Dcera krále močálů
Karen Dionne
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368395/bmid_dcera-krale-mocalu-YtX-368395.jpg
4
179
179
Dcera krále močálů je okouzlujícím napínavým psychologickým thrillerem, příběhem ženy, která musí riskovat vše, aby pronásledovala nebezpečného muže, který jí ničil minulost a nyní hrozí, že ukradne i její budoucnost. Tím mužem je naneštěstí její otec… Když neslavně známý únosce dětí Král močálů uteče z přísně střeženého vězení uprostřed Michiganské divočiny, je si Helena Pelletierová jistá, že je schopná ho se svými loveckými a stopařskými schopnostmi chytit. Vždyť znalostmi rozlehlých močálů se Králi nemůže nikdo vyrovnat - kromě Heleny, jeho vlastní dcery. Postupně zjišťuje, že útěk z vězení byl jen první krok v otcově promyšleném plánu. Jeho cílem je totiž unést ji i její dvě malé dcerky. V této hře o přežití musí Helena využít vše, co se od otce jako dítě naučila.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno:
2017
,
Slovart (ČR)
Originální název:
The Marsh King’s Daughter, 2017
více info...
Přidat komentář
Tohle je kniha, která se čte v podstatě sama ;-). Má naprosto originální a zajímavý příběh, který čtenáře vtáhne od první stránky. Ve vyprávění Heleny se střídá minulost s přítomností, a my se tak dozvídáme spoustu detailů z jejího života, kdy byla dítě, a také, jak žije nyní, kdy má manžela a dvě malé dcerky. Někdy je těžké ji pochopit, protože se chová úplně jinak, než je obvyklé. Ale toto chování má své odůvodnění. Helena totiž vyrůstala se svým indiánským otcem (a unesenou matkou) v močálu, daleko od všech technických vymožeností dnešního světa, v podstatě v souladu s přírodou. Vliv otce na ni byl tedy obrovský, matka zde totiž hraje jen jakousi podružnou roli - což je ale logické vzhledem k jejímu postavení zajaté ženy. Ani mne nepřekvapilo, že Helena na otci tak lpěla, řekla bych, že každé dítě má potřebu najít si někoho, kdo se stane jeho vzorem a koho bude zbožňovat. V této zdánlivé idyle (aspoň z hlediska Heleny) ovšem dojde časem ke zvratu a ona i s matkou přece jen utečou a vrátí se do civilizovaného světa... No a vyprávění ze současnosti, kdy Helena pronásleduje svého otce, aby ochránila svoji rodinu, je stejně poutavé jako linka z minulosti.
Stejně jako Romanovi (viz komentář od RomanDušek) se mi nelíbilo chování rodičů matky, kteří jí a Heleně měli pomoci - a namísto toho se jen snažili vytěžit co nejvíc peněz z pochybné slávy navrácené traumatizované dcery a vnučky. Jinak bych už na závěr jen chtěla dodat, že kniha je opravdu dobře napsaná a mně se líbila. Domnívám se ale, že nesedne každému, protože tematicky i stylem psaní je určitě neobvyklá. Já jí přesto - nebo právě proto? ;-), dávám plný počet a budu doufat, že od autorky budou vydány také další knihy.
Nádherný a skvěle čtivý příběh. Vyprávěný očima 12leté a později dospělé Heleny. Líbilo se mi propojení současnosti s tím, co prožívala jako vyrůstající dítě v močálech v chalupě. Její vztah k přírodě a rodčům, zejména k otci. Velice se mi kniha líbila.
(SPOILER)
Nevím, kde začít... Je toho tolik, co bych chtěl zmínit.
Tak předně musím napsat, že příběh byl skvěle napsaný!! Bylo to tak realistické, že jsem myslel, že je to psané ženou, která si tím vším prošla. Především ta část odehrávající se v močálech, byla senzační! Bylo moc hezké dívat se na příběh očima malé a postupně dospívající dívky, která znala jen svět v bažinách a přírodu. O okolním světě měla jen pár informací z časopisů starých 50 let. Přesto byla spokojená. I když neměla žádné kamarádky, neměla si s kým pořádně povídat, hrát si,... Nepotřebovala žádný mobil, internet,... Za to ale znala přírodu, zvířata, stromy, rostliny, jak nalíčit past, jak stopovat, lovit a chytat ryby.
Jediné lidi, které viděla, byla rodina, která si udělala výlet k vodopádům. Byla z nich natolik unešená, že si vytvořila imaginární kamarády, kteří symbolizovaly děti z té rodiny. Prožívala s nimi různá dobrodružství, povídala si s nimi. Sice vše jen ve svých představách, ale byla to její forma, jak určitým způsobem nebýt sama.
Bylo mi hrozně líto, jak komplikovaný vztah měla se svou mamkou. Helena neznala okolnosti toho, jak se dostala její mamka do močálů. Že tam není od samého začátku. Ale že byla unesená. Její matka, ačkoli by ráda, nedokázala si k Heleně vytvořit takový správný vztah. Ale bylo moc pěkné, že se snažila udělat jí dort, nebo vyrobit jí panenku. Helena tu panenku nedokázala tolik ocenit, protože se jí moc nelíbila. Ale její matka se snažila. Pro ni to taky nebylo jednoduché. Byla unesená jako dospívající dívka. Odtržena od rodiny, kamarádek,... A najednou měla začít žít daleko od rodiny, v močálech, učit se vařit, šít, začít se starat o domácnost a to vše po boku cizího chlapa, kterého předtím nikdy neviděla a který ji velmi tvrdě trestal. Nepoznala lásku. A s tímto zlým mužem měla dítě. Tak bylo jasné, že si k Heleně nenajde cestu hned.
Helenka měla moc ráda svého otce, protože jí učil všemu, co bude potřebovat pro život v přírodě. Učila se velmi rychle a brzy začala být stejně dobrá jako její otec. I když byl i na ní velmi tvrdý a zlý, pokaždé mu dokázala odpustit a těšila se ze společných chvil s ním. Tím se čím dál víc oddalovala své mamce.
Naštěstí díky Johnovi, který k nim přijel na sněžném skútru, si brzy uvědomila, že otec je vážně zlý člověk a s mamkou utekli.
Helena měla těžký přechod do normálního života mezi ostatní lidi, do světa, kde je spousta techniky. Musela se učit vše od začátku. Ale zvládla to.
Bylo dost hnusný, že Heleniny prarodiče zneužili návratu své dcery po mnoha letech k mediálnímu zájmu a s tím souvisejícímu prodávání rozhovorům médiím. Helena z toho neviděla jedinou korunu. Její matka se uzavřela do sebe a brzy zemřela. Což bylo smutný.
Vynikající část byla věnována tomu, jak se Helena snažila dopadnout svého otce, když utekl z vězení. Krásné využití jejich dovedností, které jí sám naučil. Nakonec použila jeho zbraně proti němu. Zasloužil si to, pacholek.
Celkově naprosto super příběh! Popisování přírody, různých technik stopování, lovu, ale taky popsání mnoha živočichů, nebo rostlin, které jsem neznal.
Na to, že si autorka příběh vymyslela, to napsala více než věrohodně!!
Knihu mohu s největší radostí doporučit!
Docela dobrý příběh kdy se zároveň prolíná dětství s vyprávěním dospělé matky.Jen ten konec se mi pozdával tak nějak bez šťávy.
Příběh je jiný než vše, co jsem zatím četla. Co člověk, to názor, viz ostatní komentáře, za mě tedy velmi dobré, zajímavé čtení, doporučuji!
Kniha se mi v celku líbila, ze začátku mě občas nudilo dlouhé vypracování o minulosti. Ale po čase jsem si na to zvykla a došlo mi propojení, toho proč nám to Helena všechno vypráví. Co se jako malá naučila teď mohla zúročit proti tomu, kdo ji to všechno naučil, aby ochránila sebe a svoji rodinu.
Nakonec to byl podmanivý příběh, a ke konci hodně napínavý. Konec nepřekvapil - očekávala jsem ho...
Kniha s neotřelým námětem a velmi podmanivým způsobem vypravování. Knížku jsme zhltla za 3 dny a to v době, kdy jsem se učila na zkoušky, takže jsem každou volnou chvilku měla knížku v ruce a bořila jsem se čím dál tím hlouběji do děje. 2* strhávám za málo thrillerových prvků, které mi tam místy trochu chyběly, ale i tak rozhodně doporučuji přečíst!
Myslím, že se k této knize - příběhu, hodí jedno známé přísloví : ,, Co se v mládí naučíš, ke stáří jako když najdeš." A to přesně Helena udělala. Na pomoc proti svému vyšinutému otci zúročila vše, co se jako malá holka, v jeho blízkosti o přírodě a všudy přítomných bažinách dozvěděla.
Knížka se mi líbila. I díky pěknému popisu místa a přírody.
Příběh dítěte které bylo počato únoscem a jeho mladičkou obětí uprostřed bažinatých lesů kde je 13 let věznil. Skvělé prolínání minulosti a přítomnosti.
Z vězení uteče otec hlavní hrdinky a ona se ho vydává "ulovit". Přitom nám vypráví příběh svého dětství - její matku (mladou holčinu) otec unesl do chaty v lesích a ona, coby jejich potomek tam do svých dvanácti let vyrůstá. "Taťka" je psychopat, z matky je nešťastná žena a Helena v dětství nezná jiné lidi a nic než les s močály kolem.
Tahle kniha je úplně jiná. Současně vás zatáhne do přítomnosti i velice zvláštní minulosti hlavní hrdinky. Krásně popisuje mysl čistého dítěte, které poznalo jen vlastní rodiče a okolní krajinu. Obě linie příběhu byly čtivé a napínavé až do konce. Za mě povedené.
Zvláštní kniha, u které jsem měla občas i husí kůži. Čekala jsem úplně něco jiného a jsem ráda,že mě to takhle mile překvapilo. Originální čtení. Helen i její matka byli velice statečné a určitě s nimi prožijete jejich část života v močálech velice rádi i neradi.
Zvláštní příběh. Neuvěřitelný, a přece skutečný. Vyprávění očima dívky, kterou formuje vyšinutý otec. Nic tam není normální, a přes veškeré zlo je otec ten, který dceři vštípí znalosti prostředí, naučí ji přežívat tam, kde by jiní selhali za pouhý den. Do toho pasáže ponuré pohádky. Kniha je opravdu mimořádná a navíc dobře napsaná.
Naprosto famózní zpracování neuvěřitelného příběhu o tom, jak holčička od narození vyrůstá v močálech, jak vnímá svoji výchovu, vztahy mezi rodiči i k ní, přírodu okolo, svůj vnitřní svět i postupné poznávání světa okolo a touhu po socializaci. Vůbec nevím, k čemu bych tuto knihu připodobnila, protože je opravdu odvyprávěná tak originálně, čtivě a nepředvídatelně, že jen mohu doporučit každému, kdo má rád napětí, ať si ji přečte. Já si ji jen ze zvědavosti půjčila v městské knihovně a jdu ji shánět do knihovny vlastní. V románu jsem našla také velmi zajímavé tipy na přežití v divočině a vůbec popis zákonů přírody, nad jakými jsem nikdy neuvažovala..., a vlastně naprosto dávají smysl. Psychologie a motivy jednání postav jsou výborně a věrohodně popsané. Fakt pecka!
Zase něco nového, pro mě velice zajímavý popis života v izolaci. Bohužel, ke konci trochu nudnější. Ale rozhodně doporučuji.
Výborná kniha. Páčilo sa mi, že dej sa prelína s rozprávkou od H. Ch. Andersena /mimochodom môjho obľúbeného autora/. Charaktery postáv sú vykreslené podľa konania a nie podľa dialógov, čo oceňujem. Odporúčam.
Strašně zvláštní kniha, báječně se četla, příběh je opravdu velmi zajímavý a neotřelý... ale navzdory tomu co jsem o Heleně věděla, o jejím děsivém dětství s vysoce inteligentním a velice psychopatickým otcem jsem nedokázala s ní úplně souznít a pochopit ji. Pro mě byla velice krutým dítětem prakticky beze stopy empatie...