Dcera polární noci

02.02.2024

Ingeborg žije celkem klidný a spokojený život na severu Norska. Dálkově studuje střední školu, rada dělá koláže ze suchých květin, čte, píše povídky a miluje studijní večery se svým otcem. Její život je však postupně narušován rodinným tajemstvím, smrtí otce i tety Anne Sigri a nakonec vpadem německých vojsk do Norska. Přichází chvíle, kdy mladá žena, vlastně ještě dívka, musí učinit definitivní rozhodnuti......
"Nakonec jsem do batohu přidala dvě poslední věci : Ctyrversi Omara Chajjama a malou dřevěnou sovu, kterou vyřezal Lesní troll. Nebylo snadné vměstnat je dovnitř, ale poskytly mi později tolik útěchy, že nevím, zda bych bez nich vůbec přežila.... "

16.07.2022

Matně jsem si pamatovala, že se mi v dětství tato knížka líbila. Teď jsem po ní sáhla po 35 letech a vzala si ji na dovolenou do Norska. Chtěla jsem mít něco odpočinkového a tématického. Úplně mě to pohltilo. Myslím, že v dětství mi spousta věcí a souvislostí vůbec nemohla dojít. Tato knížka, byť vedená jako dívčí román, má svou cenu a stojí za to si ji přečíst i teď!

09.11.2020

Vyřazeno z obecní knihovny, za celou dobu si knihu půjčili jen čtyři čtenáři. Myslím, že je to škoda. Já jsem se s knihou v dětství nesetkala, vyšla v době, kdy už jsem byla na střední škole, a na knihy pro starší školáky jsem si připadala příliš stará :-). Když jsem knihu četla teď, naopak jsem usoudila, že pro většinu třináctiletých, pro které je určena, by asi tato četba byla možná příliš drsná (protože vychází ze skutečné reality Norska za 2. světové války), zčásti také nudná (líčení přírody, polární noci a čekání na zázrak slunce). I mě kniha v 1. polovině trochu uspávala (a není to myšleno v nadsázce), protože se toho zas až tolik neděje, ale díky tomu, že na povrch místy lehce probublávají dávná rodinná tajemství, jsem se snažila dočíst – a druhou půlku knihy už jsem "zhltla" velmi rychle.

Postava Ingeborg mi byla velmi sympatická, myslím, že když mi bylo -náct, moc bych stála o takovou kamarádku. A i když mladá dívka utrpěla mnohé těžké ztráty, více, než si dnes dovede představit většina Evropanů v dospělém věku, konec knihy je optimistický a dojde i na jedno překvapení, kterého bych se byla nenadála. Ale nebudu vyzrazovat – přečtěte si to :-).

21.07.2019

Krásná knížka, ke které jsem se vrátila po třiceti letech. Když jsem ji četla jako dítě, líbila se mi, ale až teď, po těch letech, jsem jí byla zcela pohlcena, i jsem si poplakala nad dost drsným životem mladé Ingeborg. Byla opravdu statečná.

09.01.2017

Mně se knížka moc líbila, čte se jedním dechem. Samozřejmě to není nic akčního, ale je to krásný příběh. Popis drsného života na malém hospodářství, atmosféra blížící se války, smutné válečné události i houževnatost obyvatel a naděje.

27.04.2015

Prvně jsem knihu četla jako náctiletá a nebylo to naposled. Moc jsem nečetla, ale tahle kniha mě naprosto vtáhla a já konečně začala považovat četbu za přijatelný způsob zábavy. Četla jsem ji znovu před pár lety a stále mi připadala poutavá. Smutný ten příběh jistě je, místy dokonce velmi, ale pro mě je ten příběh spíš o naději..

Mně se kniha líbila, i když při poslední části jsem uronila nejednu slzu. Líbil se mi popis života na malém hospodářství norského ostrova a tažení Laponců se soby a popisování atmosféry dlouhých nudných, tmavých a vleklých zimních dnů, s kontrastem k dlouhým letním dnům plných dřiny, což si jen těžko dovedeme představit.