopy, které za sebou zanechala ji k dceři dovedou. Jenomže Naomi se na hony liší od toho děvčete, jež vychovala.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2018
,
Omega
Originální název:
Daughter, 2014
více info...
Přidat komentář
Vůbec to nebylo špatné. Od začátku mi to smrdělo a nakonec se ukázalo, že jsem měla pravdu, nicméně autorka ten příběh vystavěla velice dobře, místy se ta hutná atmosféra dala úplně krájet. Nehodnotím styl výchovy hlavní postavy, chování toho děvčete, manžela, syna..to by bylo na dlouho a ani mi to nepřísluší (každopádně chápu, že to některé lidi může rozčilovat, páč to místy bylo k vzteku). Tuším, že šlo o autorčinu prvotinu a to tedy klobouk dolů, atmosféricky hodně dobré! Škoda, že dalším knihám autorky už se žádné české nakladatelství dál nevěnuje (evidentně je třeba se soustředit na autorky typu - upadající a čím dál horší Shari Lapena, nebo od prvopočátku a stále hrozná B.A. Paris). Není jich málo a věřím, že by stály za to.
Zajímavý thriller o rodině, ve které si každý žije po svém, což vyjde najevo, až když zmizí jedna její mladá členka. V knize se střídají kapitoly z minulosti a z přítomnosti. Děj postupuje velice pozvolna, ale čtení je díky odkrývání informací o životech celé rodiny napínavé. Konec jsem předem neodhadla, což mě potěšilo. Četbu jsem si užila, a tedy doporučuji, i když množství překlepů je znepokojující.
tahle kniha se mi moc líbila ale ten konec zustáva otevřený.Tak doufám že bude další díl
(SPOILER) Tato kniha mě vyloženě rozčilovala. Za prvé, minimálně dvě ze tří hrdinčiných dětí byli nepříjemní arogantní spratci. Za druhé, jak může ženská autorka ještě v roce 2020 naznačovat, že za špatnými vztahy v rodině stojí to, že matka tráví příliš mnoho času v práci? (Co jsem tak postřehla, hrdinka nepracovala více než jiné matky, které znám. Když už, proč se zaměstnání nevyčítalo otci, který byl v práci skoro pořád-v průběhu děje pochopíme, proč.) A za třetí, SPOILER, titulní dcera byla sobecká bezohledná mrcha.
Knížka mě bavila od začátku do konce, zajímavá zápletka, chvílemi jsem byla v některých pasážích i dojatá, což se mi tak často nestává.
Co se stalo s dcerou, která zmizela? Za mě výborné čtení.
hodnocení: 5/5*
Kniha se četla velmi dobře. Hlavně ten závěr kdy do sebe vše zapadne, mě dost překvapil.
Kniha se mi četla velmi dobře, byla napínavá a dobře napsaná. Jednu hvězdičku ubírám kvůli závěru, který ve mně zanechal rozpačitý dojem. Z oběti se najednou stala nezodpovědná, nerozumná teenagerka, která ošklivě ublížila lidem kolem sebe, aniž by k tomu měla vážný důvod (nic jí nescházelo, byla obklopena milující rodinou, možná na ni rodiče neměli tolik času, kolik by si představovala, ale stačilo s nimi jen více komunikovat, byla to ona, kdo se uzavíral...).
Než sem knihu otevřela, jukla jsme na její hodnocení... Takže jsem čekala něco nemastného, neslaného, prostě strašného. Ale opak byl pravdou. Naopak mě kniha téměř od začátku nadchla. Střídání času, postavy, příběh. Konec je nečekaný, vlastně i trochu nereálný. I když.... Co je dnes nereálného? Za mě doporučuji, četlo se mi dobře, jedním dechem.
Hodně dlouhé (398 stran), pro mne nepochopitelně zpřeházený čas, množství holých vět, dost tiskových chyb. I děj je zvláštní - slušná rodina, hodné děti, studující, s kulturními zájmy - a takový obrat? No, možná, ovšem konec značně nepravděpodobný.
Ono to není špatně napsáno, a věřím, že na západ od nás bude mít kniha lepší hodnocení, než zde. Jednak proto, že v ČR není zaměstnaná matka se třemi dětmi nic výjimečného (a která z nich si může dovolit hospodyni, že...), a jednak proto, že mi ukažte holku, která by dobrovolně utekla k zmíněnému etniku, které v našich končinách má pověst... no však víme. Ale jako zamyšlení pro rodiče to není špatné, takové memento, abychom si nikdy nemysleli, že druhého dokonale známe.
Na počátku vše vypadalo naprosto obyčejně - "dokonalá" rodina lékařky, neurochirurga a jejich 3 dokonalých dětí. V průběhu zjistíte, že představa dokonalé rodiny byla naprosto naivní. Každý v rodině má své tajemství, které s dějem hodně zatřese. Střídání 2 rovin - minulosti a současnosti, kde vše mělo svůj důvod a význam. Jen konec byl trochu přitažený za vlasy a nečekaný.
Kniha mě bavila. Líbilo se mi prolínání přítomnosti a minulosti a to, že děje na sebe mezi těmito dobami navazovaly - např. myšlenkou (vzpomínkou), věcí, událostí atd. Pěkně to plynulo a při čtení jsem se nenudila. Konec byl takový moc rychlý a zvláštní, ale zajímavý. Osudy a příběhy jednotlivých postav byly pečlivě popsané.
Kniha nebyla špatná. Bohužel ale neukazovala žádnou hlubší a šokující pointu na konci. Byl to takový příběh nešťastné matky, která se snažila dělat pro svou DCERU to nejlepší. Jenže si neuvědomovala realitu dnešní doby. Kniha je řešena všelijakými časovými posuny (přítomnost, minulost apod..) - orientovat se v tom dá ale velice přehledně. Něco tomu ale přesto chybělo.. nicméně, dávám přijatelných 65%. Je to ale tak na jedno přečtení.
Bylo to jiné. Matka, která prožívá asi nejhorší noční můru - ztrátu dítěte. I po roce stále hledá souvislosti a vrací se v čase zpět, aby znovu nacházela odpovědi na své otázky. Asi všichni chceme být těmi nejlepšími rodiči a přesto se nikdo nevyvarujeme chyb.
I mě tato kniha ze začátku bavila, ale pak se děj příliš táhnul .Dost mi vadilo přeskakování v ději z roku 2009 od zmizení do roku 2011 -nějak jsem se nedokázala začíst.
Musím říct, že jsem ráda, že mám dočteno. Ne proto, že by byla kniha špatná nebo se špatně četla. Ale proto, že mě jako matce čtrnáctileté dcery z ní, i během jejího čtení, zůstala velmi hořká pachuť. Působila na mě velmi depresivně a smutně. Chápu, o co v knize šlo, co měla říct – ačkoli se domnívám, že je k rodičům příliš krutá, mnoho lidí pracuje…. Ale takovýto konec si určitě nezaslouží. Prostě příběh podaný zajímavým způsobem. Ale jak říkám, mám divný pocit kolem žaludku a jsem ráda, že už je dočteno.