Dcéra čarodejníc
Dorota Terakowska
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70391/bmid_dcera-carodejnic-5So-70391.jpg
4
156
156
Nevšedný príbeh o mágii, ale aj o slobode, nezávislosti a dospievaní vyšiel v Poľsku už v troch vydaniach. V roku 1992 zaň autorka dostala Literárnu cenu roka poľskej sekcie IBBY a v roku 1994 ho zaradili na Čestnú listinu H. Ch. Andersena a zaradili ho medzi najlepšie knihy sveta v oblasti detskej literatúry. Hlavnou hrdinkou je dievčatko, ktoré nepozná ani svoj pôvod, ani svoje meno, učí sa z magických kníh, vie čítať myšlienky ľudí aj zhovárať sa s hviezdami. Aký cieľ má jej výuka a ustavičné putovanie plné nebezpečenstiev po cestách aj necestách Veľkého kráľovstva? Podľa slov tajomnej Večnej piesne sa blíži koniec nadvlády ukrutných barbarov. Kto potom zasadne na trón? Bude to plavovlasé dievča, aby sa naplnila dávna veštba?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2006 , Slovart (SK)Originální název:
Córka czarownic, 1991
více info...
Přidat komentář
Táto kniha je úžasná. Napriek tomu, že v strede diania sú väčšinou iba dve postavy, dievča a niektorá z čarodejníc, je kniha naozaj napínavá. Veľmi sa mi páčilo to tajomno, ktoré tam je, aj keď občas mi trošku vadilo, že nie je presne špecifikované, kde sa príbeh odohráva a že mestá sa volajú iba Mestečko a v podstate nič tam nemá meno. Páči sa mi, akú ponurú atmosféru kniha má, pomaly z každej stránky sála zúfalstvo ľudí, ktorí žijú pod nadvládou barbarov, aj keď dievča je tohto života poväčšine ušetrené. Celý príbeh dievčaťa sa mi veľmi páči, ako je postupne vychovávaná čarodejnicami – zakaždým iba jednou a že ich výchova nie je dokonalá a majú o sebe pochybnosti. Je to naozaj veľmi nevšedný príbeh a som veľmi rada, že som sa k nemu opäť dostala.
Oblíbená kniha mého dětství. Do teď si pamatuju pasáže a jak na mě atmosféra působila. Myslím, že zrovna tahle kniha odstartovala mou lásku k fantasy.
Tato knížka je jedna z prvních, které jsem si sama ke čtení vybrala a byla to asi první knížka, která mě doopravdy nadchla tak, že si ji i po letech vybavím a vzpomínám na ni. Jak jsem ji na prázdninách u babičky četla a nechtělo se mi ji odložit a já se s ní schovávala, aby mě nikdo nerušil od návštěvy toho kouzelného a zvláštního světa. Pro mě je to ta knížka, díky které jsem si zamilovala četbu a zjistila, že čtení může být i něco úžasnějšího než jen to s čím se setkám ve škole... 5*
Hrozně moc musím pochválit příběh a nápad. Bylo tam ale dost věcí, co mi vadilo. Ajok byl podle mě strašně naivní, hodně mi vadil překlad - Woodou je jméno, ne, tak proč se neskloňuje? Ono i ten styl psaní mi moc nesedl. A taky mi chvílemi přišlo, že se dílo snaží čtenáři vnutit nějaký názor, to tam hodně rušilo. A něco bylo dost předvídatelné. Ale jinak se mi to líbilo. 3,4*
Už je to dávno, co jsem ji četla... Vlastně jsem ji četla jako malá. A pořád si ji pamatuji, zanechala ve mně něco, co však nedokážu popsat. Z každé strany na vás dýchne jakási ponurost tohoto smutného světa. Asi si ji někdy přečtu znovu.
Krásná pohádková fantasy, která mě naprosto nadchla. Až po přečtení jsem zjišťovala informace o knížce a autorce, na diskusích bylo, že Nájezdníci jsou vlastně zosobněním doby komunistů. Je jasné, že doba života autorky se do díla promítne, ale já si stejně nechám z knížky pohádkový pohled. Moc se mi líbilo postupné seznamování s hlavní představitelkou, její zlepšování se a posun dál. Stojí za přečtení, moc doporučuji.
Je hezká, taková odpočinková. Upřímně, sice nepatří k mým oblíbeným, ale líbí se mi.
Tuhle knížku jsem měla před nějakými deseti lety půjčenou z knihovny a od té doby jsem se s ní nikde nepotkala, tuším jsem někde na netu četla, že se její další tisk ani zatím nechystá. To je podle mě dost škoda, byť to byla taková fantasy spíš pro mládež, kdy se čtenář seznamoval s hlavní hrdinkou od dětství až po její dospělost, knížka měla takovou hodně zvláštní a ponurou atmosféru, která na čtenáře dýchala skoro z každé stránky. Hrdinku vychovávaly a učily čarodějky, které ji chránily před nepřáteli, kteří ovládali svět a podmaňovali si obyčejné lidi, kteří jim sloužili jen na těžkou práci. Čarodějky měly zato, že hlavní hrdinka je vyvolenou osobou, která má znovuobnovit/ nebo nalézt (už nevím přesně) ztracené království a nastolit nový pořádek a kterou se snažily ukrývat před nepřáteli.Detaily už si vážně nepamatuju, tak je možná z mé strany u popisu děje nějaká ta nepřesnost. Zato si ale pamatuju pocit, který ve mně tato knížka vyvolala, tehdy byl obdobný jako po dočtení 1984 nebo Marťanské kroniky. Kdoví, možná kdyby se mi tato knížka dostala do rukou v současnosti, tak bych komentovala jinak, ale z toho jak na mě zapůsobila tehdy mi vážně chvílemi běhal mráz po zádech a nezapomněla jsem na ni do dneška...
už je to pěkných pár let, co jsem knihu četla. Byla jsem z ní nadšená, hrozně se mi líbila a moc ráda na ní vzpomínám. Kdysi na ní vzpomínala i moje kamarádka a shodly jsme se, že to byla jedna z našich nejlepších knih, co jsme četly jako malé holky :) Kniha má tak krásný příběh.
Musím se přiznat, že už se mi obsah knížky vykouřil z hlavy, je to už pěkná doba, co jsem to četla. Ale jak jsem uviděla známý přebal knížky, název... Vyvolalo to ve mně vlnu nadšení a dojmu, že tohle byla úžasná knížka! Vím, že to byla jedna z těch, u kterých jsem téměř brečela, že už je konec.=)
Moc hezká knížka:) Četla jsem jí už před mnoha lety, ale pořád si jí pamatuju. Kam až moje pamět sahá...:)
Bohužel se musím přidat k menšině, kterou tento příběh neoslovil. Nutila jsem se, abych těch pár stran vůbec dočetla, doufajíce, že se z toho třeba ještě něco vyvine, ale pokud ano, ke mně to nedošlo.
Minimální nezáživný děj, ze kterého jsem měla pocit, že jediným a zcela průhledným záměrem je poučit o ideálech a správných přístupech k životu a okolí. Pro mne, bohužel, navíc zcela nezajímavou a podivně odosobněnou formou.
SPOILER: Vážně jsem jediná, která nepadne do kolen poté, co se ukáže, že čarodějky, údajně moudré ženy s milujícím přístupem k lidem, vychovávají dítě bez špetky projevených emocí a citu, aby následně tápaly v čem se stala chyba, když vyrostla dívka bez empatie a minimálního pochopení pro druhé?
Naštěstí, světe div se, tento problém snadno vyřešíme, když necháme děvče postarat se pár měsíců o chudáky hnijící nemocné. Předchozích sedmnáct let je smazáno a napraveno stejně snadno jako zmiňované proměny z šišky do lišky a naopak.
KONEC SPOILERU
Nějak nevěřím, že by knížka mohla zaujmout dnešní děti a mládež zvyklé na akci, napětí a originalitu. Druhou hvězdičku jsem nakonec dala jen za pěkný obal a ilustrace. Třeba se mýlím a příběh si ještě vděčné čtenáře najde, lidé jsou různí. Já si jdu spravit chuť nějakou knihou, která má děj, zápletku, nebo překvapení, zkrátka cokoliv.